Na Šibeníku
u Nového Hrádku
Typ/materiál: kovová rozhledna
Lokalita: jihozápadní úpatí návrší Šibeník (674m), cca 1km severovýchodně od městyse Nový
Hrádek, cca 10km jihovýchodně od Náchoda
GPS: 50.3628975N, 16.2544958E
Nadmořská
výška:
655m
Okres: Náchod
Období
výstavby:
únor – listopad 2020
Oficiální
zpřístupnění:
22. prosince 2020
Celková
výška: 47m
Výška
vyhlídkové plošiny: 32m
Počet schodů:
183
Otevírací
doba:
volně přístupná
Přístup: Z centra Nového Hrádku vede k rozhledně
červená TZT (Hřebenovka, Jiráskova cesta) o délce 1km s převýšením cca 90m.
Autem lze nejblíže zaparkovat na nově vybudovaném parkovišti cca 200m severně od
rozhledny (50.3645050N, 16.2556175E). Na toto parkoviště vede krátká značená odbočka
ze silnice Nový Hrádek-Borová (cca 400m za koncem Nového Hrádku).
Výhled: Orlické hory, Krkonoše, Polabí, Kunětická hora,
Železné hory
Historie: Návrší Šibeník nad Novým Hrádkem na Náchodsku přitahovalo zájem
pro svůj panoramatický výhled již ve středověku. Vrch, na kterém byla původně
umístěna šibenice, byl využíván jako varta, místo pro
vojenskou hlídku, která signalizovala blížící se vojska do českých zemí. O
staletí později, v období před 2. sv. válkou, existoval záměr vystavět na Šibeníku, v turistických průvodcích označovaný jako
místo dalekých výhledů, turistickou chatu. Projekt počítal s poměrně velkoryse
pojatým objektem, který zahrnoval restauraci, dvě turistické noclehárny a 28
pokojů pro hosty. V té době nakonec na Šibeníku
vzniklo „jen“ několik betonových bunkrů československého předválečného
opevnění.
Novodobá rozhledna na Šibeníku
vznikla v roce 2020 přestavbou původního tubusu zaniklé větrné elektrárny.
Její vznik sahá do roku 1995, kdy zde nechal soukromý investor Stanislav
Tošovský postavit za zhruba 40 mil. Kč čtyři větrné turbíny o celkovém výkonu
1600 kW. Výška každé z nich dosahovala cca 32,5m, se vztyčenou lopatkou
větrné růžice téměř 50m. Při tehdejších výkupních cenách elektrické energie se
předpokládala návratnost investice nejdříve za čtrnáct let.
O provoz větrné
elektrárny se starala firma Alvyen, s.r.o. (s
většinovým podílem výše uvedeného investora). Krátce poté, co byl spuštěn její
testovací provoz, se však začaly množit stížnosti místních obyvatel na její
nadměrnou hlučnost. Opakovaná měření následně skutečně prokázala nadlimitní
hodnoty hluku v nočních hodinách. Zkušební provoz byl proto po několika měsících
zastaven, a to i díky poruchám na technologické části. Tu dodala společnost Ekov Frýdek-Místek jako prototyp označený EKOV 400. Jednalo
se však o provozně neodzkoušenou technologii s řadou nedostatků, které se
projevovaly již během montážních prací. V roce 1997 tato společnost
zkrachovala, a tak veškeré reklamace nebylo možné uplatnit. Brzy zanikla rovněž
společnost provozovatele Alvyen, s.r.o. V roce
1999 převzala větrný park Východočeská energetická, a.s. Provedla zde sice
některé úpravy, jenže s příchodem nového tisíciletí už hygienické limity
pro hlučnost nedovolily provoz vůbec. Navíc případný provoz by nebyl zcela
rentabilní. Nikdy nezkolaudované větrníky, které se nedostaly ani do běžného
provozu, tak byly definitivně odstaveny.
V roce 2006 přešel
nefungující větrný park pod ČEZ Obnovitelné zdroje. Společnost se záhy rozhodla
větrníky odstranit a v lokalitě vystavět jediný (typu Enercon
E70) o výkonu 2 MW, výšce 85m a délce listu 35,5m. Projekt sice na podzim 2009,
i přes odpor v té době nově založeného sdružení Šibeník,
prošel posouzením vlivu na životní prostředí EIA, avšak omezení obsažená v
závěrech šetření způsobila, že by se projekt stal neekonomickým a tudíž
nerealizovatelným. Z toho důvodu firma od záměru odstoupila.
V listopadu 2012 nechala tři ze čtyř větrníků demontovat a sešrotovat.
Zcela odstraněny byly rovněž několikatunové základové desky. Některé části
elektrárny společnost převezla do informačního centra Obnovitelné zdroje
sídlící v budově malé vodní elektrárny Hučák
v Hradci Králové. Poslední zbylý větrník byl včetně okolních pozemků a
budovy trafostanice prodán za částku 350 tis. Kč městysu Nový Hrádek, jehož
představitelé projevili zájem zbylý tubus přeměnit v budoucnu na
turistickou rozhlednu a sousední provozní budovu na informační centrum.
V létě 2014
vyhlásil městys Nový Hrádek a Společnost Petra Parléře, o.p.s. soutěž „Cena
Petra Parléře 2014“ o zpracování architektonického návrhu revitalizace větrné
elektrárny na Šibeníku a její transformace na
rozhlednu. Odborná porota pak v září 2014 vybrala z 21 podaných
návrhů ten vítězný, jehož autorem byl ing. arch. Pavel Suchý (připraveno ve
spolupráci s ing. arch. Petrem Bouřilem) z pražské ABM architekti,
s.r.o.
Hned zpočátku bylo zřejmé, že úprava tubusu na
turistickou rozhlednu bude vyžadovat nemalé finanční prostředky, které městys
Nový Hrádek nemohl ze svého rozpočtu zajistit. Z toho důvodu byl záměr
zařazen do rozsáhlého projektu
euroregionu Glacensis „Česko-polská Hřebenovka -
východní část“ zahrnující výstavbu nových rozhleden či opravu některých
stávajících na česko-polském pomezí. Po opakovaném zamítnutí žádosti o
evropskou dotaci byl projekt zredukován a na české straně nově zahrnul
vybudování rozhleden (v období let 2018 až 2020) na Velké Deštné, u Vysoké
Srbské, na Feistově kopci u Olešnice v Orlických
horách a právě na Šibeníku u Nového Hrádku.
Požadovaná dotace byla nakonec přiznána v roce 2018, celkový rozpočet
projektu dosáhnul cca 3,57 mil. EUR, z toho 3,04 mil. EUR představovala dotace
z Evropského fondu pro regionální rozvoj (Program INTERREG V-A Česká republika
– Polsko).
Po zpracování projektové
dokumentace na rozhlednu na Šibeníku firmou ABM
architekti, s.r.o. v roce 2015 vybral městys Nový Hrádek dodavatelskou
stavební firmu až na třetí pokus v prosinci 2019. Vybudování rozhledny,
informačního centra a nedalekého parkoviště provedla firma Průmstav
Náchod, s.r.o. (ve spolupráci se subdodavatelem - zámečnickou firmou Kaden-Holding, s.r.o. z Náchoda) za
celkem 16,5 mil. Kč vč. DPH.
Oficiálně došlo
k otevření rozhledny v úterý 22. prosince 2020, ke zpřístupnění
informačního centra, na jehož vybavení přispěla Nadaze ČEZ částkou 300 tis. Kč., pak 20. května 2021. Od 13. kvvětna 2021 je stavba zapsána v České knize rekordů jako první rozhledna vzniklá z větrné elektrárny. V září 2021 pak rozhledna získala Cenu ministryně pro místní rozvoj v soutěži Komunální projekt roku 2021, jejímž vyhlašovatelem bylo vydavatelství Profi Press s.r.o. spolu s redakcí časopisu Moderní obec. O dva měsíce později pak stavba obdržela v soutěži Česká cena za architekturu (vyhlašuje Česká komora architektů) Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží.
Fotogalerie:
klikni na daný obrázek pro zvětšení
Foto: vlastní archiv (červenec 2023)
Foto: A.Průšová (duben 2021)
Foto: P.Urbanec (únor 2021)
Foto: J.Holešovský (prosinec 2020)
Foto: P.Lemfeld (prosinec 2020)
Foto: J.Šlapák (červen 2020)
Foto: některé návrhy z architektonické soutěže (2014)
Foto: původní podoba větrné elektrárny
(http://blog.lwq.cz)
Mapa polohy:
klikni na danou mapu pro
zvětšení
www.mapy.cz
Diskuze k rozhledně: