Rozhledna v zámeckém parku Uherčice

 

Typ/materiál: zřícenina kamenné rozhledny

Lokalita: areál zámeckého parku v Uherčicích, cca 40km západně od Znojma

GPS: 48.9175097N, 15.6337964E

Nadmořská výška: 435m

Okres: Znojmo

Období výstavby: 1801

Oficiální zpřístupnění:

Celková výška: 10m

Výška vyhlídkové plošiny:

Počet schodů: bez schodiště

Otevírací doba: volně přístupná

Přístup: Rozhledna se nachází v zalesněném srázu nad říčkou Blatnicí v zámeckém parku v Uherčicích. Od budovy zámku k ní vedou parkové cesty. Zaparkovat lze před zámkem (48.9143053N, 15.6329300E), odkud je to k rozhledně kolem penzionu Na Kolářce cca 600m.

Výhled: Výhled z rozhledny zřejmě nebyl přes svůj špatný stav výrazně narušen, neboť stavba stojí přímo nad skalním ostrohem a náletové dřeviny jsou kolem vykáceny. Jihozápadním a západním směrem je tak možno spatřit zámecký komplex a dále přes širokou louku obec Uherčice a protilehlou zástavbu místní části zvané Rafanda. Kam dál by bylo možno dohlédnout z vyhlídkové plošiny, to bude možno posoudit až po její obnově.

Historie: V zámeckém parku Státního zámku Uherčice (okr. Znojmo) naleznete zbytky dvou romantizujících staveb, které kdysi tvořily součást velkoryse koncipovaného přírodně krajinářského parku anglického stylu. Jsou jimi obelisk a především pak cca 10 m vysoká rozhledna ve formě umělé hradní zříceniny.

                Svým charakterem se rozhledna řadí mezi obdobné romantizující parkové stavby – rozhledny, které vznikaly u šlechtických sídel převážně na počátku 19. století, jako např. lednický Minaret, gotický templ v Krásném Dvoře, věž Cibulka v Praze či vyhlídka v Čechách pod Kosířem. Datem svého vzniku (1801) je uherčická věž nejstarší dochovanou rozhlednou na Moravě, po Krásném Dvoře pak druhou nejstarší na území České republiky.

            Anglický park v Uherčicích byl založen kolem roku 1800 hrabětem Eudardem Collaltem (1747-1833) v rámci celkové modernizace uherčického panství, která probíhala v klasicistním a romantizujícím stylu. Autorem projektů pro úpravy interiérů zámku i pro anglický park byl vídeňský dvorní divadelní architekt a člen Akademie výtvarných umění ve Vídni Anton Ortner (1776 Holešov – 1862 Vídeň). Koncept nově zakládané „englische Garten“ byl hotov v roce 1801 a ke stejnému roku se váže první zmínka o „uměle dotvořené skalní stavbě“, tedy hradní zřícenině na sklaním ostrohu (ve vyúčtování stavebních prací je zmiňována blíže neurčená „Felsen“).

                Rod hrabat Collaltů vlastnil uherčický zámek až do února 1946. Poté, co byl majetek rodu zkonfiskován, hospodařila zde pohraniční stráž a zemědělci státního statku. Z unikátní architektonické památky zůstala pouze zbídačená ruina. Tehdejší přístup ke kulturnímu dědictví výstižně ilustruje zpráva o tom, jak se v 70. letech minulého století zřítila nevyužívaná renesanční věž – soupis škod se omezil pouze na pět uhynulých telat. Od roku 1979 přešel zámek pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, od roku 1987 pod Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V roce 1992 byl státem nabídnut k privatizaci, tento záměr však realizován nebyl.

                Od roku 1995 je uherčický zámek pod správu Památkového ústavu v Brně. V roce 1996 byla zahájena komplexní památková obnova a téhož roku v létě byla část interiérů poprvé zpřístupněna veřejnosti. Uherčice byly zařazeny do Programu záchrany architektonického dědictví. Z fondu tohoto Programu je až dosud financována převážná část stavebních a restaurátorských prací.

                Z rozhledny se za dlouhá desetiletí bez péče z ruiny umělé stala ruina skutečná. Vnitřní dřevěné schodiště, které stoupalo po obvodu věže, chybí, stejně jako i vyhlídková plošina. Dochovalo se pouze prvních deset kamenných schodů, které ve vnějším zastřešeném schodišti vedou k vyvýšenému vchodovému portálu. Rovněž cimbuří věže – dříve uměle "pobourané" – je znatelně poničeno a rozpadají se i parapety jednotlivých oken. Romantizující úpravu nejbližšího okolí rozhledny (hradbu s baštou a gotizujícím oknem) lze dnes pouze přibližně vytušit. 

                Naštěstí na podzim 2019 odstartovala rozsáhlejší oprava zámku, jejíž součástí má být i rekonstrukce rozhledny. V první etapě bude opraveno severní křídlo zámku. Na tuto akci se podařilo z evropských fondů získat zhruba 120 mil. Kč. Do opraveného severního křídla zámku se první návštěvníci podívají v sezoně 2022.

                Zchátralá památka také nejednou přilákala filmaře. Příkladem může být pohádka režiséra Jiřího Stracha z roku 2015 ze zchudlého království Svatojánský věneček.

 

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení

             

       

Foto: V.Vozka (duben 2014)

             

                 

Foto: J.Harnach (2011, hist.fota: web státního zámku)

 

Foto: M.Hnízdo (2011)

 

Mapa polohy:

klikni na danou mapu pro zvětšení

 

 

www.mapy.cz

 

Diskuze k rozhledně: