Petřín v Praze
Typ/materiál: železná
Lokalita: návrší Petřín v Praze
GPS: 50.0834414N, 14.3951014E
Nadmořská
výška: 324m
Okres: Praha
Období
výstavby: 1891
Oficiální
zpřístupnění: 20.
srpna 1891 (po novodobé rekonstrukci dne 24. března 2002)
Celková
výška: 60m (včetně antény 72m)
Výška
vyhlídkové plošiny: 51m
Počet schodů:
299
Otevírací
doba: www.prague.eu/cs/objekt/mista/116/petrinska-rozhledna
Přístup: Nejčastěji lanovou dráhou z Újezda, popř. z Malé strany pěšky ulicí Vlašská. Zaparkovat lze například v areálu strahovských vysokoškolských kolejí (ulice Šermířská, 50.0788975N, 14.3938394E, cca 600m od rozhledny).
Výhled: panorama Prahy, České
Středohoří, Krušné hory, Ještěd, Brdy, Krkonoše
Historie: V r. 1889 byli členové
Klubu českých turistů na světové výstavě v Paříži, kde se tak nadchli pohledem
na slavnou Eiffelovu věž, že se rozhodli vytvořit
podobnou dominantu nad městem v Praze. Založili Družstvo pro výstavbu
rozhledny, dali do něj první peníze a od magistrátu získali pozemek na Petříně. Místu se dříve říkalo vrch sv. Vavřince nebo také německy Laurenziberg. Samotný název Petřín pak pochází prý ze slova
petra, což znamená skála.
Stavbu rozhledny, která je
5x menší kopií Eiffelovky, urychlilo konání Zemské jubilejní výstavy v Praze v
r. 1891. V únoru 1891 byla schválena projektová dokumentace, v březnu
byla stavba zahájena (podle návrhu arch. Vratislava Pasovského) a již 20. srpna
téhož roku slavnostně otevřena. Autory konstrukce byli ing. František Prášil a
ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny. Náklady na pořízení věže činily
32 tisíc zlatých.
Rozhlednu na Petříně tvoří
lehká osmiboká příhradová ocelová konstrukce, na kterou se spotřebovalo 175 tun
železa. Osm ramen konstrukce bylo zakotveno v mohutných kamenných blocích ve
vrcholech osmiúhelníka, jehož úhlopříčka měří 20 m. Cesta na vrchol má 299
schodů až k vyhlídkové kabině ve výšce 51 metrů, odkud je překrásný rozhled na město.
Ve 20 m
prvního patra byla zbudována krytá vyhlídková terasa s ochozem. Na střeše ve
výšce 60 m nad terénem byla původně umístěna stylizovaná koruna s vlajkovou žerdí. Tehdy
vozil návštěvníky na vyhlídku výtah pro šest osob, zprvu na plynový, později na
elektrický pohon. Přízemní pavilon sloužil restauraci. Důsledkem různých pohrom
a technických závad (např. požár v roce 1938) docházelo k častým
opravám a uzávěrám, někdy i dlouholetým. Druhou světovou válku však rozhledna
přežila bez úhony, ač Hitler navrhoval její zboření.
1. května 1953 byla rozhledna zvýšena o 12 metrů, když na jejím
vrcholku vyrostl televizní vysílač (pokusně umístěn již v roce 1948).
Tehdy byl zrušen výtah, aby tubus vyplnily kabely a napáječe. Kabina v prvním
patře také začala sloužit spojům, kterým byla celá věž předána. Místo královské
koruny byla na vrchol umístěna televizní anténa a později anténní nástavec. Pro
návštěvníky zbyla jen obě schodiště a horní vyhlídková kabina. Nad prvním
patrem byla vystavěna plošina pro parabolické antény. V r. 1980 byla rozhledna
pro havarijní stav tubusu a schodiště pro veřejnost uzavřena. V r. 1991 se ke 100. výročí Zemské jubilejní výstavy konala Všeobecná
československá výstava. Pro tuto příležitost byla věž po nejdůležitějších
nutných opravách pro veřejnost otevřena a vydržela provoz až do r. 1999.
Zároveň v těchto letech upadal význam Petřína jako televizního vysílače –
zařízení se totiž postupně přesouvala na nový Žižkovský vysílač.
V roce 1998 přešla rozhledna pod správu Pražské informační služby. V letech 1999 až 2002 pak proběhla její generální rekonstrukce, většinou za provozu. Opravy prováděl Spojprojekt Praha a. s. Nově se vyrobily
dvě schodiště z kvalitního dřeva bez suků. Schody byly opatřeny protiskluzovým
povrchem. Byl osazen nový tubus a v něm výtah pro invalidy a starší osoby. Místo dřívějšího obedněného balkonu
vznikl ve výšce cca 20m elegantní ochoz, kde je umístěn dalekohled. Rekonstrukci ocelových částí provedla firma Excom. Náklady na opravy se vyšplhaly na více než 50
mil. Kč, přičemž největší částkou přispělo Hlavní město Praha a České
radiokomunikace, a.s.
V nově vybudovaném přízemí
je vstupní hala, bufet a expozice Klubu českých turistů. Suterénní prostor je
uchován otevřený, je v něm možné vidět pilíře, na nichž rozhledna stojí. Je zde
prostor pro galerii, v níž byla otevřena stálá výstava „Jára Cimrman,
génius, který se neprosadil“. Výstava představuje sbírku mimo jiné kuriózních vynálezů z
19. stol. z Národního technického muzea. Rozhledna byla po rekonstrukci
otevřena pro veřejnost dne 24. března 2002.
Fotogalerie:
klikni
na daný obrázek pro zvětšení
Foto:
vlastní archiv (září 2021)
Foto:
vlastní archiv (říjen 2014)
Foto:
D.Sedlák (20. srpna 2011 – oslavy
120. výročí otevření rozhledny)
Foto:
D.Sedlák (2009)
Foto: M.Čada (2008)
Foto: historická podoba
Mapa
polohy:
klikni
na danou mapu pro zvětšení
www.mapy.cz
Diskuze k rozhledně: