Krkavec u Plzně

Krkavec u Plzně

Typ/materiál: cihlová rozhledna

Lokalita: vrch Krkavec (504m), cca 5km severně od Plzně

GPS: 49.8028044N, 13.3414725E

Nadmořská výška: 500m

Okres: Plzeň-sever

Období výstavby: srpen až říjen 1900

Oficiální zpřístupnění: 19. května 1901

Celková výška: 18,2m

Výška vyhlídkové plošiny: 16m

Počet schodů: 109 (101 kamenných + 8 kovových na druhou vyhlídkovou plošinu)

Otevírací doba: v sezóně je denně 10-20 hod., viz www.krkavec.cz

Přístup: Po silnici z místní části Plzeň-Bolevec jet směrem na obec Ledce, cca po 3km za Plzní odbočit vlevo a po nové lesní asfaltce (souběžně se žlutou a zelenou TZT) pokračovat zhruba 800m až k rozhledně. Parkovat lze vedle rozhledny. Pěší turisté mohou využít řadu značených TZT z blízkého okolí (z Chotíkova, z Bolevce, Ledců či Záluží).

Výhled: Doupovské hory, Krušné hory, Brdy, Slavkovský les, Český les, Šumava, Plzeň, Radyně, Tepelská vrchovina, Švihovská vrchovina a západní část Křivoklátské vrchoviny

Historie: Vrcholek Krkavce (dříve nazýván Drsník) se svými 504 metry představuje významnou dominantu severního okolí Plzně. Již v minulosti přitahoval turisty, kteří se z jeho temene chtěli rozhlédnout do okolí. Tento zájem vyústil již v roce 1893 ve zhotovení plánů na stavbu dřevěné rozhledny. Na vyhlídkovou věž si ale Krkavec musel počkat až do roku 1901. U jejího zrodu stál plzeňský KČT. Významnou měrou přispěla ke stavbě obec Ledce, která poskytnula pozemek a stavební materiál z nedalekého lomu. Rozhlednu projektoval profesor plzeňské průmyslové školy J. Kubeš, který navrhl 18 metrovou věž z kamene a cihel. Kromě hlavního ochozu nabízela vyhlídku ještě zvýšená plošina, dostupná po vnějším železném žebříku. Vrchol zdobila svatováclavská koruna (později snesena, dnes na jejím místě antény). Stavba věže pod vedením stavitele R. Špalka probíhala v období srpen – říjen 1900. Otevření proběhlo 19. května 1901. Pojmenování získala po jednom ze zakladatelů KČT v Plzni - profesoru Janu Simlovi.

Zvýšený turistický zájem o Krkavec po první světové válce vedl k vybudování dřevěné turistické chaty podle projektu architekta Hanuše Zápala. Opět z podnětu KČT. Původní chata dostala své jméno po dalším zakladateli KČT v Plzni - Antonínu Kostincovi. Sloužila svému účelu až do 2. sv. války, kdy ji obsadila německá armáda. Po válce sloužila krátce turistům, ale v roce 1953 byl Krkavec obsazen armádou a veřejnosti znepřístupněn. Rozhledna sloužila jako vojenská hláska a stavba k přenosu signálu. V roce 1977 vyrostl nedaleko 58 metrů vysoký anténní telekomunikační stožár.

Na počátku 90. let byla chátrající rozhledna i chata, která se díky armádě změnila v nevzhledný vojenský barák, navrácena KČT. Ten rozhlednu po dlouhé době sice zpřístupnil, na nutnou rekonstrukci objektů však neměl dostatek finančních prostředků. Z toho důvodu došlo v březnu 1996 k bezúplatnému převodu objektů na Plzeňskou sportovní unii. Provoz byl však ztrátový a areál byl pronajímán (krátce zde byl i noční klub), a to až do roku 2000, kdy jej koupila plzeňská společnost GES-Electronics, a.s. Ta opravila okolní budovy a umístila do nich svoji obchodní divizi. Rozhledna však zrekonstruována nebyla a pro veřejnost zůstala uzavřena.

V polovině roku 2007, kdy firma přesídlila do Plzně, byl celý areál budov nabídnut k prodeji za 20 mil. Kč (později byla cena snížena na cca 17 mil. Kč). Zájem tehdy projevila jedna německá společnost, která zde chtěla vybudovat školicí středisko. Když však nezískala úvěr, od koupě areálu ustoupila. Následně byl v roce 2010 areál na Krkavci nabízen k prodeji za 14 mil. Kč, o šest let později již pouze za 7 mil. Kč.

Nakonec však vývoj nabral jiný směr. Na jaře 2012 dosavadní vlastník - GES-Electronics, a.s. - přistoupil i díky dotaci ve výši 150 tis. Kč od Plzeňského Krajského úřadu k opravě rozhledny (za celkem 200 tis. Kč byly plzeňskou firmou L&B STAV s.r.o. opraveny schody, omítky a navrácena svatováclavská koruna) a jejímu následnému pronájmu Klubu českých turistů Plzeň-Bolevec, který věž od 30. června 2012 zpřístupnil turistické veřejnosti. Od roku 2013 byla rozhledna provozována smluvními pronajímateli. Na jaře 2021 jí pak koupil soukromý majitel, p. Michal Roud, který zde obnovil občerstvení a ještě na podzim téhož roku nechal zrekonstruovat v objektu společenskou místnost.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení