Rozhledna na Poledníku

 

Typ/materiál: betonová věž

Lokalita: šumavská hora Poledník, cca 7km jižně od Prášil, cca 45km jižně od Klatov

GPS: 49.0639981N, 13.3952400E

Nadmořská výška: 1 315m

Okres: Klatovy

Období výstavby: objekt dostavěn v září 1968 (na rozhlednu přestavěn v období říjen 1997-červenec 1998)

Oficiální zpřístupnění: 17. července 1998

Celková výška: 37m

Výška vyhlídkové plošiny:

Počet schodů: 227

Otevírací doba: Od rekonstrukce je rozhledna (od 9. října 2021) otevřena ve zkušebním provozu každý den od 10:30 do 15:00 hodin až do konce října.

Přístup: Rozhledna je dostupná z obce Prášily - pěšky po červené TZT je to kolem Prášilského jezera k rozhledně cca 9km. Automobilisté využijí značené parkoviště při silnici Prášily - Srní (nachází se cca 1km po levé straně za obcí Prášily, 49.1039936N, 13.3913642E), odtud je to pěšky k rozhledně cca 7km (po cyklostezce č. 2113, kterou postupně kopíruje žlutá, poté zelená a nakonec červená TZT) s převýšením 430m. Zhruba o 1km delší jsou varianty pro pěší z parkoviště v Mechově (49.0811100N, 13.4591944E) nebo z parkoviště od autobusové zastávky Srní, Velký Bor (49.1025475N, 13.4302267E).

Výhled: kruhový rozhled - dvojvrchol Velkého a Malého Roklanu v Bavorském lese, výrazné vrcholy Šumavy: Svatobor, Luzný, Kašperk, Oblík, Hadí vrch, Javorník, Huťská hora, Sokol... je-li mimořádně příznivá viditelnost lze spatřit i více než 180 km vzdálené Alpy

Historie: Vrchol Poledníku (rovněž Polední hora, 1315 m. n. m.) se nachází v klidovém zalesněném území cca 7 km jižně od šumavských Prášil. Název Polední hora získal díky prášilským dřevařům. Právě, když stálo slunce nad jejím temenem, nadešel čas oběda, jak tvrdí legenda.

Vyhlídková věž stávala na Poledníku již v minulém století, ale počátkem 20. letech byl pro její špatný stav demontován první žebřík a pak se bez úspěchu plánovala stavba rozhledny nové.

                Samotná hora i její okolí byly téměř 20 let pro veškerou veřejnost zapovězeny. Důvodem bylo z rozhodnutí KSČ umístění strategicky důležitého vojenského objektu protivzdušné obrany a moderního odposlouchávacího zařízení, které bylo koncem 60. let minulého století na vrcholu vybudováno. Poledník byl následně dokonale střežen a utajován. Byla znepřístupněna i místa, odkud bylo možno vrchol zahlédnout a pro jistotu nebyl uváděn ani na většině map. Byl hlídán, obehnán ostnatým drátem a minovým polem. Vstup byl povolen pouze s propustkami do hraničního pásma. Objekt byl navíc chráněn letkou vrtulníků ze základny na nedalekém Zhůří pod Huťskou horou.

                Signálové příjmové podmínky byly na Poledníku vynikající, ale dopravní obslužnost, zejména v zimě, byla velmi problematická. Sněhová vrstva dosahovala mnohdy výšky až 2 metry. Obsluha musela zůstat pro nedostupnost často i několik týdnů bez zásobování a střídání. Z Poledníku vojáci zachytili nejen např. policejní vysílačky z Mnichova, ale i vysílání na moři. Byla například také monitorována letadla nad Německem a částí Švýcarska a Francie.

                V říjnu 1992 vojáci Poledník opustili. Objekty byly vybydleny a většina z nich (za částku cca 5,5 mil. Kč) zbořena. Věž byla z rozhodnutí Správy šumavského národního parku, která objekty na Poledníku získala v červnu 1994, upravena podle projektu architekta Miloslava Hrubce firmou SMP CZ, a.s. za 10,5 mil. Kč na rozhlednu. K jejímu zpřístupnění turistické veřejnosti došlo 18. července 1998. Přímo pod rozhlednou vyrostl dřevěný přístřešek chránící turisty před sluncem i nepohodou počasí. Přes léto zde navíc začal fungovat kiosek s občerstvením. Na vyhlídkový ochoz rozhledny ve výšce 37 metrů vede 227 schodů. Ve třech obloukových podlažích je umístěna galerie. Poslední fáze výstupu je po žebříku. Za namáhavý výstup je návštěvník odměněn kruhovým rozhledem. Hned v prvním roce svého otevření zavítalo na Poledník zhruba 30 tis. turistů, v roce 1999 dokonce cca 35 tis. turistů. V roce 2009 byla na rozhledně zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokrývá spotřebu elektřiny rozhledny. 

                Současný stav lesů na Poledníku je ovlivněn následky orkánu Kyrill z roku 2007 a poškozením přemnoženým lýkožroutem smrkovým. 

               Provoz rozhledny zajišťuje Správa národního parku a CHKO Šumava, která v letech 2020 a 2021 nechala provést celkovou rekonstrukci věže zahrnující výstavbu nového informačního střediska v dolní části věže, opravu schodiště, oken, opláštění a střešní vyhlídky. Ke vstupu do věže a pod vyhlídkovým ochozem byly osazeny turnikety regulující počet osob na uvniř rozhledny a na jejím vrcholku. Opravu zrealizovala od července 2020 do října 2021 strakonická firma Prima, a.s. za částku cca 11,8 mil. Kč vč. DPH. Rozhledna se opětovně návštěvníkům Šumavy otevřela v sobotu 9. října 2021.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

    

Foto: F.Ježek (2020)

 

          

 

    

Foto: M.Čada (2010)

 

              

Foto: „nemo“, Mělník (2009)

 

      

Foto: M.Holý (2006)

 

Foto: historická podoba stavby

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: