Špičák u České Lípy

Špičák u České Lípy

Typ/materiál: cihlová rozhledna

Lokalita: hora Špičák, cca 2km severně od České Lípy

GPS: 50.7026558N, 14.5492367E

Nadmořská výška: 460m

Okres: Česká Lípa

Období výstavby: druhá polovina roku 1884

Oficiální zpřístupnění: 10. května 1885

Celková výška: 14m

Výška vyhlídkové plošiny:

Počet schodů: 58

Otevírací doba: rozhledna je přístupná výjimečně, v předem zveřejněných termínech

Přístup: Nejsnazší je z ulice K Vodárně – z České Lípy jet po silnici č. 9 směrem na Nový Bor, cca 1km za městem na konci mírného stoupání (cca 300m za kruhovým objezdem) odbočit před autobazarem vpravo do ulice K Vodárně na asfaltku vedoucí (kolem penzionu Lada) až k objektu vodárny pod Špičákem (50.7013569N, 14.5474494E), dále nutno pokračovat pěšky úzkou pěšinou (před vodárnou vlevo) cca 600m do kopce - s převýšením cca 100m - až k rozhledně.

Výhled: Lužické hory, Bezděz, Česká Lípa, přilehlá část Českého Středohoří, Děčínský Sněžník

Historie: Hora Špičák (460m) se nachází na severním okraji města Česká Lípa. Od roku 1884 stojí na jeho vrcholku cihlová rozhledna, kterou nechala postavit vlastivědná a turistická společnost Severočeský exkurzní klub (zal. r. 1878), konkrétně pak jeho člen Franz Hantschel. Po získání povolení ke stavbě vyhlídkové věže od majitele panství hraběte Kaunitze začal spolek shánět potřebný finanční obnos. To se postupně dařilo pořádáním různých kulturních akcí, loterií i veřejné sbírky. Svou roli sehrál i dar městské spořitelny a výtěžek z prodeje Špičákovského alba (Spitzberg Album). Publikace o čtyřstech stranách připravená zejména zásluhou profesora Amanda Antona Paudlera obsahovala poezii regionálních autorů vydávanou doposud v novinách a časopisech. Konečná podoba rozhledny byla posléze vybrána z několika návrhů, přičemž nejvíce se líbil projekt varnsdorfského architekta Gottlieba Albera. Realizace 14m vysoké stavby proběhla ve druhé polovině roku 1884 nákladem 5 tis. zlatých. Dne 10. května 1885 byla rozhledna slavnostně otevřena, nesla jméno korunní princezny Stefanie. Před rokem 1900 byl u věže zbudován nejdříve dřevěný výčep a posléze v roce 1905 byly dokončeny další úpravy umožňující provoz hospůdky se sklípkem.

Již dva roky po otevření zapálil neznámý žhář dřevěné schodiště rozhledny. Opravené schodiště bylo již vyvedeno z pískovce pocházejícího z Jedlové a doplněno schody litinovými. Rozhledna byla několikrát poničena bleskem, ale vždy se Klub postaral o rychlou opravu.

Během druhé světové války byla chlouba i symbol města využita jako vojenská protiletecká hláska. Po roce 1945 upadla stavba i restaurace v zapomnění a stala se z ní zřícenina. Nazmar vyšly snahy občanského sdružení na záchranu rozhledny na přelomu 80. a 90. let 20. století. V roce 1991 poničenou rozhlednu město prodalo místnímu lékaři Miloslavu Čerbákovi za cca 35 tis. Kč. Ten se sice o zpřístupnění rozhledny a obnovu restaurace snažil, ale po odmítavému stanovisku tehdejšího vlastníka sousedních parcel (Lesy ČR) pronajmout k tomuto záměru okolní lesní pozemky, od této snahy ustoupil. Později ruinu odkoupila českolipská firma Thurm s.r.o. podnikatele Tomislava Procházky. Na jaře 1997 rozhlednu nákladem 5 mil. Kč opravil jeden z budoucích nájemců - firma Eurotel. Generálních dodavatelem byla českolipská stavební společnost Nison, dodávku ocelové konstrukce zajistila společnost Excon Praha. Od té doby vnější obvod věže postupně zakryly paraboly a další přenosové prvky mobilních operátorů a reginálního rádia Crystal. Z důvodu umístění technologických zařízení byla rozhledna pro turisty zcela uzavřena. Přístupná byla pouze výjimečně, např. ve dnech otevřených dveří. Časem se však i na tyto mimořádné akce zapomnělo. Situace se přesto pomalu otočila k lepšímu v roce 2015, kdy se město Česká Lípa dohodlo s majitelem věže, že několikrát do roka zájemce na rozhlednu pustí.

V roce 2017 byla rozhledna s přilehlými pozemky nabídnuta českolipské radnici k odprodeji za 28,7 mil. Kč. Za této situace požádalo vedení radnice na konci ledna 2018 o názor občanů v rámci místního referenda (v referendu bylo položeno pět otázek týkajících se - kromě rozhledny - rekonstrukce Jiráskova divadla, výstavby nové knihovny na Jeřábkově náměstí, výstavby venkovního bazénu u Sportareálu a odkoupení Kounicova domu). Účast však dosáhla pouze 15,5 %, což byl důvod k prohlášení referenda za neplatné (nicméně více než dvě třetiny občanů se vyjádřily proti koupi rozhledny). V průběhu roku 2018 jednání o koupi rozhledny pokračovala, nabídková cena byla snížena na 19,9 mil. Kč.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení