Rozhledna Děčínský Sněžník

Rozhledna Děčínský Sněžník

Typ/materiál: kamenná rozhledna

Lokalita: stolová hora Děčínský Sněžník, cca 10km severozápadně od Děčína

GPS: 50°47'34.547"N, 14°6'30.969"E

Nadmořská výška: 723m

Okres: Děčín

Období výstavby: 1863-64

Oficiální zpřístupnění:

Celková výška: 33m

Výška vyhlídkové plošiny: 31m

Počet schodů: 173 (z toho posledních 38 schodů litinových)

Otevírací doba: od dubna do konce října denně 10-17hod. (o víkendech a svátcích již od 9hod.), od listopadu do konce března – s ohledem na klimatické podmínky - rovněž denně 11-17hod. (o víkendech a svátcích již od 10hod.); klíč od rozhledny k vyzvednutí v nedalekém bufetu

Přístup: červená TZ z Děčína nebo dojet autem přes Jílové, dále serpentinami přes osadu Sněžník až na rozcestí pod Děčínským Snežníkem – zde se nachází parkoviště – a dále pokračovat pěšky cca 1,5km (z tohoto rozcestí na vrchol platí zákaz vjezdu motorových vozidel)

Výhled: České středohoří, Krušné hory, Lužické hory, Bezděz, Ještěd, Říp, Krkonoše, věže drážďanských kostelů

Historie: Vskutku originální rozhlednu, která může celkem dobře připomínat šachovou figuru věže, nalezneme na 723 metrů vysokém Děčínském Sněžníku (někdy též Vysoký Sněžník). Ačkoliv stavba dnes funguje jako vyhlídkové místo a nosič anténních zařízení, její původní účel byl úplně jiný. Věž totiž byla původně postavena za účelem zeměměřických prací. Děčínský Sněžník, stolová hora 10 km severozápadně od Děčína, totiž představoval pro Rakousko, Sasko a Prusko, jež se na nové triangulaci dohodly, významný bod. První iniciativa v tomto směru vzešla v roce 1862 od vídeňského kartografického úřadu, který žádal majitele zdejšího panství – hraběte Thuna – aby na temeni Sněžníku buď vybudoval dřevěnou triangulační věž anebo nechal vykácet les na vrcholu.

Hrabě František Antonín Thun se rozhodl pro první variantu, ale místo jednoduché dřevěné konstrukce začal v roce 1863 na Sněžníku stavět honosnou kamennou věž podle projektu drážďanského architekta Hänela. Věž v sobě spojila nejen požadavky na geodetické práce, ale i nároky nejnáročnějšího estéta. Byla totiž ozdobena pseudogotickými prvky, které jsou patrné z okenních říms, cimbuří, lomených okenních oblouků apod. Pozoruhodné architektonické dílo bylo dokončeno v roce 1864 a kvůli její stavbě musel být otevřen i nový lom. Náklady činily téměř 20 tis. zlatých.

Svému původnímu účelu – zeměměřičství - sloužila věž jen krátce, a sice do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866. Přesto její další využití bylo celkem nasnadě vzhledem k tehdejšímu rozvoji turistického ruchu na Děčínsku. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s možností občerstvení. Mezi významnými hosty byli např. saský král Albert, vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska. V roce 1799 sem (tedy ještě před stavbou věže) zavítal císař Josef II. Zajímavostí je bezesporu první úspěšné provedení zachycení signálu berlínské televizní stanice na našem území, který na rozhledně v roce 1936 provedl děčínský profesor Färber.

Své kouzlo a přitažlivost si Sněžník udržel i po druhé světové válce (v roce 1955 se zda natáčel film „Větrná hora“). Přesto se však na údržbu věže i díky vandalům hodně zapomínalo a to i přes skutečnost, že v roce 1985 byla zapsána do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Horší osud potkal restauraci. Ta byla vzhledem ke svému špatnému technickému stavu stržena. Rozhledna samotná musela být uzavřena.

Na lepší časy se začalo blýskat v roce 1992, kdy byla děčínskou firmou Kamason provedena generální oprava věže při nákladech 2 miliony korun. Zároveň byla rozhledna znovu otevřena. Od té doby ji také bohužel začaly hyzdit různé vysílače a paraboly.

Kromě možnosti návštěvy rozhledny mohou návštěvníci dnes také využít služeb bufetu a restaurace (Klub rádia Děčín), která byla na vrcholu obnovena na přelomu tisíciletí.

V roce 2011 se stal Děčínský Sněžník v anketě čtenářů idnes.cz nejoblíbenější rozhlednou Ústeckého kraje. Radnice v Jílovém zároveň naplánovala její rekonstrukci. Oprava má stát okolo 3 mil. Kč a radnice zkouší několik možností, jak na ni získat dotaci. Sama v roce 2011 na opravy uvolnila 400 tis. Kč. Z věže zmizí i několik parabol.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení