ROZHLÉDNI SE, ČLOVĚČE

(co můžete vidět v seriálu České televize)

Díl 1. – V srdci rozhlednového království

Je uváděn z rozhledny na Kožově hoře u Kladna.

V úvodu jsou představeny pražské rozhledny: Petřín, žižkovský vysílač, věž Cibulka v Košířích a dřívější rozhledna na barrandovských terasách. Následuje určení toho, co není rozhledna : skalní vyhlídka na Špičáku u Tanvaldu, Hlavatice u Turnova, reklamní věž jezdeckého ranče u Hradce Králové, věžička v Tachově, hřbitovní věžička v Albrechticích na severní Moravě.

Další zastavení je na rozhledně Děd u Berouna, na Městské hoře v Berouně a na Velkém Blaníku u Louňovic.

O rozhlednách hovoří předseda KČT ing. Jan Havelka.

Díl 2. – Milníky v historii rozhleden

Tento díl je uváděn z rozhledny Jarník u Písku.

Doba mýtická – hora Říp (Pražská vyhlídka)

Doba předrozhlednová (do r. 1800) – věž hradu Helfenburk

Doba feudální (od r. 1800) – minaret v Lednici, novogotický vyhlídkový templ v Krásném dvoře, rozhledna naKleti

Doba vyměřovací (od r. 1830) – Babylon na Zeleném kopci u Náměště n. Oslavou, Děčínský Sněžník

Doba lázeňská (od r. 1870) – Karlovy Vary : Karlova vyhlídka, Goethova vyhlídka, Diana

Doba dřevěná (od r. 1880) – v té době postaveno asi 80 vyhlídkových věží a rozhleden (připomenuto na dobových pohlednicích)

Doba zděná (od r. 1890) – rozhledna na Kopanině u Turnova a na Bramberku u Jablonce n. Nisou

Doba vyhlídková (od r. 1920) – Jiráskova chata na Dobrošově, Matušova chata na Pancíři, chata na Prosečné v Beskydech

Doba úpadku (po r. 1945) – postaveno celkem 37 televizních vysílačů a jen 4 rozhledny

Doba rozhlednová (po r. 1989) – Jarník u Písku

Díl 3. – Od skalních vyhlídek k architektonickým dílům

Tento díl je uváděn z rozhledny na Korábu u Kdyně a je typologickým průvodcem po našich rozhlednách.

Rozhledny dřevěné – trámové – Třemšín u Rožmitálu, dobové pohlednice (Ladíkova výšina u Jánských Lázní, Ochoz u Nasavrk, rozhledna u Víra u Svratky, na Kosíři u Prostějova, Hlínský vrch u Ivančic, na Mužském u Netolic, na Smrku v Jizerských horách)

dřevěné – kryté – dobové pohlednice (na Prosečském hřebeni u Jablonce n. Nisou, Dreslerova výšina u Frýdlantu, Drtinova rozhledna na Besedné u Slapské přehrady), Hýlačka u Tábora a Velký Blaník

železné – Chlum u Hradce Králové, Slovanka, Studenec, Varhošť, Žaltman v Jestřebích horách a Kozákov

zděné – dobové pohlednice (Špičák u Č. Lípy, Goethova rozhledna u Karl. Varů, Tisovský vrch u Nejdku, Zlatý Chlum u Jeseníku, Královka v Jiz. Horách, Tichánkova rozhledna na Táboře u Lomnice n. Popelkou), rozhledna na Kopanině

betonové – na Semenci u Týna n. Vltavou, Kratochvílova rozhledna v Roudnici

stavební rarity – dobové pohlednice (Krásenský vrch, romantická zřícenina u Františkových lázní, hradní věž Hasištejn, Kohout u Děčína, Ejemova chata u Loun a Raisova chata na Zvičině)

Díl 4. – V krajinách rozhleden: Jizerské hory

Tento díl je uváděn z rozhledny Černá Studnice. Nejprve se vypravíme na Ještěd (od roku 1876 zde stála dřevěná rozhledna, nahrazena v letech 1889 – 1903 další dřevěnnou stavbou; od roku 1907 zde stál hotel s 25 metrů vysokou kamennou rozhlednou, celý komplex roku 1963 vyhořel a na jeho místě vyrostl moderní televizní vysílač).

Další zastavení je na Černé Studnici u Jablonce (rozhledna vznikla v roce 1905 a stojí zde i chata s možností občerstvení), na Prosečském vrchu u Liberce (1932), na Královce u Janova (1907; předtím dřevěná rozhledna z let 1888-1906) s turistickou chatou z roku 1934. Následuje Bramberk u Lučan (zde původně dřevěná rozhledna z roku 1889, nahrazena v roce 1912 kamennou rozhlednou), tanvaldský špičák s restaurací (1909), rozhledna na kopci Hvězda nad Kořenovem (1847 - 1892) a rozhledna na Výšině u Liberce (1901) s restaurací.

Jablonecký Petřín (1906) kamera zachytila ještě v zuboženém stavu (restaurace s rozhlednou však byla v roce 2000 nato opravena a opět slouží veřejnosti).

Navštívíme i cihlovou rozhlednu na severním okraji Frýdlantu (1907), kde dříve stávala dřevěná věž (1890).

Na dobových pohlednicích vidíme zaniklé rozhledny : dřevěnou na Humboltově výšině u Liberce (do r. 1932), na Sigmuntově výšině u Liberce (do 1. sv. války), na Smrku (do 50. let), ve Vysoké n. Chrastavou (do 2. sv. války), na Trmišti u Janova (do 2. sv. války), na Javorníku nad Dlouhými Mosty (shořela koncem 40. let i s opodál stojícím obřím sudem).

Závěr je věnován železné Slovance mezi Horním Maxovem a Janovem n. Nisou (1887).

Díl 5. – V krajinách rozhleden : Děčínsko

V tomto kraji dříve stávalo zhruba rekordních 40 vyhlídkových staveb. Začínáme na děčínském Sněžníku (1864), pokračujeme na rozhlednu na Velkém Chlumu u Děčína (1930) a dobová pohlednice nás zavede na rozhlednu na Kohoutě u Benešova n. Ploučnicí. V reálu vidíme její špatný stav (včetně žádného rozhledu – vysoké stromy).

Dobové pohlednice provázejí i další rozhledny – Studenec u České Kamenice (1888), Tanečnice u Mikulášovic (1905), Vlčí hora (bez dobové pohlednice), Dymník (1896), zdevastovaný varnsdorfský Hrádek (1904) a na Jedlovové u Chřibské (1891).

Dobové pohlednice připomenou dávno zaniklé rozhledny : na Chmelníku u Děčína, na Kamenném vrchu u Bynovce, špičák - vyhlídková restaurace u Varnsdorfu, rozhledna na Jitrovníku.

Díl 6. – V krajinách rozhleden : Krušné hory

Startujeme na sv. Kateřině na Růžovském vrchu (1902), dobová pohlednice připomene zaniklou Císařskou rozhlednu na Nakléřově a v reálu vidíme i rozvaliny. Dále putujeme na Komáří vížku u Teplic (1857) a na Strážiště u Chomutova (1930) – dobová pohlednice připomene zdejší dřevěnou rozhledničku z roku 1882. Také na Klínovci stála dřevěná stavba (1880) – viz dobové pohlednice, nová rozhledna s chatou zde od roku 1884.

Dále rozhledna na Plešivci u Abertam (1895), na Tisovském vrchu u Nejdku (1897) a na Blatenském vrchu u Horní Blatné (1913). Navštívenky rozhleden jsou doplněny dobovými pohlednicemi.

Rozhledna na Olověném vrchu u Kraslic s restaurací (1933) a na Háji u Aše (1904) + dobová pohlednice.

Díl 7. – Západočeské lázně

V tomto díle navštívíme všechny známé rozhledny v okolí Karlových Var, Mariánských lázní a Františkových lázní

(všechny tyto rozhledny jsou připomenuty na dobových pohlednicích). Připomeneme i existenci mnoha vyhlídek a krátce se zastavíme u vyhlídky „Mayersův gloriet“ u Karlových Var z roku 1884.

První zastavení je v Karlových Varech na Karlově rozhledně (1877), pokračujeme na Goethovu rozhlednu s restaurací (1889), na Dianu (1914) a na Doubskou horu (1905). Staré pohlednice ještě připomenou zaniklé rozhledny na Vítkově hoře a na Zámeckém vrchu nad Březovou.

Pokračujeme smutným pohledem z vrtulníku na chátrající zděnou rozhlednu na Bučině u lázní Kyselka (80. léta 90. stol.).

Mariánské lázně pak nabízejí dva vyhlídkové objekty – Hameliku (1876) a chátrající objekt Kamzík.

Kamera též zachytila bídný stav rozhledny na Šibečním vrchu u Plané (1908-09) u Mariánských lázní.

Putování zakončíme ve Františkových lázních, kde navštívíme rozhlednu s vinárnou Zámeček (1916) a svým řešením unikátní rozhlednu Salingburg (1906).

Díl 8. – Šumava

Naši pouť zahájíme na Kleti (1825), dále následuje Libín (1883), Svatobor (1930) a Matušova chata na Pancíři (1923). Dobová pohlednice připomene chatu s rozhlednou na Můstku (objekt shořel v roce 1996).

Dále se zastavíme na Klostermanově rozhledně na Javorníku (1938) a na Čerchově (1905, pohlednice připomene starou dřevěnou rozhlednu z roku 1894). Stará pohlednice připomene také dřevěnou rozhlednu na Korábu u Kdyně z roku 1938. Rozhledna, kterou jsme navštívili je z roku 1992.

Rýzmberk u Kdyně je hradem, jehož věž byla upravena na rozhlednu. Rozhledna na Bolfánku u Chudenic je naopak výsledkem přestavby kostela. Objekt na Mařském vrchu je pak spojením kaple sv. Václava a rozhledny (1936).

Samozřejmě musíme připomenou i rozhledny vzniklé opuštěním vojenských prostorů – Kraví hora u Dobré Vody a Kapličky (letecký záběr připomene věž na sv. Tomáši, která je ovšem zabrána telekomunikační společností). Díl zakončíme pohledem na býv. Vojenský areál na Dyleni.

Díl 9. – Jeseníky a Orlické hory

V úvodu spatříme krátké záběry na rozhlednu Lázek, Suchý vrch a Praděd a připomeneme činnosti turistických organizací v tomto regionu (od r. 1881 německý horský spolek, od 1. sv. války KČT). V tomto kraji stávalo 15 rozhleden. Putování zahájíme na Pradědu (v pořadí již 3. vyhlídková stavba) a na Kralickém Sněžníku (pohled do historie). Následuje Biskupská kupa z r. 1898, Zlatý Chlum (1899), Cvilín u Krnova (1903), Strážiště u Úvalna, Lázek, Suchý vrch (1930) a rozhledna na Háji u Šumperka. Neopemene připomenou dřívější podobu na starých pohlednicích.

Díl 10. – „zbytek“ Moravy

Začínáme krátkými pohledy na rozhledny Milenku, štramberskou Trúbu a Babylon, kde následuje i první zastavení (rozhledna je nejstarší na Moravě – 1831). Dále na staré pohlednici připomeneme vyhlídkový altánek Cyrilka na Pustevnách (existuje dodnes). Návštěvy rozhleden zahájíme u chaty Na Prašivé (1921) a na bývalém strážním hradě Štramberk s jeho rozhlednou.

Zavítáme do Olomouce, kde navštívíme rozhlednu v ZOO na sv. Kopečku (ze 70. let) a na steré pohlednici připomeneme zaniklou trámovovu rozhlednu na Jedové (1931) u Olomouce. Představí se nám rozhledna s kaplí sv. Kříže na Hostýně (1898), Milenka u Kunštátu (1931), adamovská Alexandrovka (1888) a Babí lom. Jejich dnešní podobu můžeme porovnat s jejich bývalým vzhledem na dobových pohlednicích, včetně krátkého černobílého šotu ukazující stavbu rozhledny na Babím lomu.

I Brno má svoji rozhlednu, je sklobetonová a nachází se na výstavišti. Pouze slovem a dvěma starými pohledy připomeneme rozhlednu Réna u Ivančic (dnes ukryta mezi stromy) a díl zakončíme u dvou honosných staveb – Babylon na Zeleném kopci a lednický minaret rodu Lichtenštejnů z let 1797 až 1802.

Díl 11. – Rozhledny v číslech

Nejdříve předstvíme Českou republiku (rozloha, nejnižší a nejvyšší místo) a pokocháme se pohledem na několik rozhlednových staveb (Chlum sv. Máří, Kryry, Krásný Dvůr, Hasištejn, Babylon a minaret v Lednici). Statistiku připomene docent mechatroniky liberecké VUT Jan Nouza.

Ukážeme zmrtvýchvstání rozhledny na Jedlové, naproti tomu tragédii vyhlídkového objektu Hrádek u Varnsdorfu a několik krátkých záběrů na rozhledny Pastýřská stěna, Kozákov a Špičák u Č.Lípy. Krátce navštívíme Jarník u Písku, lednický minaret, Kleť a hořický Chlum. Připomeneme krátkými záběry nej- severnější (Tanečnice), jižnější (rozhledna na Kapličkách), západnější (Háj u Aše) a východnější (Kozubová) rozhlednu u nás. Jan Nouze na pohlednici ukáže tehdy naše nejmladší rozhledny: Černou horu a Chlum u Hořic a rozhlednu sloužící nejkratší dobu: Komářský vrch u Zákup (sloužila jen 1 rok). Nejhezčí rozhledny podle Jana Nouzy (krátké záběry) pak jsou Štěpánka, Diana, Sněžník u Děčína a více času strávíme na krásenské rozhledně (1934).

Díl 12. – Stavitelé rozhleden

Krátkými záběry připomeneme rozhledny na Tisovském vrchu u Nejdku, na Plešivci, Goethovu rozhlednu, krásenskou rozhlednu, Dianu, Stříbrník, Strážiště u Chomutova, Háj u Aše, Bolfánek a Milenka.

Výsledkem soupeření mezi českými a německými spolky byly někdy i vzájemné roztržky – příkladem je Zvičina a Štěpánka (krátké náhledy). Počítačová mapa uvede rozhledny v ČR podle toho, kdo je nechal postavit. Významným stavitelem byl Robert Hemmerich – seznámíme se s jeho životopisem i krátce se stavbami, které projektoval (celkem 5 staveb) – Bramberk, Proseč, tanv. Špičák a Černou Studnici uvidíme v krátkých upoutávkách. Neopomeneme ani Vratislava Pasovského (Svatobor a Čerchov) a Dušana Jurkoviče (delší zastávka na Dobrošově). Rozhledny nejčastěji neslo jméno císaře Františka Josefa I. (12 staveb), Bismarcka (3), princezny Stefánie (2), císařovny Alžběty (Chlum u Děčína), arcivévodkyně Zity (Blatenský vrch) a prince Rudolfa (Libín). Rozhledny mají ale i jména podle českých osobností (uvidíme i krátké náhledy): Zvičina (K.V. Rais), Lomnice (Tichánek), Plzeň (Pika), Čerchov (Kurz) a Stříbrník (Ejemova chata). Nejvíce jmen měla Goethova rozhledna (4 jména), Doubská hora-Aberk se jmenovala Gottwaldova, Karlova vyhlídka byla pojmenována podle císaře Fr. Josefa I. A Diana byla dříve Kudlichova, poté Benešova.

Existují i podobné rozhledny: Hýlačka (delší zastavení), Rozálka a Velký Blaník, Goethova rozhledna je pak podobná vídeňské rozhledně na vrchu Hermannskobel (ta je ukázána pouze na staré pohlednici). Dnešní věže bohužel trpí určitou šablonovitostí: Jarník, Andrlův Chlum a Chlum u Hořic.

Díl 13. – Rozhlednové rarity

Opět začneme krátkými záběry – Žalý, Hostýn, Černá Studnice, Dobrošov, Varhošť, Milešovka, Strážiště u Úvalna, Koráb, Babí lom a Ještěd. Není výjimkou, že na jednom místě dříve stálo více staveb, proto navštívíme Ještěd, Varhošť, Dobětice u Ústí a Žalý. Nebudou chybět ani staré pohlednice.

Existují i víceúčelové stavby: rozhledna+poutní místo - Mařský vrch, Bolfánek, zpustlý poutní kostel na Křížovém vrchu u Stodu (1932), rozhledna+vodárenská věž – Suchý vrch, na starých pohlednicích ukážeme věž na Hladnově, ve Vysokém n. Jizerou a pouze ústně se zmíníme o jaroměřské rozhledně, rozhledna+památník – Gablenzův monument na Šibeničním vrchu u Trutnova (1868), Chlum u Hradce Králové a rozhledna na Křížkách u Jílového (1931), rozhledna+vyměřovací věž – Melechov a Milešovka. Některé rozhledny vznikly úpravou hradních věží: Štramberk, Hasištejn, Rýzmberk a Choustník. „Putující“ rozhlednou se stala dnes již zaniklá rozhledna, která byla přenesena (demontována) z Boučského vrchu u Sokolova na Šibeniční vrch u Oloví (1913). Rozloučíme se z rozhledny na Zvičině (1899 – chata, 1926 přibyla otáčivá věž).

Díl 14. – Zapomenuté rozhledny

Velmi krátce si prohlédneme Petřín, žižkovský vysílač, barrandovské terasy, Kryry, Křížový vrch u Stodu, Hrádek a Zelenou horu (1909), kde začneme s trochu delším zastavením. Představíme si málo známé rozhledny: Chlum sv. Máří (1903), Kryry (1905), Hořice (1924), Libníkovice (1930), Roudnice (1934), Čeřovka (1843) a Tábor u Lomnice n. Popelkou (1911). Staré pohlednice připomenou rozhledny Hněvín (1906), teplický Hrádek (1897), Větruše (1897), Mostka (1910), Pastýřská stěna (1905), Hrádek ve Varnsdorfu (1904) a Petřín v Jablonci n. N. (1906). Krátkými záběry připomeneme chátrající stavby : jablonecký Petřín, Letná v Teplicích, Větruše a Hrádek, naopak rekonstruované jsou Pastýřská stěna a Mostka.

Dobové pohlednice připomenou rozhledny zaniklé: na Nakléřovské výšině, na Pradědu, Drtinova rozhledna na Besedné, Strážný vrch na děčínsku , rozhledna na vrchu Krudum ve Slavkovském lese, na Špičáku ve Varnsdorfu a na Luži. „Hrobem rozhledny“ je Rudný u Jihlavy (1907-41) a Hard v Sokolově (obě ukázány na starých pohlednicích).

Díl 15. – Jak se staví rozhledny

Začátek dílu je tradičně věnován krátkými záběry na rozhledny Zlatý Chlum, Strážiště u Úvalna, Masarykova věž v Hořicích, Černá hora, Andrlův Chlum, Křemešník a Koráb. Dobovou pohlednicí připomeneme stavbu petřínské rozhledny a rovněž se u ní krátce zastavíme. O trochu déle se zastavíme na rozhledně Krkavec u Plzně – rozhlédneme se do okolí a ukáže na pohlednicijejí vzhled z dob minulých. V rozhovoru se starostou Chotilska se dozvíme o plánované výstavbě rozhledny na Besedné. Zavítáme do Liberce, kde se zastavíme nad projekty rozhleden studentů technické univerzity a krátce pohovoříme s ing. arch. Jiřím Suchomelem, děkanem TU Liberec. Navštívíme Jiráskovu chatu na Dobrošově (ukážeme starou pohlednici jakožto příspěvek na stavbu rozhledny) a Dymník – obě opravovány díky veřejným sbírkám. V budoucnu by měla stát rozhledna na Vrátenské hoře (rozhovor s jednatelem SOK JUDr. Balcarem). Rozhledna se měla stavět i na sv. Hoře u Příbrami (dobová pohlednice ukazuje její podobu ), ale nikdy se tak nestalo, stejně tak jako v blízkosti Klatov.

Představíme rozhlednu na Źaltmanu (1967) a letecké záběry ukáží českolipský Špičák. Zcela ojedinělou rozhlednou je Poledník na Śumavě. I rodinný domek může mít rozhledničku (dům arch. D. Polcarové u Českých Budějovic a rozhlednu u chalupy Ivana Havla). Nové rozhledny pak reprezentuje Koráb, Křemešník, Kozákov, Háj u Šumperka, hořický Chlum, Jarník, Černá hora a Andrlův Chlum o jehož výstavbě mluví M. Richter (předseda KČT v Ústí n. Orlicí).