Křížový vrch u Stodu

Vyhlídková věž na Křížovém vrchu u Stodu

Typ/materiál: zděná (věž bývalého kostela)

Lokalita: Křížový vrch, cca 3km jihovýchodně od Stodu, cca 25km jihozápadně od Plzně

GPS: 49.6218533N, 13.2127769E

Nadmořská výška: 487m

Okres: Plzeň-jih

Období výstavby: 1931

Oficiální zpřístupnění: 18. září 2004 (novodobé zpřístupnění)

Celková výška: 21m

Výška vyhlídkové plošiny: 14m

Počet schodů: 75 (4 kamenné, 5 betonových a 66 dřevěných)

Otevírací doba: Rozhledna je otevřena v turistické sezóně (duben - říjen) sobota, neděle (+ svátky) od 10.00 do 17.00 hodin.

Přístup: Na Křížový vrch vede několik TZT, např. červená ze Stodu (4,5km), zelená z Horních Lažan (3km), červená z Maškrova (3,3km), NS Stodsko z Losiny (2,2km), NS Příroda a lidé z Černotína (3km). Ve všech případech se jedná o polní a lesní cesty. Automobilista se nejblíže dostane po polní cestě od Losiny - na začátek lesa, kde je závora a zákaz vjezdu (49.6287306N, 13.2116472E). Odtud je to dál k rozhledně asi 1km po NS Stodsko s převýšení 100m.

Výhled: Plzeň, Radyně, Stod, Český les, Slavkovský les, Šumava

Historie: Vyhlídková věž na Křížovém vrchu (487 m, dříve též Vrabina nebo německy Kreuzberg) u Stodu je typově stejnou jako chudenický Bolfánek – jde totiž o původně kostelní věž upravenou později na rozhlednu. Původně zde stával velký dřevěný kříž s ukřižovaným Kristem v životní velikosti. Od roku 1747-55 pak zde z podnětu chotěšovského probošta Krištofa Schmiedla probíhala výstavba kostelíku. O návštěvnosti místa svědčí i zbudování hostince (1750), který sloužil i jako noclehárna. Historie kostelíku však byla velice krátká, neboť s vládou císaře Josefa II, kdy bylo v rakouské říši zrušeno přes 700 opatství a klášterů, se chotěšovský klášter dostal na pomyslnou černou listinu a s ním i kostelík na Křížovém vrchu, který byl zbourán. Kámen a zdivo si místní obyvatelé rozebrali na stavbu svých domů. Na místě byl ponechán jediný pilíř, který býval od zbožných poutníků ověšen obrázky. Dvakrát byl učiněn pokus o vystavění kapličky, v r. 1832 byl dokonce založen i zvláštní fond k tomu účelu, do něhož zbožní osadníci přispívali, ale celý projekt nebyl dotažen do konce.

V r. 1859, kdy náboženské poměry byly již opět ustálené a podmínky příznivější, bylo započato s novou akcí. Tehdejší chotěšovský kaplan Felix Koch se ujal úkolu vystavět na Křížovém vrchu kostelík nový. Toho se mu podařilo s nevšedním úsilím a za pomoci úřadů, hlavně pak chotěšovského panství, okolních obcí a bohatých jednotlivců. Dne 6. června 1862 byl nový kostel vysvěcen opatem tepelského kláštera Mariánem Josefem Heinlem. Po roce 1890 byla na Křížový vrch zbudována ze sbírek osadníků křížová cesta, ozdobená sochami plzeňského sochaře Galganiho.

Stavební aktivity probíhaly na Křížovém vrchu i po 1. sv. válce. Na místě vyhořelé hájovny (1916) byl vystavěn v roce 1923 malý hostinec. O 4 roky později se kostelík rozšířil o sakristie. V roce 1931 byla ke kostelu přistavěna Spolkem „Křížový vrch“ vyhlídková věž (71 schodů), která nabízela turistům daleké výhledy do kraje.

Když v roce 1967 převzala objekty na Křížovém vrchu armáda, zřídila ve stánku božím ubikace a z věže pozorovatelnu protivzdušné obrany. Pro běžného smrtelníka byl přístup na Křížový vrch zakázán. V roce 1995 vojáci objekt opustili a ten se vrátil do majetku církve. Bohužel ve velmi špatném stavu, jehož zkázu navíc posléze dokonali zloději a vandalové. Uvažovalo se dokonce o celkové demolici staveb na Křížovém vrchu. Naštěstí z iniciativy mikroregionu Radbuza došlo k částečné revitalizaci lokality. Společností O&Z TRADING s.r.o. z Dobřan byly zajištěny obvodové zdi kostela a zrekonstruována vyhlídková věž. Došlo i k prořezu okolní vzrostlé vegetace. Rozhledna byla slavnostně zpřístupněna 18. září 2004 za účasti skoro 2 tisícovek lidí. Křížový vrch se stal i kulturním a společenským místem (pálení čarodějnic, výběhy na Křížový vrch, slavnosti babího léta, novoroční výstupy, dálkové pochody apod.).

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení