Krásenský vrch, Krásno

Rozhledna na Krásenském vrchu u Krásna

Typ/materiál: kamenná rozhledna

Lokalita: Krásenský vrch (též Na Vyhlídce, 777m) u Krásna, cca 20km jihovýchodně od Sokolova

GPS: 50.1015717N, 12.7864217E

Nadmořská výška: 777m

Okres: Sokolov

Období výstavby: 1934

Oficiální zpřístupnění: 23. června 1935

Celková výška: 25m

Výška vyhlídkové plošiny: 24m

Počet schodů: 120

Otevírací doba: volně přístupná

Přístup: K rozhledně vede ze západního konce Krásna žlutá TZT (1km, převýšení 80m). Automobilisté mohou využít parkoviště při silnici Krásno-Bečov nad Teplou (50.1040828N, 12.7945086E). Odtud je to k rozhledně 700m s převýšením 50m (cesta vede částečně podél Dlouhé stoky, což je 24km dlouhý umělý vodní kanál, který byl využíván pro plavení dřeva a zásobování cínových dolů vodou).

Výhled: Slavkovský les, Tepelská vrchovina, Krušné hory, Doupovské hory (orientaci při výhledu usnadňují informační tabulky na ochoze rozhledny)

Historie: Rozvoj města Krásno ve Slavkovském lese byl od počátku spjat s rudným hornictvím. S jeho poklesem vrcholícím v 16. století se zdejší obyvatelstvo muselo poohlédnout po jiných zdrojích obživy (puškařství, výroba textilu, porcelánu). Ztráta prosperity společně s válečnými rozmíškami a tragickým požárem města v roce 1848 přinesly mnoho útrap – stejně jako ve 20. století, v letech velké hospodářské krize 1930 – 1936, kdy více jak 25 % obyvatel Krásna bylo bez práce. Aby se občané nezaměstnanosti bránili, rozhodli se (podníceni vybudováním dnes již zaniklé rozhledny dr. Kempfa na vrchu Krudum nedaleko odtud) postavit na blízkém vrcholu (777m) kamenitého svahu vyhlídkovou věž.

V letech 1933 – 34 zde našlo práci zhruba 25 nezaměstnaných s denním výdělkem 15 korun (později dostávali dělníci poukázky na chleba). Majitelé nákladních vozů zajistili dovoz písku a cementu a obec dala zdarma pozemek a dřevo. Kámen byl těžen přímo na místě. Celkové náklady nakonec činily téměř 48 tisíc korun. Stavba věže byla podle projektu místního sochaře Williho Russe a architekta Fritze Hoffmanna ukončena 2. října 1934. Na Krásenském vrchu vznikla pozoruhodná rozhlednová rarita a to díky vnějšímu spirálovitému schodišti (120 schodů). Zatímco dolní podstava věže je 11 metrů široká, vyhlídková terasa nacházející se 25 metrů nad zemí má v průměru 4,2 metrů. Síla zdiva u základů dosahuje 2,5 metrů. Celkem se na zdivo o objemu 850 m3 spotřebovalo 18.700 tun materiálu. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 23. června 1935. Návštěvníkům také sloužila nedaleká chata s restaurací, ta však dnes již neexistuje.

Během války rozhledna nesla jméno Adolfa Hitlera (někdy se jí také dnes říká Hitlerka). V poválečných letech začala chátrat a částečných oprav se dočkala až v roce 1980 z podnětu loketského projektanta ing. Aubrechta. Tehdy se úkolu zhostili dobrovolně členové horolezeckého klubu v Kynšperku. Generální rekonstrukce pak proběhla v roce 1996, kdy se podařilo zajistit dostatečné finanční prostředky díky Okresnímu úřadu Sokolov, Městskému úřadu Krásno, veřejné sbírce, občanským iniciativám a státní památkové péči. Významnou měrou se finančně podílela Sudetoněmecká nadace. Práce podle projektu zmiňovaného ing. Aubrechta zahájila v květnu 1996 firma Ekostav Krásno a opravu dokončila 23. října téhož roku. Část spárovací malty poskytla dodavatelská firma Bayosan Hindelang BRD zdarma. Protože se původní orientační tabulky z balustrády vyhlídkové plošiny nedochovaly (jejich autorem byl Ernst Hamann z Karlových Varů), byly na vrchol rozhledny osazeny firmou KMK-Grand tabulky nové (podle návrhu krásenského rodáka Josefa Branda). Porcelánové tabule zhotovila firma Haas a Czizek Horní Slavkov. Krásenská rozhledna byla opět otevřena 5. července 1997. Náklady na její opravu nakonec činily 1,3 mil. Kč.

Zajímavostí je, že si rozhledna „zahrála“ ve filmu Zdeňka Trošky „Andělská tvář“ z roku 2001.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení