Kamzík v Mar.Lázních

Kamzík v Mariánských Lázních

Typ/materiál: hotel se zděnou rozhlednou

Lokalita: zalesněná vyvýšenina asi 1km severozápadně nad Mariánskými Lázněmi

GPS: 49.9776592N, 12.7167600E

Nadmořská výška: 750m

Okres: Cheb

Období výstavby: 1898

Oficiální zpřístupnění: 1898

Celková výška: 25m

Výška vyhlídkové plošiny: cca 15m

Počet schodů: 91

Otevírací doba: nepřístupná (objekt je v rekonstrukci, oplocen a střežen)

Přístup: Od hlavního kruhového objezdu v centru města vede ke Kamzíku červená TZT (1,5km s převýšením 100m). Z opačné strany vede na Kamzík užší asfaltka odbočíjící u Pstružího jezírka ze silnice Mariánské Lázně-Závišín. Parkovat lze před areálem hotelu.

Výhled:

Historie: Rozhledna Kamzík bývala součástí kdysi velmi populární výletní kavárny Lesní vyhlídka (též Café Fortstwarte) na východním okraji města. Vznik kavárny je spojen se jménem paní Sofie Stöhrové z Mariánských Lázní. Ta zakoupila zdejší zádubské pozemky na konci roku 1897 od Franze Rotha, který je koupil ze spekulačních důvodů pouhých osm dnů předtím! Nová majitelka postavila kavárnu jako dům v Zádubu čp. 37. Nedaleko stojící patrový zchátralý altán Hirtenruhe z roku 1842 nechala strhnout a místo něj postavila vyhlídkovou věž, 25 m vysokou, s výhledem na Dyleň a pohraniční vrchy Českého lesa.

Areál vznikal přistavováním dalších částí. Byla tu vybudována zahradní restaurace, jedno tenisové hřiště, kuželník a stranou ležící dětské hřiště. Bylo založeno autobusové spojení s městem, v kavárně hrávala hudba k tanci. Návštěva nové kamenné věže s dřevěným balkónem nahoře, kolem dokola - za malé vstupné - bývala u hostů velmi oblíbená. Koncem 2. sv.války byl areál využíván jako školicí středisko pro budoucí poválečné diverzanty v Sovětském svazu z řad Ukrajinců a Vlasovců v akci Zeppelin.

V roce 1947 navštívil kavárnu prezident dr.Eduard Beneš s chotí Hanou Benešovou.

V poválečné době provozoval oblíbené výletní místo podnik Hotely a restaurace. Hrávala ta hudba k tanci a výletníci poseděli uvnitř v sále či venku v zahradní restauraci na jižní straně. Ve věži byla zřízena galerie. Později (až do roku 1990) sloužil celý areál jako školící a rekreační středisko Krajského národního výboru Plzeň, když byl předtím přestavěn (v křídle byly navíc přidány další pokoje), uvnitř modernizován a mimo jiné vybaven ústředním topením. Přístupová silnice byla rozšířena. Tehdy také město vynaložilo velké úsilí na zachování chodu lázeňské kavárničky. Prosadilo sice udržení kavárny, ale jen v určité hodiny. Celý objekt získal nový název Kamzík (příjezdovou cestu zdobí socha kamzíka na kamenném podstavci od Vítězslava Eibela z Mariánských Lázní).

Po roce 1989 byl hotel Kamzík zprivatizován – bohužel neúspěšně. Fungoval do roku 1997, kdy byl opuštěn a zanechán svému osudu. Následovalo období devastace a krádeží zařízení. Výstup na volně přístupnou a nezabezpečenou rozhlednu se stal velmi nebezpečným. Zároveň vzrostlé okolní stromy razantně omezily výhled. Později byl objekt uzavřen a oplocen. Od roku 2003 je majitelem objektu pan Josef Kristlík, který se s podporu prostředků z EU od léta 2013 pustil do jeho celkové opravy. Nové hotelové zařízení by mělo být zasvěceno golfu a původně mělo bý dokončeno v roce 2016. V létě 2023 byl objekt stále v rekonstrukci...

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení