Rozhledna Komáří vížka

 

Typ/materiál: turistická chata s vyhlídkovou věží

Lokalita: vrch Komáří vížka, cca 10km severovýchodně od Teplic

GPS: 50°42'24.258"N, 13°51'23.47"E

Nadmořská výška: 806m

Okres: Teplice

Období výstavby: 1857

Oficiální zpřístupnění: 1857

Celková výška: cca 15m

Výška vyhlídkové plošiny:

Počet schodů:

Otevírací doba: vyhlídková věž je dlouhodobě mimo provoz

Přístup: až téměř k rozhledně je možné dojet autem, z Krupky jet směrem na Fojtovice, zhruba po 5km stoupání dorazíme ke značené odbočce vpravo, kde je odstavné parkoviště (dále k rozhledně ještě cca 200m pěšky); na Komáří vížku vede též lanovka z Krupky-Bohosudova a dále množství turistických značek

Výhled: rozhledna je dlouhodobě mimo provoz, výhled možný od paty rozhledny – Krušné hory, Děčínský Sněžník, Lužické hory, Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše, České středohoří ad.

Historie: Při putování Krušnými horami je jedním z turisticky zajímavých míst vrchol Komáří vížky (806m) severně od Teplic. Ve starých mapách je možné vrchol nalézt pod jménem Kněžiště (Mückenthürmchen, též Mückenberg podle slovanských kněží, jimž se říkalo "mykové", kteří na tom vrchu obětovali; špatným překladem a ústním podáním se z myků stali komáři - Mückenberg, přeložením Komáří hůrka).

            Již od poloviny 16. století stávala na vrcholu cca 10 metrů vysoká čtyřhranná věž se zvonem, který pro hornický cech z nedaleké Krupky odlil známý brněnský zvonař Tomáš Jaroš. Zvon svým daleko slyšitelným hlasem svolával horníky z okolních obcí do práce a večer oznamoval konec šichty. Mnohé potom vyprovázel i na poslední cestě. Zvoník, většinou starý nebo zmrzačený horník, bydlel v přistavěném domečku o jedné místnosti.

                Současná stavba na Komáří vížce pochází z roku 1857, kdy ji zde nechal na místě zvonice vystavět majitel zdejšího panství kníže Clary Aldringen. Rozhledna, vystavěná dle plánů Raimunda Zechela (horní správce knížete Claryho), poskytovala nádherný výhled a vzhledem připomínala původní zvonici. Zajímavostí je, že v průvodcích se návštěvníci mohli dočíst doporučení rozhlednu navštěvovat o nedělích, kdy tovární komíny nechrlily do ovzduší žádný dým. Woerlův cestovní průvodce 1890 uvedl k výhledu z Komáří vížky následující „Na tomto místě chtěli bychom upozornit, že rozhled z Komáří vížky patří nejen k nejkrásnějším v Krušných horách, ale může se směle tvrdit, že i k nejkrásnějším v celé Evropě”.

                V 50. letech 20. století byla rozšířena možnost dostupnosti na Komáří vížku výstavbou lanovky z Krupky. První myšlenky na její realizace spadají do roku 1838. Tehdy ji chtěl vystavět hrabě J.Westfalen, aby zlepšil spojení lidí z hor s městy v okolí. Nápad však uskutečněn nebyl. K jeho oživení došlo až před 1. sv. válkou. Bohužel, válka plán zhatila.  

                A obdobně dopadl i projekt z roku 1932, který byl zase smeten 2. sv. válkou. Měla to být kombinovaná kolejová dráha tažená dvěma lany. Přes den se měly dopravovat převážně osoby a v noci pak těžké náklady, a nákladní auta s uhlím. Současná lanovka byla dokončena v roce 1952, turistům začala sloužit v následujícím roce. Jedná se o nejdelší lanovou dráhu ve východní Evropě bez mezistanice (2,3km s převýšením 482m a dobou jízdy 15min.). Do roku 1996 patřila lanovka Českým drahám, poté ji společně s hotelem prodal Fond národního majetku firmě Dragon Trade. Ta lanovku provozovala do roku 2009, poté lanovku získalo město Krupka. O její provoz se stará společnost Sport Krupka, s. r. o.

                Rozhledna na Komáří vížce sloužila svému účelu až do 90. let 20. století, kdy ji noví majitelé nechali kompletně zrekonstruovat. Součástí této rekonstrukce bylo bohužel i zabednění vyhlídkových oken a uzavření rozhledny. Jakékoli možnosti rozhlednu obnovit pak dlouhodobě narážely na nadostatek financí majitele na opravu zchátralého schodiště uvnitř věže. V létě 2008 byla na vyhlídkové věži provedena alespoň výměna střešní krytiny.

                Na začátku roku 2016 proběhla médii zpráva, že majitel Komáří vížky pan Stifter plánuje rozhlednu obnovit, a to v podobě přístavby venkovního schodiště (vnitřkem věže turisté nahoru stoupat nemohou, neboť se zde nacházejí hotelové pokoje). To mělo vést do výše kdysi zazděných oken, která chtěl majitel opět probourat a umožnit tak přístup do věže. Projekt počítal s náklady cca jednoho milionu korun. Jelikož je však objekt součástí historické památkové zóny Hornická kulturní krajina Krupka, byl na základě posudku Národního památkového ústavu tento projekt zrušen.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

      

Foto: D.Sedlák (březen 2007)

 

    

Foto: fox.mong (2005)

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: