Rozhledna na vodárenské věži v Kladrubech nad Labem

 

Typ/materiál: betonová vodárenská věž upravená na rozhlednu

Lokalita: severní část areálu Národního hřebčínu v Kladrubech, cca

GPS: 50.0584911N, 15.4846122E

Nadmořská výška: cca 210m

Okres: Pardubice

Období výstavby: 20. léta minulého století, na rozhlednu upraveno v roce 2015

Oficiální zpřístupnění: 1. dubna 2016

Celková výška:

Výška vyhlídkové plošiny: 17m

Počet schodů: 87

Přístup:

Otevírací doba: duben až říjen od úterý do neděle 10-16 hod. (klíč od vyhlídky k dispozici na pokladně po složení vratné zálohy 200 Kč)

Výhled:

Historie: Další z řady vodárenských věží, která byla přeměněna v turistickou rozhlednu, se nachází v areálu Národního hřebčína* v Kladrubech nad Labem. Vodárenská věž zde byla vystavěna ve 20. letech minulého století jako součást tzv. gravitačního vodovodu.

                Novodobá přestavba vodárenské věže na vyhlídku proběhla v rámci širšího projektu „Obnova součástí národní kulturní památky Hřebčín v Kladrubech nad Labem“ podpořeného z Integrovaného operačního programu pro období let 2007 – 2013. Dotace dosáhla výše cca 300 mil. Kč, tedy 85% nákladů. Zbylých 15% bylo poskytnuto ze státního rozpočtu. V rámci projektu byl v letech 2014 a 2015 opraven hlavní stájový areálu s přilehlými dvory Františkov a Josefov, zámek, kostel sv. Václava a Leopolda, kočárovna a postrojovna, kaple povýšení sv. Kříže, tři obytné domy, lesovna a také vodárenská věž. Původní reservoár uvnitř věže (200m3) podepřený čtyřmi nosnými sloupy a kruhovým dříkem byl přeměněn na vyhlídkový ochoz. Výstup na vyhlídku je umožněn novým vnějším ocelovým schodištěm.          

                Vodárenská vyhlídka byla oficiálně zpřístupněna společně se zahájením turistické sezóny v Národním hřebčínu Kladruby nad Labem, a to od 1. dubna 2016.          

 

* Hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě, založil jej 4. dubna 1579 císař Rudolf II., který mu také udělil statut císařského dvorního hřebčína. Národní hřebčín včetně obou stád běloušů a vraníků se stal v roce 1995 kulturní památkou, v roce 2002 byl spolu se stádem běloušů zapsán jako národní kulturní památka. Od roku 2007 je na indikativním seznamu památek UNESCO a ve spolupráci s Ministerstvem kultury a svým zřizovatelem – Ministerstvem zemědělství - usiluje o zapsání na seznam světového kulturního dědictví.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

          

Foto: J.Šlapák (červen 2016)

 

        

Foto: J.Šlapák (leden 2016)

 

 

Foto: J.Bašný (srpen 2015)

 

Mapa polohy:

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: