Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm

Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm

Typ/materiál: dřevěná rozhledna na kamenném soklu

Lokalita: Karlův kopec (nebo též vrchol Petřekovy stráně) nad Valašskou dědinou v Rožnově pod Radhoštěm, cca 25km severovýchodně od Vsetína

GPS: 49.4623867N, 18.1587569E

Nadmořská výška: 480m

Okres: Vsetín

Období výstavby: říjen 2010 – prosinec 2011

Oficiální zpřístupnění: 28. dubna 2012

Celková výška: 31m

Výška vyhlídkové plošiny: 18,8m

Počet schodů: 17+85

Otevírací doba: www.roznov.cz/oteviraci-doba-jurkovicovy-rozhledny/d-8872

Přístup: Z parkoviště před Valašským muzeem v přírodě lze zaparkovat (49.4636731N, 18.1546022E) a po zelené TZT vystoupat lesem až k rozhledně (cca 1km s převýšením 100m).

Výhled:

Historie: Rozhledna na Karlově kopci v Rožnově pod Radhoštěm je bezesporu unikátním architektonickým dílem. Podle jednoho ze dvou dochovaných náčrtů známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1867 – 1947) se jej v roce 2009 rozhodlo vybudovat vedení města. Na sedmipodlažní dřevěnou rozhlednu se městu podařilo získat podstatnou část (z celkových nákladů 12,2 mil. Kč) v rámci dotace z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (8,4 mil. Kč) a dotace soukromé nadace „Děti-kultura-sport“ z Uherského Hradiště (2,1 mil. Kč).

Autorem kompletních nákresů včetně barevného provedení byl architekt Antonín Závada starší (ARSTAV ateliér & stavitelství) a jeho spolupracovníci. Bylo zapotřebí podrobně rozpracovat jednoduchý nákres Dušana Jurkoviče z roku 1896, který architekt původně připravil pro Brňov u Valašského Meziříčí, z důvodu nedostatku financí však tehdy projekt zůstal „u ledu“. O oživení myšlenky postavit Jurkovičovu rozhlednu se pokusil v 60. letech 20. století tehdejší ředitel Valašského muzea v přírodě Ing. Jan R. Bečák. O vybudování rozhledny se rozhodnulo v roce 1967. Zároveň měl být k rozhledně přiveden sedačkový výtah z parkoviště u Mlýnské doliny a dále na tehdy rozestavěnou Valašskou dědinu. Záměr nakonec zůstal pouze na papíře a upadl v zapomnění.

Až v roce 2008 oživil myšlenku výstavby rozhledny etnograf a rožnovský zastupitel Daniel Drápala, který ve Valašském muzeu v přírodě objevil původní náčrt od Jurkoviče. Město se snažilo nejdříve pro rozhlednu nalézt vhodné umístění. Volba zprvu padla na kopec Hradisko, na kterém stával strážní hrad. Z této možnosti ale sešlo, protože město zde vlastnilo pouze malý pozemek, který byl navíc zatížen probíhajícím soudním sporem. Ostatní plocha na Hradisku byla v majetku státního podniku Lesy ČR. Navíc zde v roce 2010 nechal tento podnik vybudovat nízkou dřevěnou vyhlídku. Další komplikací byla skutečnost, že lokalita Hradiska je definována jako archeologická památka kolem zbytků bývalého gotického hradu. Realizace tak rozsáhlé stavby, jakou je Jurkovičova rozhledna, se zde tedy ukázala nereálná. Jako náhradní vhodnou lokalitu vybrali rožnovští radní Karlův kopec. Pozemky zde jsou majetkem společnosti Městské lesy, jejímž výlučným vlastníkem je město Rožnov. S ohledem na těsné sousedství s Valašským muzeem v přírodě ovšem muselo se stavbou souhlasit právě muzeum. Jeho vědecká rada se plány města na stavbu rozhledny zabývala poprvé v roce 2009. A souhlasila. Proti realizaci stavby nebyla ani Správa CHKO Beskydy, která k samotné rozhledně vydala souhlasné stanovisko.

Současná unikátní stavba nese složité prvky lidové architektury. Hlavním stavebním materiálem bylo cca 200 kubíků dřeva, které muselo být sto let staré a bylo speciálně dovezeno z Jeseníků. Nosné prvky jsou z dubu, na ostatní části byl použit smrk nebo jedle. Kovářské, tesařské a klempířské práce byly prováděny ručně podle starých, dnes již téměř nepoužívaných, pracovních postupů. Ručně tepané prvky z mědi musely nejlépe vystihovat ducha Jurkovičových staveb, včetně hrotnice, u které bylo vypracováno několik plánů a návrhů. Samotnou stavbu rozhledny zahájila firma Commodum s.r.o. z Valašské Bystřice v říjnu 2010 vybudováním základů, dokončena byla v prosinci 2011. Tehdy také představitelé města a architekt Závada vložili do kopule rozhledny několik reálií (láhev valašské slivovice, informace o historii plánů stavby rozhledny, seznam členů zastupitelstva města, aktuální vydání Spektra Rožnovska a několik mincí).

Samotná realizace rozhledny se v malém městečku stala předmětem politického sporu mezi radnicí a opozicí, která stavbu kritizovala. Policie dokonce řešila trestní oznámení kvůli podezření ze zmanipulování zakázky. Navíc za oběť dobrému výhledu musely na jaře 2012 padnout zhruba tři desítky stromů v okolí rozhledny, což vyvolalo negativní reakce místních ochránců přírody. Šetření přímo na místě prováděla Česká inspekce životního prostředí, která pochybení ze strany města neprokázala. Nicméně bude nezbytné pokácet ještě další stromy bránící rozhledu. To však bude dle ochránců přírody nemožné, neboť tím má být ohroženo několik zdejších druhů chráněných živočichů, např. tesaříka, žabky kuňky žlutobřiché nebo kudlanky nábožné.

Kolaudace rozhledny proběhla v únoru 2012, návštěvníkům se poprvé otevřela v sobotu 28. dubna 2012. Jen za první turistickou sezónu (rok 2012) navštívilo rozhledu cca 11 tis. návštěvníků. Netradiční stavba navíc získala čestné uznání soutěže Stavba roku 2012 Zlínského kraje a dále obsadila šesté místo v soutěži portálu "Kudy z nudy" v kategorii novinek turistické sezony v České republice. V následujících letech návštěvnost oblíbené rozhledny výrazně rostla, např. v roce 2017 ji navštívilo 42 tisíc lidí, o rok později přilákala dokonce 48 tis. návštěvníků.

Již od počátku svého provozu bránily dobrému výhledu některé stromy v blízkosti rozhledny. Zhruba čtyři desítky z nich byly nakonec po sporech s ochránci přírody začátkem roku 2013 pokáceny. Na podzim 2019 však musela být značná část lesa, a to nejen v bezprostřední blízkosti rozhledny, odtěžena, a to z důvodu intenzivní kůrovcové kalamity.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení