Rozhledna na Smrku

Rozhledna na Smrku v Jizerských horách

Typ/materiál: železná rozhledna

Lokalita: hora Smrk v Jizerských horách, 6 km východně od Lázní Libverda, 30 km na severovýchod od Liberce

GPS: 50.8893783N, 15.2717981E

Nadmořská výška: 1 124m

Okres: Liberec

Období výstavby: květen-září 2003

Oficiální zpřístupnění: 20. září 2003

Celková výška: 23m

Výška vyhlídkové plošiny: 18m

Počet schodů: 91

Otevírací doba: volně přístupná

Přístup: výhradně pěšky - např. po modré TZT z Nového Města pod Smrkem (cca 7 km s převýšením 660m), zelené a později modré TZT od chaty Smědava (necelých 7km s převýšením 300m) nebo červené TZT z Lázní Libverda (téměř 9 km s převýšením 720m). Z polské strany od městečka Swieradowa Zdroje vede směrem ke Smrku lanovka, která končí pod vrcholem Stog Izerski. Odtud je to po značených turistických trasách na Smrk asi 3km.

Výhled: při dobrém počasí do okruhu 150 km - kromě Jizerských hor také Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, Říp, výhledy do Polska

Historie: Nejvyšší hora Jizerských hor - Smrk (dříve Tafelfichte) - přitahovala kvůli dalekému výhledu pozornost již od samých počátků turistického hnutí v Čechách. A tak v období nadšeného budování rozhleden na konci 19. století místní občané rozhodli, že i Smrk získá svou vyhlídkovou věž. U jejího zrodu stál Okrašlovací spolek z Nového Města, který nechal vypracovat plán čtyřpatrové dřevěné věže vysoké 20 metrů. Její stavbou pověřil novoměstského tesaře Franze Fritsche. Vybudování rozhledny trvalo sedm týdnů, stála 1 683 zlatých a nahradila jednoduché vyhlídkové lešení, které zde stálo zhruba rok. Zbudování rozhledny bylo možné díky financím Spolku, novoměstských občanů, raspenavské spořitelně, továrníků Mazela, Raaza a Klingera a dalších dárců. Rozhledna byla za účasti více než tisícovky lidí otevřena 21. srpna 1892. Vstup byl možný bez poplatku tak, jak požadoval majitel zdejšího panství hrabě Clam-Gallas, který zároveň stanovil původní podmínku, a sice zbudovat vyhlídku ze dřeva.

Rozhledna se těšila velkému zájmu návštěvníků (téměř 20 tis. ročně) a bouda, která sloužila během stavby věže jako jednoduchý přístřešek pro dělníky a která měla být posléze zbourána, se proměnila v turistickou chatu nabízející občerstvení a nocleh. Jejím správcem se stal až do roku 1921 stavitel rozhledny Fritsch, který chatu postupně přestavoval a rozšiřoval. A pečlivě udržoval i rozhlednu. Každé dva roky ji natíral impregnačním nátěrem, vyměňoval shnilé trámy a nainstaloval hromosvod. Díky této péči rozhledna existovala neuvěřitelných cca 50 let než se počátkem 50. let minulého století zřítila. Věhlas této rozhledny se podařilo oživit v letech 2009 až 2018, kdy její replika stála v areálu pražské ZOO. Turistická chata na Smrku měla kratšího trvání. Poté, co byli poslední správci (manželé Porschovi) v roce 1946 odsunuti do Německa, začal areál chátrat a přitahovat vandaly a zloděje. Zániku obou staveb nezabránil ani KČT, který zde byl krátce po válce v pronájmu. Od roku 1968 nahradila původní rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní rozhledny. Když v roce 1974 nevydržela velké zatížení sněhem, zřítila se.

Myšlenka na zbudování vyhlídkové věže se obnovila počátkem 90. let 20. století, kdy byla v Novém Městě pod Smrkem v roce 1991 založena Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku (v roce 2008 transformována na Občanské sdružení pro obnovu a rozvoj Nového Města pod Smrkem a okolí). Na podzim téhož roku byla vypsána architektonická soutěž na studii rozhledny, ze které vzešel vítězný návrh architekta Jana Dudy ze studia ARTIKL. Následně bylo zahájeno uzemní řízení. Od té doby probíhala jednání s dotčenými státními organizacemi. Složitá jednání s LČR skončila po několika odvoláních až v roce 1996 vydáním územního rozhodnutí. To podmiňovalo zahájení stavby po pěti letech, až dojde ke vzrůstu vysázených smrků. V té době byly vyhlídky na realizaci obnovy opravdu velmi malé. Povzbudivé ale i zavazující bylo, že přibývalo příznivců a přispěvatelů včetně zahraničních. Ve vynucené přestávce byla převedena práva na jednání o výstavbě rozhledny ze Společnosti na město Nové Město pod Smrkem. Autor vítězného návrhu byl v roce 2001 vyzván, aby inovoval architektonický návrh studie a dopracoval ho k projektu ke stavebnímu povolení. Na úhradě projektu se rovným dílem podílela Společnost a město. Město požádalo v roce 2001 o stavební povolení, které bylo po nezbytných zdrženích vydáno na konci února 2002.

První etapa výstavby rozhledny se odvinula od přiznané částky 400 tis. Kč z Programu obnovy vesnice a podmínky vkladu stejné částky ze strany Nového Města pod Smrkem. Díky dotaci z Phare byly v roce 2000 rekonstruovány některé přístupové cesty. Do konce roku 2002 pak byla díky firmám Adapto Hejnice a TISS Frýdlant zhotovena část konstrukce. Zemní práce se podařilo zahájit ve druhé etapě projektu v květnu 2003. Zároveň byla ve stejném roce přiznána z programu Sapard dotace ve výši 500 tis. Kč a od KÚ v Liberci dotace 100 tis. Kč. Město investovalo dalších 2,2 mil. Kč. Náklady na rozhlednu nakonec vyšplhaly ve výsledku na 3,6 mil. Kč.

Zbudování rozhledny nebyl nikterak jednoduché. Jenom týden trvalo, než byla konstrukce dopravna na vrchol hory. Silný vítr pak na několik dní stavbu přerušil. Přesto byla samotná rozhledna vybudována během jediného měsíce a dne 20. září 2003 za přítomnosti dvou tisícovek lidí slavnostně otevřena.

Kovová rozhledna je 23 metrů vysoká, je volně přístupná, má dvě patra a útulnu cca pro 25 lidí - místo, kam se lidé ukryjí před nepřízní počasí. Rozhledna poslouží také polským turistům - přímo na Smrku se nachází totiž hraniční přechod.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení