Rozhledna na Smrku

Rozhledna na Smrku v Jizerských horách

Typ/materiál: železná rozhledna

Lokalita: hora Smrk v Jizerských horách

GPS: 50°53'20.958"N, 15°16'17.649"E

Nadmořská výška: 1124m

Okres: Liberec

Období výstavby: květen-září 2003

Oficiální zpřístupnění: 20. září 2003

Celková výška: 23m

Výška vyhlídkové plošiny: 18m

Počet schodů: 91

Otevírací doba: volně přístupná

Přístup: pěšky po značených TZ – modrá z Nového Města pod Smrkem (vedena kolem Kyselky, Kamene republiky a Streitova obrázku, cca 7 km), červená z Lázní Libverda (vede kolem Jizerské chaty, Hubertky, Tišiny až k Nebeskému žebříku a dále po modré TZ, cca 8,5 km), žlutá od Bílého Potoka (od chaty Bártlovka na Paličníka a pak po modré TZ kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku a dále na Smrk, cca 7 km), červená od chaty Smědava (přes Předěl, kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku a dále po modré TZ na Smrk, cca 7km), z polského Swieradowa Zdroje vede na Smrk červeně značená TZ (cesta k chatě Na Stogu Izerském, pak po zeleně značené TZ přes Stog Izerski, Lacznik na hraniční přechod a pak po modré na Smrk, cca 8km). Obdobně je možný výstup z polského Czerniwa Zdroje po zelené TZ k chatě Na Stogu Izerském a dále na Smrk

Výhled: za dobrého počasí je vidět do okruhu 150 kilometrů - kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp, otevře se jim i výhled do Polska

Historie: Významná dominanta frýdlantského výběžku – hora Smrk (dříve Tafelfichte) – přitahovala pozornost již od samých počátků turistického hnutí v Čechách. Vždyť také výhled z 1124 metrů vysoké hraniční hory patřil k nejhezčím široko daleko. A tak v období nadšeného budování rozhleden místní občané rozhodli, že i Smrk získá svou vyhlídkovou věž. U jejího zrodu stál Okrašlovací spolek sídlící v Českém Novém Městě, který nechal vypracovat plán čtyřpatrové dřevěné věže vysoké 20 metrů. Její stavbou pověřil novoměstského tesaře Franze Fritsche. Vybudování rozhledny trvalo sedm týdnů, stála 1683 zlatých a nahradila jednoduché vyhlídkové lešení, které zde stálo zhruba rok. Zbudování rozhledny bylo možné díky financím Spolku, novoměstských občanů, raspenavské spořitelně, továrníků Mazela, Raaza a Klingera a dalších dárců. Rozhledna byla za účasti více než tisícovky lidí otevřena 21. srpna 1892. Vstup byl možný bez poplatku tak, jak požadoval majitel zdejšího panství hrabě Clam-Gallas, který i zároveň stanovil původní podmínku, a sice zbudovat vyhlídku ze dřeva.

Rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků (téměř 20 tis. ročně) a bouda, která sloužila během stavby věže jako jednoduchý přístřešek pro dělníky a která měla být posléze zbourána, se proměnila v turistickou chatu nabízející občerstvení a nocleh. Jejím správcem se stal až do roku 1921 stavitel rozhledny Fritsch, který chatu postupně přestavoval a rozšiřoval. A pečlivě udržoval i rozhlednu. Každé dva roky ji natíral impregnačním nátěrem, vyměňoval shnilé trámy a nainstaloval hromosvod. Díky této péči rozhledna existovala neuvěřitelných cca 50 let než se počátkem 50. let minulého století zřítila (od roku 2009 nalezneme její repliku v areálu pražské ZOO). Turistická chata měla kratšího trvání. Poté, co byli poslední správci – manželé Porschovi – v roce 1946 odsunuti do Německa, začal areál chátrat a přitahovat vandaly a zloděje. Zániku obou staveb nezabránil ani KČT, který zde byl krátce po válce v pronájmu. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Když v roce 1974 nevydržela velké zatížení sněhem, zřítila se.

Myšlenka na zbudování vyhlídkové věže se obnovila počátkem 90. let 20. století, když byla v Novém Městě v roce 1992 založena Společnost pro obnovu rozhledny. Na podzim téhož roku byla vypsána architektonická soutěž na studii rozhledny, ze které vyšel vítězný návrh architekta Jana Dudy ze studia ARTIKL. Následně bylo zahájeno uzemní řízení. Od té doby probíhala jednání s dotčenými státními organizacemi. Složitá jednání s LČR skončila po několika odvoláních až v roce 1996 vydáním územního rozhodnutí. To podmiňovalo zahájení stavby po pěti letech, až dojde ke vzrůstu vysázených smrků. V té době byly vyhlídky na realizaci obnovy opravdu velmi malé. Povzbudivé ale i zavazující bylo, že přibývalo příznivců a přispívatelů včetně zahraničních. Ve vynucené přestávce byla převedena práva na jednání o výstavbě rozhledny ze Společnosti na město Nové Město pod Smrkem. Autor vítězného návrhu byl v roce 2001 vyzván, aby inovoval architektonický návrh studie a dopracoval ho k projektu ke stavebnímu povolení. Na úhradě projektu se rovným dílem podílela Společnost a město. Město požádalo v roce 2001 o stavební povolení, které bylo po nezbytných zdrženích vydáno na konci února 2002.

První etapa výstavby rozhledny se odvinula od přiznání částky 400 tis. Kč z Programu obnovy vesnice a podmínky vkladu stejné částky ze strany Nového Města. Díky dotaci z Phare byly v roce 2000 rekonstruovány některé přístupové cesty. Do konce roku 2002 byla díky firmám Adapto Hejnice a TISS Frýdlant zhotovena část konstrukce. Zemní práce byly zahájeny v druhé etapě projektu v květnu 2003. Zároveň se v tomto roce podařilo získat z programu Sapard 500 tis. Kč a od KÚ v Liberci dotaci 100 tis. Kč. Město investovalo dalších 2,2 mil. Kč. Náklady na rozhlednu nakonec vyšplhaly ve výsledku na 3,6 mil. Kč.

Zbudování rozhledny nebyl nikterak jednoduché. Jenom týden trvalo, než byla konstrukce dopravna na vrchol hory. Silný vítr pak na několik dní stavbu přerušil. Přesto byla samotná rozhledna vybudována během jediného měsíce a dne 20. září 2003 za přítomnosti dvou tisícovek lidí slavnostně otevřena.

Kovová rozhledna je 23 metrů vysoká, je volné přístupná, má dvě patra a útulnu cca pro 25 lidí - místo, kam se lidé ukryjí před nepřízní počasí. Rozhledna poslouží také polským turistům - přímo na Smrku totiž stojí hraniční přechod. Z polských lázní Swieradow Zdrój je to na Smrk cca 12km.

O rozhlednu je i po jejím otevření pečlivě staráno: došlo k natření vnitřku útulny světlým nátěrem a k doplnění informačních panelů o historii a nové výstavby. Původní žlutý nátěr vnějšku útulny byl přetřen tmavohnědým a byl proveden konečný ochranný nátěr kovové konstrukce. Před rozhlednu byly instalovány lavičky. Již dvě zimy prověřily, že modifikace původního projektu, kdy byly stupně schodiště a plošiny původně navrženy jako dřevěné, nahrazeny polorošty, měla opodstatnění a umožňuje přístup návštěvníků po celou zimu. Návštěvnost je po celý rok, jak z české tak z polské strany, značná. Přestože dostupnost rozhledny z Nového Města je třemi cestami dobrá, jsou málo využívány a většina návštěvníků přichází od Smědavy.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení