Vysílač s rozhlednou Praděd
Typ/materiál: vysílač s vyhlídkovou plošinou
Lokalita: Praděd – nejvyšší hora
Moravy, cca 25km severozápadně od Bruntálu
GPS: 50.0830608N, 17.2310417E
Nadmořská
výška:
1491m
Okres: Bruntál
Období
výstavby:
1970 - polovina 80. let minulého století
Oficiální
zpřístupnění: Vyhlídkový
ochoz v dolní části dvojitého prstence byl zpřístupněn až v polovině 90. let
minulého století.
Celková
výška: 162m
Výška
vyhlídkové plošiny: 73m
Počet schodů:
přístup
možný pouze výtahem
Otevírací
doba: během
provozu restaurace, tj. denně 9-18 hod.
Přístup: Na Praděd
se lze dostat nejlépe autobusem z obce Karlova Studánka nebo Hvězda (50.0664392N, 17.3050064E, zde je velké parkoviště), autobus jede na
Ovčárnu a odtud je to k vrcholu po červené a později modré TZT asi 4km s převýšením 200m. Na Ovčárnu je možné vyjet také autem, nicméně za nemalý poplatek.
Výhled: Z vyhlídky je za dobrého
počasí vidět Lysou horu, Sněžku a Radhošť, vzácně, při dobré viditelnosti i
Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku, a Nízké Alpy v Rakousku.
Historie: Praděd (dříve
něm. Altvater) je nejvyšší horou Hrubého
Jeseníku a od roku 1983 zde najdeme zdaleka viditelný
Kamenná rozhledna
byla na Pradědu postavena až v letech 1904-12. Podle plánů vídeňského
arch. Franze von Neumanna ji zde nechal vystavět Moravskoslezský horský spolek
(zal. roku 1881 v Jeseníku) na základě svého
rozhodnutí z roku 1897. Výstavba financovaná z veřejných sbírek
začala pod vedením stavitele Františka Grägra z
Jeseníku v roce
Počátkem 40. let minulého století vyrostla v blízkosti
rozhledny tzv. Poštovní chata, vystavěná totálně nasazenými českými dělníky a
rusko-polskými zajatci. O věž se však následně nikdo příliš nezajímal, neboť
původní správce - Moravskoslezský horský spolek, byl německý, a tudíž po válce
zanikl. Věž chátrala ještě rychleji,
teprve až v roce 1951 se jí ujal Turista Praha n.p., který ji měl uvést do
původního stavu. Na rekonstrukci bylo ale už bohužel příliš pozdě. Ve zdech se
objevovaly široké trhliny, které místy prostupovaly i celou zdí. Z tohoto
důvodu byla věž v roce 1957 opětovně uzavřena, a 2. května 1959 - den před
příchodem stavebních dělníků - se zřítila a tak došlo pouze k demoličním a
odklízecím pracím. Na vrcholu Pradědu zůstala osamocená Poštovní chata s
restaurací, v jejímž patře sídlili meteorologové. Pod vrcholem byly ale v té
době už provozovány chaty Ovčárna (1953) a Kurzovní chata (1948 – 1955).
V šedesátých letech se začalo vážně uvažovat o výstavbě
televizního vysílače "Praděd" a v roce 1970 byla jeho stavba skutečně
zahájena (pro tento účel byla od roku 1968 budována z Ovčárny na Praděd
asfaltová komunikace). Za své vzala Poštovní chata, která by narušovala
estetický ráz nové dominanty -
Samotnou věž zbudovanou dle projektu arch. Jana Lišky
ze Stavoprojektu Brno podpírají tři křídla. První
slouží jako energetický uzel, druhé pro potřeby radiokomunikací, ve třetím je
umístěna restaurace s hotelem, které prošly v roce 2000 rekonstrukcí.
Nynějším vlastníkem vysílače jsou České radiokomunikace Praha a.s. Za zmínku
stojí i to, že vrchol věže se nachází ve výšce
Fotogalerie:
klikni
na daný obrázek pro zvětšení
Foto:
V.Vozka (únor 2019)
Foto:
J.Šlapák (červenec 2014)
Foto:
M.Čada (2009)
Foto:
P.Doležalová (2009)
Foto:
M.Holý (2006)
Mapa polohy:
klikni na danou mapu pro
zvětšení
www.mapy.cz
Diskuze k rozhledně: