Rozhledna Štěpánka u Příchovic

 

Typ/materiál: kamenná rozhledna

Lokalita: kopec Hvězda cca 1km východně od Příchovic, cca 20km východně od Jablonce n.N.

GPS: 50.7464764N, 15.3659058E

Nadmořská výška: 958m

Okres: Jablonec nad Nisou

Období výstavby: 1847-1892

Oficiální zpřístupnění: 14. srpna 1892

Celková výška: 24m

Výška vyhlídkové plošiny: 21m

Počet schodů: 3 + 78: ke vstupu do věže vedou tři kamenné venkovní schody, uvnitř stavby je dřevěné spirálové schodiště s celkem 78 stupni (výška schodu= 18,5cm), z toho na dolní vyhlídkový ochoz vede 33 schodů a po následujících 45 schodech můžeme vystoupat na vyhlídkovou plošinu situovanou v 21 metrech.

Otevírací doba: V současné době je rozhledna přístupná celoročně:

IV-VI út-ne 10.00-18.00h,

VII-VIII po-ne 10.00-18.00h,

IX-X út-ne 10.00-17.00h,

XI-XII víkendy 10.00-17.00h,

20.12. – 31.3. út-ne 10.00-16.00h.

V případě nepříznivého počasí bývá uzavřena. Případné dotazy: p. Staněk – tel.: 603 806 473.

Přístup: V Kořenově ze silnice č. 10 odbočit na Příchovice, po cca 1,5km odbočit vlevo a dojet až k chatě Hvězda (zde možno parkovat, 50.7438950N, 15.3635589E) a pokračovat pěšky lesem cca 300m po modré TZT až k rozhledně (převýšení cca 50m).

Výhled: Jizerské hory, Lužické hory, Krkonoše, přehrada Souš, Kumburk, Tábor, Ještěd, Ralsko, Bezděz, Trosky, Kozákov, … Orientaci při výhledu usnadňuje kovová mapa na vnějším ochozu rozhledny.

Historie: Mnohými považovanou za naši nejhezčí rozhlednu nalezneme na pomezí Krkonoš a Jizerských hor na kopci Hvězda (958m) u obce Příchovice. Turistům je známa jako Štěpánka. Dosahuje výšky 24 metrů a postavená byla na počest zemského správce arcivévody Štěpána.

                Byl to právě arcivévoda Štěpán, který v tomto kraji dohlížel na stavbu silnice mezi Libercem a Trutnovem. Když při jedné z inspekčních cest vystoupil na vrchol Hvězdy (něm. Buchstein či Pocherstein), byl výhledem do kraje nadchnut. To neuniklo majiteli zdejšího panství, kterým byl kníže Kamil Rohan. Aby se arcivévodovi zavděčil, nechal kopec přejmenovat na Štěpánovu výšinu a zároveň se rozhodl, že na jeho vrcholu postaví rozhlednu.

                Měsíc po Štěpánově návštěvě Hvězdy byl položen základní kámen rozhledny (27. července 1847) a stavba brzy vyrostla do výšky 6 metrů. Ovšem krátce poté, co se arcivévoda Štěpán přestal těšit přízni vídeňského dvora, byly práce pozastaveny. K této události se zároveň váže pověst, že stará cikánka prorokovala smrt tomu, kdo věž dostaví. Celých 40 let stálo na Hvězdě nedostavěné torzo, které navštěvovali turisté především kvůli východům slunce. Na stavu nedokončené věže se negativně promítly nejenom povětrnostní vlivy, ale i návštěvy vandalů. A právě když 20. května 1888 část padajícího zdiva jednoho z nich usmrtila, daly se věci do pohybu. Za 400 zlatých byla zřícenina příchovickou obcí od knížete Rohana odkoupena a dále pak spravována kořenovskou sekcí spolku Der Deutsche Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge. Té se až po 4 letech podařilo nashromáždit prostředky potřebné k dostavbě rozhledny. Její projekt vypracoval profesor liberecké stavební průmyslovky Brausenwetter a pod vedením stavebního mistra Hájka z Rokytnice byla stavba v novogotickém slohu zahájena 1. května 1892. Její slavnostní otevření se konalo 14. srpna téhož roku za účasti 8 tisícovek lidí. Kníže Rohan se otevření nezúčastnil a dle věštby krátce nato zemřel – 13. září 1892 ve věku 91 let. Jméno Štěpánova výšina se používalo až do roku 1918, potom musely být všechny názvy připomínající rakouskou monarchii odstraněny. Jméno připomínající arcivévodu Štěpána však zůstalo dodnes.

                Štěpánka se vždy těšila velkému zájmu turistů. Za 2. sv. války však byla pro veřejnost uzavřena, neboť zde německá armáda zřídila leteckou hlásku. Československé letectvo po válce stavbu převzalo a využívalo až do roku 1956. Po jejím odchodu nechala příchovická Osvětová beseda za pomoci místních obyvatel rozhlednu opravit a zpřístupnit návštěvníkům od roku 1958. Další rozsahem drobnější rekonstrukce proběhly v roce 1968 díky okrsku Jizerka HS a začátkem 90. let pod vedením pana Fišery z Příchovic.

                Z novodobé historie věže lze připomenout rok 2007, kdy byla na rozhledně umístěna webová kamera (http://www.korenov.cz/webkamery.html), rok 2009, kdy proběhla výměna měděné střešní krytiny a zejména pak rok 2012, kdy obec Kořenov zahájila za dozoru Ústavu památkové péče rozsáhlou rekonstrukci rozhledny. Důvodem byla zejména poškozená střecha, díky které do rozhledny léta zatékalo a došlo k poničení dřevěných prvků v její horní části i samotného zdiva. Hrozilo, že by ztrouchnivělé dřevěné konstrukce propadly a celá vrchní část rozhledny by se zřítila. Postupně tak došlo k vyspárování zdiva rozhledny, výměně luxferových oken za vitrážové, byla opravena střecha, nově nabílen interiér a vyměněna dřevěná nosná konstrukce vyhlídkového ochozu. Dále došlo po dohodě se Správou KRNAP k prokácení stromů kolem rozhledny ke zlepšení výhledu a opravena přístupová cesta. Po rekonstrukci se Štěpánka opětovně otevřela turistům 25. října 2014. V roce 2015 ještě získala nové dřevěné schodiště a dveře. Prostředky potřebné na uvedenou rekonstrukci (přes 1,5 mil. Kč) pokryla z velké části ze svého rozpočtu obec Kořenov, zhruba 300 tis. Kč (dle stavu ke konci roku 2016) se podařilo shromáždit formou sponzorských příspěvků a darů. Další finanční prostředky poskytnul Krajský úřad Libereckého kraje.

                Za pozornost stojí i za rozhlednou umístěný kamenný maltézský válečný kříž s okolními do kruhu rozmístěnými kameny. Na kamenech byla vyznačena jména obcí a k nim se kladli přilby a květiny. Jedná se o pietní místo, které zde německé obyvatelstvo vybudovalo po roce 1918 jako upomínku na své padlé vojáky. Ke vztyčení kříže došlo na podzim 1944. Z pochopitelných důvodů byl kříž v květnu 1945 stržen a místo postupně zarostlo. Obnoveno bylo v roce 2011 nadšenci pro vojenskou historii z Tanvaldu ze sdružení Jizeran.

                Rozhledna Štěpánka je v majetku OÚ Kořenov, o její provoz se stará nájemce.

                Od roku 1963 je architektonicky unikátní dílo zapsáno do památkového fondu Státního ústavu památkové péče.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

 

       

Foto: P.Urbanec (srpen 2021)

 

             

 

     

Foto: Ziky - vlastní archiv (květen 2017)

 

       

Foto: A.Průšová (2013)

 

             

Foto: M.Čada (2011)

 

                

Foto: M.Pekař (2010)

 

    

Foto: M.Holý (2006)

 

Foto: J.Haufer (2006)

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: