Špičák u České Lípy

Typ/materiál: cihlová rozhledna

Lokalita: hora Špičák, cca 2km severně od České Lípy

GPS: 50°42'9.551"N, 14°32'57.561"E

Nadmořská výška: 460m

Okres: Česká Lípa

Období výstavby: druhá polovina roku 1884

Oficiální zpřístupnění: 10. května 1885

Celková výška: 14m

Výška vyhlídkové plošiny:

Počet schodů: 58

Otevírací doba: rozhledna je dlouhodobě nepřístupná

Přístup: pěšky – z centra města vede na Špičák modrá TZ (cca 2 km), autem – z České Lípy jet po silnici č. 9 směrem na Nový Bor, cca 1km za městem na konci mírného stoupání odbočit u penzionu Lada vpravo na asfaltku vedoucí k vodárně pod Špičákem, dále nutno pokračovat pěšky úzkou pěšinou.

Výhled: Lužické hory, Bezděz, česká Lípa, přilehlá část Českého Středohoří, Děčínský Sněžník

Historie: Hora Špičák (460m) se nachází na severním okraji města Česká Lípa. Od roku 1884 stojí na jeho vrcholku cihlová rozhledna, u jejíhož zrodu stál Severočeský exkurzní klub (zal. r. 1877), konkrétně pak jeho člen Franz Hantschel. Po získání povolení ke stavbě vyhlídkové věže od majitele panství hraběte Kaunitze začal spolek shánět potřebný finanční obnos. To se postupně dařilo pořádáním různých kulturních akcí, loterií i veřejné sbírky. Konečná podoba rozhledny byla posléze vybrána z několika návrhů – nejvíce se líbil projekt varnsdorfského architekta Gottlieba Albera. Realizace 14 m vysoké stavby proběhla ve druhé polovině roku 1884 nákladem 5 tis. zlatých. Dne 10. května 1885 byla rozhledna slavnostně otevřena. Nesla jméno korunní princezny Stefanie. Před rokem 1900 byl u věže zbudován nejdříve dřevěný výčep a posléze v roce 1905 byly dokončeny další úpravy umožňující provoz hospůdky se sklípkem.

Již dva roky po otevření zapálil neznámý žhář dřevěné schodiště rozhledny. Opravené schodiště bylo již vyvedeno z pískovce pocházejícího z Jedlové. Rozhledna byla několikrát poničena bleskem, ale vždy se Klub postaral o rychlou opravu.

Během druhé světové války byla chlouba i symbol města využita jako vojenská protiletecká hláska. Po roce 1945 upadla stavba i restaurace v zapomnění a stala se z ní zřícenina. Nazmar vyšly snahy občanského sdružení na záchranu rozhledny na přelomu 80. a 90. let 20. století. Ve zuboženém stavu mohli turisté nalézt věž až do roku 1997. Tehdy ji koupila společnost Real Invest, která ji nákladem 5 mil. opravila a přeměnila v telekomunikační uzel využívaný radiem Crystal a mobilními operátory. Od té doby vnější obvod věže postupně zakryly paraboly a další přenosové prvky. Věž je dnes z důvodu umístění technologických zařízení pro návštěvníky uzavřená. Přístupná byla pouze výjimečně, např. ve dnech otevřených dveří, i když v posledních letech se na tyto akce jaksi zapomnělo. Dne 28. února 2009 vystoupali po dohodě s majitelem na věž členové Klubu přátel rozhleden (viz. foto níže).

Českolipští se již časem smířili s faktem, že se ze Špičáku na své město nepodívají, proto se v posledních letech ozývaly hlasy o vybudování jiných vyhlídkových věží v blízkosti města – na Holém vrchu nebo u vzdálenější osady Kozly. Oba projekty však nikdy realizovány nebyly.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

Foto: M.Špád (2009)

Foto: vlastní archiv (2002)

Foto: Z.Macháček (1984)

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

www.mapy.cz

Diskuze k rozhledně: