Masarykova věž samostatnosti v Hořicích v Podkrkonoší

 

Typ/materiál: kamenný památník s vyhlídkovou věží

Lokalita: vrch Chlum na severním okraji města Hořice v Podkrkonoší, cca 25km jihovýchodně od Jičína a cca 20km severozápadně od Hradce Králové

GPS: 50°22'38.877"N, 15°38'19.816"E

Nadmořská výška: 408m

Okres: Jičín

Období výstavby: 1925-1938

Oficiální zpřístupnění: 1938

Celková výška: 25m

Výška vyhlídkové plošiny: 20m

Počet schodů: 72

Otevírací doba: Denně mimo pondělí – 9:30-12 a 13-17 hod. od května do září.

Přístup: Památník se nachází na konci Hořic v Podkrkonoší (po levé straně) při silnici č. 300 na Miletín. Hned vedle památníku se nachází autokemp U věže. Z centra města vede na Chlum červená a zelená TZ (cca 1,5km).

Výhled: Krkonoše, Orlické hory, Kunětická hora, Železné hory, Ještěd

Historie: Mohutný památník s vyhlídkovou věží se vypíná na vrchu Chlum (408m) u Hořic v Podkrkonoší. Byl postaven po 1. sv. válce v době nadšení ze vzniku nové republiky, i když plány na postavení víceúčelové rozhledny se objevovaly již na počátku 20. století, když v roce 1908 zakoupila pozemky na Chlumu hořická Galerie plastik.

Současný památník s věží byl postaven až po 1. sv. válce. Zhotovení projektu se tehdy ujal architekt František Blažek (1863—1944), učitel hořické sochařsko-kamenické školy a odborník na kamenořez, který počítal s pamětní síní československých legií umístěnou v mohutné přízemní části, nad níž se měla zvedat 45m vysoká věž sloužící jako rozhledna a případně také jako letecký maják na lince Praha-Varšava. Stavbu provedl Okresní sbor pro postavení Věže samostatnosti. Hloubení základů bylo zahájeno v březnu 1925, základní kámen byl položen 11. července 1926 za přítomnosti prezidenta T. G. Masaryka. Avšak v průběhu stavebních prací, které po roce 1930 vedla společnost architekta Jindřicha Malina, se ukázalo, že finanční požadavky překračují možnosti zadavatele stavby. Památník se sochami od Jana Vávry, Karla Lenharta a Emanuela Malého sice dokončen byl, ale věž byla do roku 1938 vztyčena jen do výše 25 metrů a již dostavěna nebyla. Její vrchol řadu let chránila provizorní stříška nahrazená později hvězdářskou kupolí. Pro veřejnost byla stavba otevřena až v roce 1938.

Na sklonku 2. sv. války byla věž poškozena německou armádou. Její oprava proběhla až po skončení války. Ve věži byla později zřízena astronomická observatoř. Stavba byla přejmenována na Památník odboje a patřila Svazu protifašistických bojovníků. V té době také začíná úpadek zájmu o památník. Jeho obnova proběhla až po roce 1989. Od roku 1999 je majetkem hořického městského muzea.

V 90. letech 20. stol. bylo k rozhledně po celkové rekonstrukci umístěno velké sousoší „Legie za hranicemi“ od sochaře Františka Duchače—Vyskočila. Rozhledna se posléze stala významným pietním místem a památníkem obětí první a druhé světové války i protikomunistického odboje. Zároveň získala pojmenování Masarykova věž samostatnosti.

V roce 2017 projevila hořická radnice zájem stavbu památníku po osmdesáti letech dokončit, tj. podle původního plánu věž navýšit o dalších 15 metrů. Náklady na dostavbu rozhledny by se měly pohybovat kolem 5 mil. Kč, město bude žádat o dotace z Ministerstva obrany a Královéhradeckého krajského úřadu a zároveň vyhlásit veřejnou sbírku. Radnice kvůli dostavbě věže uspořádalo na webových stránkách anketu. Záměr by měl být realizován v roce 2018 u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

     

     

Foto: J.Šlapák (červenec 2013)

 

 

          

Foto: M.Čada (2008)

 

Foto: D.Braunstein (2008)

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: