Novomlýnská vodárenská věž

Novomlýnská vodárenská věž v Praze

Typ/materiál: kamenná vodárenská věž

Lokalita: Praha – Nové Město, nábřeží Ludvíka Svobody

GPS: 50.0922717N, 14.4283350E

Nadmořská výška: 189m

Okres: hl. m. Praha

Období výstavby: 1658 - 1660

Oficiální zpřístupnění: duben 2017

Celková výška: 42m

Výška vyhlídkové plošiny: 30m

Počet schodů: 178

Otevírací doba: www.prague.eu/cs/objekt/mista/2858/novomlynska-vodarenska-vez

Přístup: věž se nachází na nábřeží Ludvíka Svobody, nejbližší zastávka tramvaje je „Dlouhá třída“, auto možno zaparkovat před nedalekou budovou Ministerstva průmyslu a obchodu na placeném parkovišti

Výhled: veškeré pražské dominanty

Historie: Vodárenská věž v Praze na Novém Městě představuje jednu z dominant historického centra města. Původně se nacházela na břehu Vltavy v místě bývalých pražských Nových mlýnů (odtud její název), ale díky říčním naplaveninám, regulaci říčního toku a výstavbě náplavek se dnes nalézá cca 100 metrů od řeky. Mlýny se v lokalitě vyskytovaly prokazatelně již od 14. století, v roce 1484 je pak poprvé písemně uváděna dřevěná vodárna, která zásobovala vodou Nové Město pražské. Časté požáry v tomto místě nakonec vedly začátkem 17. století k rozhodnutí vystavět zde kamennou vodárenskou věž (zřejmě 1602-1606). Jednalo se o pozdně renesanční bohatě zdobenou věž, která byla v horní části zakončená vyhlídkovou terasou, tzv. lusthauzem (jednalo se o místo pro setkávání vedení města). V roce 1648 se věž stala terčem ostřelování švédských vojsk. Když byla o dva roky později provedena její oprava, padla v roce 1655 za oběť velké povodni.

Bezprostředně po zániku první kamenné vodárenské věže bylo rozhodnuto o stavbě nové, kterou měla na své náklady zřídit novoměstská obec. Pod vedením stavitele Jana Decapauliho byla výstavba šestipatrové věže s barokními prvky provedena v letech 1658 až 1660. Vodní nádrž byla situována do nejvyššího podlaží. Za pomoci strojového zařízení se čerpala voda z Vltavy, potrubím se vháněla do nádrže a odtud klesala šachtou a dále potrubím do kašen, pivovarů a domů. Svému původnímu účelu věž přestala sloužit (díky dálkovým přivaděčům vody a modernějším vodárnám) v roce 1877, od té doby začala sloužit jiným účelům a pozvolna chátrat.

Po 2. sv. válce přešla věž a přilehlý areál pod správu Ústředního národního výboru hl. m. Prahy, později sem byl umístěn archiv Útvaru hlavního pražského architekta. V 70. a 80. letech v areálu sídlila výkupna sběrných surovin, v roce 1982 pak jeho správa přešla pod Socialistický svaz mládeže pod fakultou stavební ČVUT, který areál v roce 1990 bezplatně převedl na Nezávislou výtvarnou skupinu. Později se o areál přihlásilo hl. m. Praha, do jehož majetku byl (od soukromé osoby) zpět na základě verdiktu soudu získán cestou exekuce v roce 2002. Areál byl záhy svěřen do péče Pražské informační služby, která zde měla sklad svých tiskovin. V červnu 2011 získalo věž a část skladů do užívání občanské sdružení Sbor dobrovolných hasičů Praha 1, které postupně provedlo na - do té doby prázdné - věži několik drobných oprav. V roce 2015 pak byla z podnětu pražského magistrátu zahájena generální rekonstrukce věže. Celkové náklady vyšplhaly na 38 mil. Kč, z toho téměř 80% činila dotace z tzv. EHP Fondů 2009-2014.

Po opravách byla Novomlýnská vodárenská věž otevřena veřejnosti v dubnu 2017. V interiérech lze shlédnout expozici o pražských hasičích a požárech nazvanou „Praha hoří“.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení