Děčínský Sněžník

        

Vskutku originální rozhlednu, která může celkem dobře připomínat šachovou figuru věže, nalezneme na 723 metrů vysokém Děčínském Sněžníku. Ačkoliv stavba dnes funguje jako vyhlídkové místo a nosič anténních zařízení, její původní účel byl úplně jiný. Věž totiž byla původně postavena za účelem zeměměřických prací. Děčínský Sněžník, stolová hora 8 km severozápadně od Děčína, totiž představoval pro Rakousko, Sasko a Prusko, jenž se na nové triangulaci dohodly, významný bod. První iniciativa v tomto směru vzešla v roce 1862 od vídeňského kartografického úřadu, který žádal majitele zdejšího panství – hraběte Thuna – aby na temeni Sněžníku buď vybudoval dřevěnou triangulační věž nebo nechal vykácet les na vrcholu.

            Hrabě František Antonín Thun se rozhodl pro první variantu, ale místo jednoduché dřevěné konstrukce začal v roce 1863 na Sněžníku stavět honosnou kamennou věž podle projektu drážďanského architekta Hänela. Věž v sobě spojila nejen požadavky na geodetické práce, ale i na oko nejnáročnějšího estéta. Byla totiž ozdobena pseudogotickými prvky, které jsou patrné z okenních říms, cimbuří, lomených okenních oblouků apod. Pozoruhodné architektonické dílo bylo dokončeno v roce 1864 a kvůli její stavbě musel být otevřen i nový lom. Náklady činily téměř 20 tis. zlatých.

            Svému původnímu účelu – zeměměřičství - sloužila věž jen krátce, a sice do vypuknutí prusko-rakouské války v roce 1866. Přesto její další využití bylo celkem nasnadě vzhledem k tehdejšímu rozvoji turistického ruchu na Děčínsku. Zájem návštěvníků byl dokonce tak velký, že již rok po dokončení rozhledny nechala správa lesů pro turisty postavit boudu s možností občerstvení. Mezi významnými hosty byli např. saský král Albert, vévoda Jiří s vévodkyní Marií ze Saska. V roce 1799 sem (tedy ještě před stavbou věže) zavítal císař Josef II. Zajímavostí je bezesporu první úspěšné provedení zachycení signálu berlínské televizní stanice na našem území, který na rozhledně v roce 1936 provedl děčínský profesor Färber.

            Své kouzlo a přitažlivost si Sněžník udržel i po druhé světové válce. Přesto se však na údržbu věže i díky vandalům hodně zapomínalo a to i přes skutečnost, že v roce 1985 byla zapsána do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. Horší osud potkal restauraci. Ta byla vzhledem ke svému špatnému technickému stavu stržena. 

            Na lepší časy se začalo blýskat v roce 1992, kdy byla provedena generální oprava věže při nákladech 2 miliony korun. Od té doby ji také bohužel začaly hyzdit různé vysílače a paraboly. Na 33 metrů vysokou rozhlednu je možné vystoupat po 173 schodech (z toho 38 schodů litinových).

            Kromě možnosti návštěvy rozhledny mohou návštěvníci využít služeb bufetu a restaurace (Klub rádia Děčín).

Foto: Martin Čada (2006)

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

       

 

 

Foto: archiv autora (2004)

klikni na daný obrázek pro zvětšení