Rozhledna na Tanvaldském Špičáku

Typ/materiál: turistická chata s rozhlednou

Lokalita: kopec Tanvaldský Špičák, cca 4km severozápadně od Tanvaldu, cca 12km severovýchodně od Jablonce n. N.

GPS: 50°45'5.453"N, 15°16'56.536"E

Nadmořská výška: 831m

Okres: Jablonec n. N.

Období výstavby: červenec 1908-červen 1909

Oficiální zpřístupnění: 4. července 1908

Celková výška: 18m

Výška vyhlídkové plošiny: 14m

Počet schodů: 101 (od vchodu do objektu), 69 (uvnitř věže)

Otevírací doba: je shodná s provozní dobou restaurace – možno zjistit (společně s provozní dobou lanovky) zde: http://www.rozhledna-spicak.cz/

Přístup: Autem – projet vzhůru Albrechticemi až k požární zbrojnici, zanechat vůz u autobusové zastávky a pokračovat po modré TZ. Lanovkou – novou čtyřsedačkovou lanovkou z obce Albrechtice v Jizerských horách. Pěšky po značených TZ – modrá od rozcestníku Albrechtice, sedlo (cca 1,5km), zelená od ŽS Buková nad Jizerou (cca 3km), modrá od ŽS Smržovka-dolní nádraží (cca 3km)

Výhled: kruhový výhled – Jizerské hory (např. na severu Smrk), Krkonoše, Tanvald, Kozákov, Ještěd, vodní nádrž Josefův důl, Jablonec n. N.

Historie: Vrcholové partie Špičáku byly v 19. století rozděleny mezi více majitelů, kteří na něm vlastnili úzké pruhy pozemků. Na vrchol, který nebyl osazen stromy, vedly jen pěšinky. Ty však v průběhu 80. let 19. stol. zaznamenaly výrazný nárůst návštěvníků a tak se čtyři vlastníci pozemků z Horního Tanvaldu rozhodnuli na Špičáku postavit boudu, kde prodávali lahvové pivo. Návštěvníci se sem jen hrnuli a zanedlouho vyrostla opodál původní boudy další chatka - konkurenční (o jedné místnosti a půdě) jiných čtyř majitelů zdejších pozemků. Výhled ze Špičáku byl možný z Fanterovy skály (Fanterstein), což byl lidový název odvozený od jména původních majitelů pozemků. Zvýšené pozornosti si Špičák v těchto letech získal i díky nepovoleným oslavám 1. máje roku 1890 (za velké účasti německých a českých dělníků) a táboru lidu uskutečněného zde 18. června 1893 prosazující všeobecné volební právo a snížení pracovní doby.

Zájem návštěvníků brzy překonal možnosti a kapacity jednoduchých stavbiček na Špičáku. Toho si všimla i albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory, která si dala za cíl zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit zde rozhlednu. Svou pomoc nabídli jiřetínští podnikatelé Rösslerovi. Vše vypadalo nadějně, jenže veškeré snahy záhy narazily na přemrštěné požadavky majitelů pozemků na Špičáku (např. podíl na zisku z prodeje nápojů). Jednání vedla k mrtvému bodu, krátce nato výletní boudy lehly popelem a místo postupně ovládla bujná vegetace.

Blýskání na lepší časy nastalo v roce 1904, kdy došlo k dohodě s vlastníky pozemků a tak na Špičáku vyrostla dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda. Jen během první sezóny zde návštěvníci vypili 64 hl piva. Špičák se dostal opět do povědomí turistů. Bohužel, období slávy Staré boudy bylo velice krátké, neboť 3. listopadu 1905 z neznámých důvodů vyhořela.

Další etapa historie Špičáku začala rokem 1907, kdy albrechtický spolek odkoupil 3hektarový pozemek na vrcholu kopce (některé pozemky postoupili albrechtičtí vlastníci spolku zdarma). Záhy zde postavil pomocnou budovu, kde zajistil prodej občerstvení. Počátkem roku 1908 bylo rozhodnuto o výstavbě rozhledny a již 1. července 1908 byl položen základní kámen. A jelikož v tento rok František Josef I. slavil šedesáté narozeniny, požádal albrechtický spolek císařskou kancelář o povolení pojmenovat rozhlednu po tomto panovníkovi. Kancelář povolení udělila, žádnou dotaci však neposkytla.

Výstavbu osmnáctimetrové rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert Hemmrich, komplikovaly mnohé nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody, která se sem musela vynášet ve vědrech. Mnoho změn bylo provedeno ve stavebním plánu – např. vyhlídka měla být jen z oken věže. Přesto byla nakonec rozhledna 30. června 1909 zkolaudována a následující neděli, 4. července slavnostně otevřena pro veřejnost. Náklady na zbudování rozhledny dosáhnuly 9000 korun. Samostatně stojící věž lákala tak početné davy, že již příští rok přistavěli albrechtičtí restauraci, kterou otevřeli 31. července 1910. Dlouhou dobu byl pak spolek těmito aktivitami zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé svoje pozemky. Navíc ze 135 členů spolku jich bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války.

V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-1930 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost pro uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrifikován. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.

Díky sjezdovkám na severním svahu Špičáku je lokalita v současné době vyhledávaným lyžařským střediskem. I právě díky výstavbě vleků a zbudování sjezdovek došlo k vykácení okolních stromů, které by jistě narušovaly úchvatné výhledy z této jizerskohorské rozhledny. Ostatně díky kameře na ochozu rozhledny je OD ROKU 1997 možné v rámci pořadu Panorama na ČT2 vyhlížet ze Špičáku a být přitom doma u televizní obrazovky. Nejlepší je však na Špičák zavítat, vystoupat po 101 schodech a kochat se rozhledem na vlastní oči.

V roce 2009 oslavila rozhledna 100 let svojí existence (v sobotu 22. srpna 2009 proběhla slavnost “Rozhledna slaví 100 let“). O rok později byl areál na Tanvaldském Špičáku rozšířen o dětské hřiště.

Chata s rozhlednou je v majetku jabloneckého občanského sdružení TJ Bižuterie. Provoz zajišťuje nájemce pan Slavík.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

Foto: vlastní archiv (2004)

Foto: infotabule v chatě na Tanv. Špičáku (2004)

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

www.mapy.cz

Diskuze k rozhledně: