Rozhledna na Smrku
v Jizerských horách
Typ/materiál: železná rozhledna
Lokalita: hora Smrk v Jizerských horách, 6 km východně od Lázní Libverda, 30 km na severovýchod od Liberce
GPS: 50.8893783N, 15.2717981E
Nadmořská
výška: 1 124m
Okres: Liberec
Období
výstavby:
květen-září 2003
Oficiální
zpřístupnění: 20. září 2003
Celková
výška: 23m
Výška
vyhlídkové plošiny: 18m
Počet schodů:
91
Otevírací
doba:
volně přístupná
Přístup: pěšky po značených TZ – modrá z Nového Města pod
Smrkem (vedena kolem Kyselky, Kamene republiky a Streitova obrázku, cca 7 km), červená z Lázní
Libverda (vede kolem Jizerské chaty, Hubertky, Tišiny až k Nebeskému žebříku a
dále po modré TZ, cca 8,5 km),
žlutá od Bílého Potoka (od chaty Bártlovka na Paličníka a pak po modré TZ kolem rozcestníku Na
Písčinách k Nebeskému žebříku a dále na Smrk, cca 7 km), červená od chaty
Smědava (přes Předěl, kolem rozcestníku Na Písčinách k Nebeskému žebříku a dále
po modré TZ na Smrk, cca 7km), z polského Swieradowa Zdroje vede na Smrk
červeně značená TZ (cesta k chatě Na Stogu Izerském, pak po zeleně značené TZ
přes Stog Izerski, Lacznik na hraniční přechod a pak po modré na Smrk, cca
8km). Obdobně je možný výstup z polského Czerniwa Zdroje po zelené TZ k chatě
Na Stogu Izerském a dále na Smrk
Výhled: za dobrého počasí je vidět do okruhu 150 kilometrů - kromě
Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a
dokonce Říp, výhled do Polska
Historie: Významná dominanta frýdlantského výběžku – hora
Smrk (dříve Tafelfichte) – přitahovala pozornost již od samých počátků turistického
hnutí v Čechách. Vždyť také výhled z 1124 metrů vysoké hraniční hory patřil k
nejhezčím široko daleko. A tak v období nadšeného budování rozhleden místní
občané rozhodli, že i Smrk získá svou vyhlídkovou věž. U jejího zrodu stál
Okrašlovací spolek sídlící v Českém Novém Městě, který nechal vypracovat plán
čtyřpatrové dřevěné věže vysoké 20 metrů. Její stavbou pověřil novoměstského
tesaře Franze Fritsche. Vybudování rozhledny trvalo sedm týdnů, stála 1683
zlatých a nahradila jednoduché vyhlídkové lešení, které zde stálo zhruba rok.
Zbudování rozhledny bylo možné díky financím Spolku, novoměstských občanů,
raspenavské spořitelně, továrníků Mazela, Raaza a Klingera a dalších dárců.
Rozhledna byla za účasti více než tisícovky lidí otevřena 21. srpna 1892. Vstup
byl možný bez poplatku tak, jak požadoval majitel zdejšího panství hrabě
Clam-Gallas, který i zároveň stanovil původní podmínku, a sice zbudovat
vyhlídku ze dřeva.
Rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků (téměř
20 tis. ročně) a bouda, která sloužila během stavby věže jako jednoduchý
přístřešek pro dělníky a která měla být posléze zbourána, se proměnila v
turistickou chatu nabízející občerstvení a nocleh. Jejím správcem se stal až do
roku 1921 stavitel rozhledny Fritsch, který chatu postupně přestavoval a
rozšiřoval. A pečlivě udržoval i rozhlednu. Každé dva roky ji natíral
impregnačním nátěrem, vyměňoval shnilé trámy a nainstaloval hromosvod. Díky
této péči rozhledna existovala neuvěřitelných cca 50 let než se počátkem 50.
let minulého století zřítila (v letech 2009 až 2018 stávala její replika v areálu
pražské ZOO). Turistická chata měla kratšího trvání. Poté, co byli poslední
správci – manželé Porschovi – v roce 1946 odsunuti do Německa, začal areál
chátrat a přitahovat vandaly a zloděje. Zániku obou staveb nezabránil ani KČT,
který zde byl krátce po válce v pronájmu. Od roku 1968 nahradila rozhlednu
pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně
od původní věže. Když v roce 1974 nevydržela velké zatížení sněhem, zřítila se.
Myšlenka na zbudování vyhlídkové věže se obnovila
počátkem 90. let 20. století, když byla v Novém Městě v roce 1991 založena
Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku (v roce 2008 transformována na Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem a okolí). Na podzim téhož roku byla vypsána
architektonická soutěž na studii rozhledny, ze které vyšel vítězný návrh
architekta Jana Dudy ze studia ARTIKL. Následně bylo zahájeno uzemní řízení. Od
té doby probíhala jednání s dotčenými státními organizacemi. Složitá jednání s
LČR skončila po několika odvoláních až v roce 1996 vydáním územního rozhodnutí.
To podmiňovalo zahájení stavby po pěti letech, až dojde ke vzrůstu vysázených
smrků. V té době byly vyhlídky na realizaci obnovy opravdu velmi malé.
Povzbudivé ale i zavazující bylo, že přibývalo příznivců a přispívatelů včetně
zahraničních. Ve vynucené přestávce byla převedena práva na jednání o výstavbě
rozhledny ze Společnosti na město Nové Město pod Smrkem. Autor vítězného návrhu
byl v roce 2001 vyzván, aby inovoval architektonický návrh studie a dopracoval
ho k projektu ke stavebnímu povolení. Na úhradě projektu se rovným dílem
podílela Společnost a město. Město požádalo v roce 2001 o stavební povolení,
které bylo po nezbytných zdrženích vydáno na konci února 2002.
První etapa výstavby rozhledny se odvinula od
přiznání částky 400 tis. Kč z Programu obnovy vesnice a podmínky vkladu stejné
částky ze strany Nového Města pod Smrkem. Díky dotaci z Phare byly v roce 2000
rekonstruovány některé přístupové cesty. Do konce roku 2002 pak byla díky firmám
Adapto Hejnice a TISS Frýdlant zhotovena část konstrukce. Zemní práce byly
zahájeny v druhé etapě projektu v květnu 2003. Zároveň se v tomto roce podařilo
získat z programu Sapard 500 tis. Kč a od KÚ v Liberci dotaci 100 tis. Kč.
Město investovalo dalších 2,2
mil. Kč. Náklady na rozhlednu nakonec vyšplhaly ve výsledku
na 3,6 mil.
Kč.
Zbudování rozhledny nebyl nikterak jednoduché. Jenom
týden trvalo, než byla konstrukce dopravna na vrchol hory. Silný vítr pak na
několik dní stavbu přerušil. Přesto byla samotná rozhledna vybudována během
jediného měsíce a dne 20. září 2003 za přítomnosti dvou tisícovek lidí
slavnostně otevřena.
Kovová rozhledna je 23 metrů vysoká, je volné
přístupná, má dvě patra a útulnu cca pro 25 lidí - místo, kam se lidé ukryjí
před nepřízní počasí. Rozhledna poslouží také polským turistům - přímo na Smrku
totiž stojí hraniční přechod (z polských lázní Swieradow Zdrój je to na Smrk
cca 12km).
Fotogalerie:
klikni na daný
obrázek pro zvětšení
Foto: V.Vozka (březen 2014)
Foto: M.Čada
(2011)
Foto: J.Pomezný (červen
2008)
Foto: K.Jeřábek (2003,
2004)
Foto: původní rozhledna na Smrku
Mapa
polohy:
klikni na danou mapu pro zvětšení
www.mapy.cz
Diskuze k rozhledně: