Minaret v Lednici

 

Typ/materiál: zděný minaret  

Lokalita: zámecký park v Lednici, cca 2km severně od Lednice, cca 12km severozápadně od Břeclavi

GPS: 48°48'50.920"N, 16°48'45.860"E

Nadmořská výška: 175m

Okres: Břeclav

Období výstavby: 1797 – 1802

Oficiální zpřístupnění:

Celková výška: 64,8m

Výška vyhlídkové plošiny: 55m

Počet schodů: 302

Otevírací doba: duben a říjen denně mimo pondělí od 9 do 16 hodin, květen až září denně od 9 do 17 hodin., Polední přestávka je od 12 do 13 hodin

Přístup: sjezd z dálnice D2 – exit 41 – dále přes Podivín až do Lednice; od zámku v Lednici je to procházkovým okruhem k minaretu asi 1,5km

Výhled: lednicko-valtický areál, Břeclavsko, Pálava

Historie: Když se na konci 18. století rozhodl kníže Alois I. Josef z Liechtensteinu rozšířit a zvelebit lednický park, pověřil svého architekta Josefa Hardtmutha (později známý jako vynálezce tužky), aby velkorysou zahradní úpravu doplnil zajímavými stavbami. Vedle dnes již neexistujícího Čínského pavilonu, Chrámu slunce či novogotického domu tak v letech 1797 – 1802 vznikl také minaret (zvaný Turecká věž) jako velkolepá monumentální rozhledna. Minaret je tak nejstarší stavbou lednicko-valtického areálu a je zároveň i největší stavbou svého druhu v neislámských zemích. V souvislosti s důvody jeho postavení se také někdy hovoří, že byl minaret postaven jako protest knížete Liechtensteina proti lednické obci, která mu odmítla prodat pozemek pro stavbu kostela.

                Knížecí architekt vypracoval projekt minaretu údajně přes noc. Na podzim roku 1797 byla vykopána základová jáma o rozloze 150 čtverečních sáhů, do jejího dna bylo z důvodu bažinatého terénu naraženo na 500 olšových, na špici okovaných pilotů o délce 17 metrů. Ty byly spojeny 96 dubovými rošty. Na nich byla vybudována základová kamenná deska, sklepení a masivní stavba, kterou architekt členil na mešitu a věž.

                „Mešita“ vytváří 8 sálů zdobených arabeskami, které vytvořili zřejmě umělci z arabských zemí. V přízemí nalezneme 12 arkád, střechu zdobí kopule a věžice vycházející z motivu tureckých důtek a ozdobené pozlacenými půlměsíci. Celá stavba je vysoká 216 stop (64,8 metrů), na poslední galerii vedou 302 schody. Vrchol věže je ukončen pozlaceným půlměsícem.

                Říká se, že během stavby bylo zbudováno velké vřetenové lešení, kterému však dělníci příliš nedůvěřovali. Aby byly jejich pochybnosti umenšeny, vyjel desátník jezdeckého pluku až na vrchol lešení na koni.

                Celá stavba přišla Liechtensteiny na 1 milion zlatých. Do sálů v prvním patře tehdy umístili rodové orientální sbírky.

                Protože stavba stojí v bažinatém terénu, kde kolísá hladina spodní vody, řeší se dnes statické problémy. Ve zdivu spodní části se postupem času objevily trhliny - stavba byla proto svázána ocelovými výztuhami. Zhruba od roku 2005 je stavba postupně opravována. V roce 2007 zahalilo stavbu lešení za účelem generální opravy s plánovaným rozpočtem 30 mil. Kč. Do konce roku 2010 bylo na rekonstrukci vyčerpáno cca 8 mil. Kč, poté se však nepodařilo díky úsporným opatřením státu získat další prostředky z programu na záchranu kulturního dědictví Ministerstva kultury, a to především na opravu fresek a mozaikových dlažeb. To se podařilo až v roce 2013, kdy byla na další rekonstrukce poskytnuta dotace ve výši 4 mil. Kč. Za tyto prostředky byla opravena střecha, vyměněny některé části dřevěných konstrukcí a zrestaurována okna a vstupní dveře. Dalších cca 14 mil. Kč bylo poskytnuto v roce 2014 na opravu kamenné výzdoby na fasádě prvního patra a na fresky a mozaiky uvnitř manaretu. Předpokládá se, že v budoucnu budou interiéry minaretu využity pro orientální muzeum a pro umístění menší kavárny.

                V roce 2011 zvolili čtenáři internetového portálu iDnes.cz lednický minaret za „nejkrásnější rozhlednu Jihomoravského kraje“.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

      

Foto: A.Průšová (květen 2015, srpen 2016)

 

   

Foto: M.Kosek (2014)

 

        

Foto: M.Čada (2008)

 

 

Foto: P.Doležalová (2006)

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: