Rozhledna na Tanvaldském
Špičáku
Typ/materiál: turistická chata s rozhlednou
Lokalita: kopec Tanvaldský Špičák,
cca 4km severozápadně od Tanvaldu, cca 12km severovýchodně od Jablonce n. N.
GPS: 50°45'5.453"N,
15°16'56.536"E
Nadmořská
výška: 831m
Okres: Jablonec n. N.
Období
výstavby:
červenec 1908 - červen 1909
Oficiální
zpřístupnění: 4.
července 1908
Celková
výška: 18m
Výška
vyhlídkové plošiny: 14m
Počet schodů: 101 (od vchodu do
objektu), 69 (uvnitř věže)
Otevírací
doba: rozhledna je otevřena od května do září, úterý až neděle od 10:00 do 17:00 hodin. Říjen, listopad od pátku do neděle od 10:00 do 17:00 hodin. Od prosince do dubna je rozhledna uzavřena. Možnost domluvy vstupu na rozhlednu i mimo běžné otevírací hodiny /pro skupiny/. Info na tel. 728 236 102, 723 062 154. Ve svátcích otevřeno.
Přístup: Autem – projet vzhůru
Albrechticemi v Jizerských horách až k požární zbrojnici, zanechat
vůz u autobusové zastávky a pokračovat po modré TZ. Lanovkou – novou
čtyřsedačkovou lanovkou z obce Albrechtice v Jizerských horách (část
Jiřetín pod Bukovou). Pěšky po značených TZ – modrá od rozcestníku Albrechtice,
sedlo (cca 1,5km), zelená od ŽS Buková nad Jizerou (cca 3km), modrá od ŽS
Smržovka-dolní nádraží (cca 3km)
Výhled: kruhový výhled – Jizerské
hory (např. na severu Smrk), Krkonoše, Tanvald, Kozákov,
Ještěd, vodní nádrž Josefův důl, Jablonec n. N.
Historie: Vrcholové
partie Špičáku byly v 19. století rozděleny mezi více majitelů, kteří na
něm vlastnili úzké pruhy pozemků. Na vrchol, který nebyl osazen stromy, vedly
jen pěšinky. Ty však v průběhu 80. let 19. stol. zaznamenaly výrazný nárůst
návštěvníků a tak se čtyři vlastníci pozemků z Horního Tanvaldu rozhodnuli na
Špičáku postavit boudu, kde prodávali lahvové pivo. Návštěvníci se sem jen
hrnuli a zanedlouho vyrostla opodál původní boudy další chatka - konkurenční (o
jedné místnosti a půdě) jiných čtyř majitelů zdejších pozemků. Výhled ze
Špičáku byl možný z Fanterovy skály (Fanterstein), což byl lidový název odvozený od jména
původních majitelů pozemků. Zvýšené pozornosti si Špičák v těchto letech získal
i díky nepovoleným oslavám 1. máje roku 1890 (za velké účasti německých a
českých dělníků) a táboru lidu uskutečněného zde 18. června 1893 prosazující všeobecné
volební právo a snížení pracovní doby.
Zájem návštěvníků brzy překonal
možnosti a kapacity jednoduchých stavbiček na Špičáku. Toho si všimla i
albrechtická sekce Německého horského spolku pro Ještědsko a Jizerské hory,
která si dala za cíl zpřístupnit vrchol široké turistické veřejnosti a postavit
zde rozhlednu. Svou pomoc nabídli jiřetínští podnikatelé Rösslerovi. Vše
vypadalo nadějně, jenže veškeré snahy záhy narazily na přemrštěné požadavky
majitelů pozemků na Špičáku (např. podíl na zisku z prodeje nápojů). Jednání
vedla k mrtvému bodu, krátce nato výletní boudy lehly popelem a místo postupně
ovládla bujná vegetace.
Blýskání na lepší časy nastalo v
roce 1904, kdy došlo k dohodě s vlastníky pozemků a tak na Špičáku vyrostla
dřevěná výletní chata s restaurací, tzv. Stará bouda. Jen během první sezóny
zde návštěvníci vypili 64 hl piva. Špičák se dostal opět do povědomí turistů.
Bohužel, období slávy Staré boudy bylo velice krátké, neboť 3. listopadu 1905 z
neznámých důvodů vyhořela.
Další etapa historie Špičáku
začala rokem 1907, kdy albrechtický spolek odkoupil 3hektarový pozemek na
vrcholu kopce (některé pozemky postoupili albrechtičtí vlastníci spolku
zdarma). Záhy zde postavil pomocnou budovu, kde zajistil prodej občerstvení.
Počátkem roku 1908 bylo rozhodnuto o výstavbě rozhledny a již 1. července 1908
byl položen základní kámen. A jelikož v tento rok František Josef I. slavil
šedesáté narozeniny, požádal albrechtický spolek císařskou kancelář o povolení
pojmenovat rozhlednu po tomto panovníkovi. Kancelář povolení udělila, žádnou
dotaci však neposkytla.
Výstavbu osmnáctimetrové
rozhledny, kterou navrhnul jablonecký architekt Robert Hemmrich,
komplikovaly mnohé nesnáze. Jedním z nich byl nedostatek vody, která se sem
musela vynášet ve vědrech. Mnoho změn bylo provedeno ve stavebním plánu – např.
vyhlídka měla být jen z oken věže. Přesto byla nakonec rozhledna 30. června
1909 zkolaudována a následující neděli, 4. července slavnostně otevřena pro
veřejnost. Náklady na zbudování rozhledny dosáhnuly 9000 korun. Samostatně
stojící věž lákala tak početné davy, že již příští rok přistavěli albrechtičtí
restauraci, kterou otevřeli 31. července 1910. Dlouhou dobu byl pak spolek
těmito aktivitami zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé svoje
pozemky. Navíc ze 135 členů spolku jich bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv.
války.
V poválečných letech prodělal
Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-1930 byly
výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou
prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm
pokojů pro hosty a místnost pro uložení sportovního náčiní. Objekt byl
elektrifikován. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se
konaly závody. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák
prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930.
Díky sjezdovkám na severním
svahu Špičáku je lokalita v současné době vyhledávaným lyžařským střediskem. I
právě díky výstavbě vleků a zbudování sjezdovek došlo k vykácení okolních
stromů, které by jistě narušovaly úchvatné výhledy z této jizerskohorské
rozhledny. Ostatně díky kameře na ochozu rozhledny je od roku 1997 možné v
rámci pořadu Panorama na ČT2 vyhlížet ze Špičáku a být přitom doma u televizní
obrazovky. Nejlepší je však na Špičák zavítat, vystoupat po 101 schodech a
kochat se rozhledem na vlastní oči.
V roce 2009 oslavila
rozhledna 100 let svojí existence (v sobotu 22. srpna 2009 proběhla slavnost
“Rozhledna slaví 100 let“). O rok později byl areál na Tanvaldském Špičáku
rozšířen o dětské hřiště.
Chata s rozhlednou je
v majetku jabloneckého občanského sdružení TJ Bižuterie. Provoz zajišťuje
nájemce pan Slavík.
Fotogalerie:
klikni na daný
obrázek pro zvětšení
Foto: D.Sedlák (červen 2014)
Foto: vlastní
archiv (2004)
Foto: infotabule v chatě na Tanv.
Špičáku (2004)
Mapa
polohy:
klikni na danou mapu pro zvětšení
www.mapy.cz
Diskuze k rozhledně: