STŘEŠNÍ VYHLÍDKOVÉ TERASY

Přehled obsahuje stavby se střešní vyhlídkovou terasou, která je běžně přístupná veřejnosti

(nejsou zahrnuty střešní restaurace, stavby otevřené pouze výjimečně a některé industriální vyhlídkové stavby již uvedené v této samostatné sekci).

Víte o nějaké další střešní vyhlídkové terase? Pak pište na ziky@email.cz...

 

Praha – Národní památník na Vítkově                                                                                                     GPS: 50.0884561N, 14.4494894E

 

Obsah obrázku budova, exteriér, kámen

Popis byl vytvořen automaticky

     Národní památník na vrchu Vítkov je jednou z dominant Prahy. Prvotní snahy o jeho vybudování spadají do období po 1. sv. válce, kdy vznikla myšlenka postavit na Vítkově památník československým legionářům. K položení základního kamene monumentální stavby, kterou navrhnul Jan Zázvorka, došlo v roce 1928. Slavnostní otevření se plánovalo na výročí založení státu v roce 1938. Zůstalo však jen u plánu, neboť památník obsadila německá armáda, která uvnitř zřídila skladiště. Po válce zde byli pohřbíváni významní představitelé KSČ, v letech 1953 až 1962 zde bylo vytvořeno mauzoleum prezidenta Klementa Gottwalda. V roce 1950 došlo před památníkem ke slavnostnímu odhalení největší jezdecké sochy ve střední Evropě – plastiky Jana Žižky z Trocnova od tehdy již zesnulého sochaře Bohumila Kafky.

     V roce 2001 památník přešel do správy Národního muzea a po rozsáhlých opravách byl v říjnu 2009 otevřen veřejnosti. Dnes je zde instalována stálá expozice věnovaná mezníkům české a československé státnosti 20. stol., v podzemích prostorách pak expozice Laboratoř moci věnovaná období, kdy byl památník zneužit komunistickou propagandou a sloužil jako mauzoleum. Památník je otevřen celoročně, viz: https://www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodni-pamatnik-na-vitkove.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, kámen

Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku exteriér, obloha, kámen, staré

Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, hora, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, stopa, budova

Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku obloha, exteriér, stádo, plný

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (březen 2022)

 

Praha – palác Lucerna                                                                                                                    GPS: 50.0808906N, 14.4264072E

 

Obsah obrázku text, budova, exteriér, ulice

Popis byl vytvořen automaticky

     Secesní palác Lucerna byl vystavěn v letech 1907 až 1921 podle návrhu ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Vácslava Havla (dědečka pozdějšího českého prezidenta) jako velmi unikátní a zároveň první pasážová stavba v Praze. Původně měl sloužit jako hokejový stadion po vzoru berlínského Eispalastu, avšak kvůli nevyhovujícím rozměrům byl projekt narychlo přepracován na společenský sál, který je dodnes považován za významné kulturní a společenské středisko. Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové, která palác postupně rekonstruuje a snaží se ho oživit. Od 1. července 2017 je palác Lucerna národní kulturní památkou.

     V květnu 2019 zpřístupnil nastálo střechu paláce Lucerna (po cca tříleté rekonstrukci) kavárník Ondřej Kobza. Střecha slouží jako vyhlídková, je zde umístěna i komunitní zahrada. Pořádají se zde výstavy, přednášky, lekce jógy, koncerty a další doprovodný program. Otevírací doba je uvedena na: https://www.facebook.com/strechalucerny.

 

Obsah obrázku text, budova, exteriér, ulice

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (březen 2022)

 

Praha – Tančící dům                                                                                                                                                                                                            GPS: 50.0754469N, 14.4141908E

 

Obsah obrázku budova, exteriér, obytný dům, vysoký

Popis byl vytvořen automaticky

     Tančící dům – ikonická budova na pražském Rašínově nábřeží byla postavena v letech 1994 až 1996 na místě proluky, kde stával činžovní dům (omylem zničen zásahem americké bomby při leteckém bombardování Prahy v únoru 1945). Devítipodlažní Tančící dům navrhnul Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor – pojišťovna Nationale Nederlanden, dnes ING (pozemek zakoupila v roce 1992). Interiéry kanceláří byly zčásti svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné. Průčelí budovy tvoří dvě věže připomínající taneční pár. Stavba je proto také označována jako Ginger a Fred (podle slavného meziválečného tanečního páru Fred Astair a Ginger Rogersová). Uvnitř se nacházejí zejména kanceláře. V přízemí jsou umístěny výstavní prostory, recepce a kavárna, v předposledním patře restaurace Ginger & Fred, a ještě výše vyhlídková terasa. Té dominuje kopule potažená nerezovou síťovinou – hlava medúzy. Od roku 2013 budovu vlastní Pražská správa nemovitostí (PSN).

     Vyhlídková terasa je přístupná výtahem od recepce do 7. patra a dále po schodišti o patro výš, kde se nachází GLASS Bar. Vstup na terasu stojí 100 Kč, při konzumaci v baru je zdarma. Otevírací doba je denně od 10 do 22 hod.

 

Obsah obrázku text, exteriér, budova, silnice

Popis byl vytvořen automaticky    Obsah obrázku budova, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, silnice

Popis byl vytvořen automaticky  

Foto: vlastní archiv (březen 2022)

 

Praha – dům Radost                                                                                                                                                            GPS: 50.0845833N, 14.4425858E

 

Obsah obrázku exteriér, obloha, budova, silnice

Popis byl vytvořen automaticky

     První pražská výšková budova (52m) - palác Všeobecného penzijního ústavu – byla postavena v letech 1932 až 1934 na Žižkově (na místě původní obecní plynárny) podle návrhu architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka (později projektoval např. věžové domy v Kladně-Rozdělově). Kromě cca 700 kanceláří se v ní nacházely i byty (v přilehlém křídle). V současnosti velmi ceněná ukázka důmyslné funkcionalistické stavby má křížový půdorys a je obložena světlými keramickými deskami (odtud její přezdívka „kachlíkárna“). Celkové náklady na její stavbu činily 64 mil. korun. V roce 1958 byla prohlášena za kulturní památku.

     V budově dlouhá desetiletí sídlila centrála odborových svazů (odtud tehdejší pojmenování DOS, Dům odborových svazů). V roce 2018 byla nepříliš využívaná a dlouho zanedbávaná stavba za více než 1 mld. Kč prodána novým majitelům (rodina Valova z koupelnového impéria Siko), kteří jí hodlají zrekonstruovat a vrátit věhlas a život (kino, umění, bary, lázně, dlouhodobé nájemní bydlení, kanceláře, obchodní prostory, sklady). Objekt byl přejmenován na Dům Radost a v červenci 2019 otevřel na své střeše vyhlídkovou terasu s kavárnou. Terasa je zhruba od začátku června do konce září otevřená od pátku do neděle. Standardní vstupné na střechu je 100 Kč s nápojem v ceně.

 

Obsah obrázku text, silnice, exteriér, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, obloha, tráva

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, budova, strom, obloha

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (červen 2022)

 

Praha – OD Kotva                                                                                                                                                                                                         GPS: 50.0881889N, 14.4253269E

 

Obsah obrázku text, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

     Obchodní dům Kotva vyrostl na místě původní proluky na pražském náměstí Republiky v letech 1970 až 1975 podle návrhu manželů architektů Věry Machoninové a Vladimíra Machonina. Za jeho výstavbou stála švédská stavební společnost SIAB. Půdorys stavby v podobě včelí plástve tvoří mnoho vzájemně propojených šestihranů. Železobetonová konstrukce stavby je vyjma okenních ploch uzavřená do tmavých hliníkových plechů. Stavba byla pojata jako symbol hojnosti a bohatství socialismu. Prodejní plocha činila v době otevření přes 22 tis. m2 (tehdy největší obchodní dům v ČSSR). V roce 2019 byl obchodní dům Kotva jako výjimečný počin české architektury (zástupce tzv. českého brutalismu) prohlášen za kulturní památku. Od roku 2020 je ve vlastnictví Generali Real Estate.

     Vyhlídková střešní terasa OD Kotva je přístupná výtahem z boku budovy z ulice Králodvorská (výtah končí v 5. paře přímo na terase) nebo systémem vnitřních eskalátorů, popř. výtahem (přístup na terasu vede přes restauraci T-anker). Otevřená je denně od 11 do 22 hod. a nabízí výhledy na centrum Prahy včetně Pražského hradu. Některými směry jsou výhledy značně omezené, a to díky zástavbě v nejbližším okolí, jakož i nástavbami na střeše obchodního domu.

 

Obsah obrázku text, budova, exteriér, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku budova, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, dav

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, budova, exteriér, staré

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (únor 2022)

Praha – OC Nový Smíchov                                                                                                                                                                               GPS: 50.0726772N, 14.4016203E

 

Obsah obrázku text, silnice, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

     Obchodní centrum Nový Smíchov (Praha 5 – Smíchov) je se svojí rozlohou 60 tis. m2 jedním z největších v České republice. Centruum bylo vybudováno v letech 1999 až 2001 francouzskou společnosti Delcis na místě bývalé Ringhofferovy továrny známé zejména výrobou železničních vozů a tramvají (po znárodnění známá jako Vagónka Tatra Smíchov).

     Střecha obchodního centra je převážně pokrytá travními záhony a stromy. Na její západní části se nachází terasa, kde od roku 2019 funguje střešní bar a pořádají se hudební akce. Samotná terasa není primárně pojata jako vyhlídková, nabízí jen omezený výhled západním směrem na přilehlou zástavbu Smíchova a nedaleké strahovské návrší. Otevřená bývá od poloviny května či začátku června do konce září denně mezi 13. až 23. hod. Přístupná je ze 2. patra obchodního centra nebo venkovním schodištěm z ulice Kartouzská.

 

Obsah obrázku text, exteriér, obloha, silnice

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku text, exteriér, obloha, strom

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku plot, exteriér, několik

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku strom, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (únor, červen 2022)

 

Praha – Národní zemědělské muzeum                                                                                                                                                GPS: 50.0970450N, 14.4231061E

 

Obsah obrázku budova, exteriér, tráva, obloha

Popis byl vytvořen automaticky

     Národní zemědělské muzeum na pražské Letné je funkcionalistická budova vystavěná v letech 1937 až 1939 (společně se sousedním Technickým muzeem) podle projektu architekta Milana Babušky. Expozice muzea zde byly umístěné do roku 1950, kdy budovu převzala Státní dislokační komise a veškeré sbírky se přemístily na zámek Kačina a zámek Konopiště (odtud posléze na jihočeský zámek Ohrada). Do budovy na Letné se muzeum vrátilo až v roce 1994. V letech 2015 až 2020 prošla budova muzea rekonstrukcí zahrnující také úpravu interiérů, do kterých byly umístěny nové expozice. Součástí oprav bylo vybudování a zpřístupnění (od roku 2017) střešní terasy s vyhlídkou, výstavním prostorem, trávníkem pro posezení či piknik, včelími úly a malým políčkem. Muzeum včetně vyhlídkové střechy (s expozicí „ ivá zahrada výhledů“) jsou přístupné celoročně od úterý do neděle od 9 do 17 hod.

 

Obsah obrázku budova, exteriér, tráva, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, chodník

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, park

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (květen 2022)

 

Praha – City Tower                                                                                                                                                                     GPS: 50.0504189N, 14.4361381E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, město

Popis byl vytvořen automaticky

   Výšková budova City Tower na pražském Pankáci je se svými 109 metry druhá nejvyšší v Česku (po brněnské AZ Tower) a nejvyšší v Praze. Její výstavbu zahájila firma Spojprojekt pod vedením Františka Šmolíka v roce 1983. Stavba se měla stát sídlem Československého rozhlasu. O deset let později byla budova téměř dokončena, avšak pro nově vzniklý Český rozhlas byla příliš veliká, navíc technologicky zastaralá a s materiály obsahující azbest. V letech 2005 až 2008 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, na které se podílel americký architekt Richard Meier a Václav Aulický (jeden z autorů návrhu Žižkovského vysílače). Budova dostala nový název „City Tower“. Většinu z téměř 49 tis. m² kancelářských ploch si pronajala Raiffeisenbank. City Tower v současnosti vlastní nemovitostní fond České spořitelny.

     Ve 27. patře budovy se nachází nejvýše položená restaurace v Česku (restaurace Aureole), jejíž součástí je samostatná vyhlídková terasa s dalekohledem nabízející (vyjma východního směru) pohled na centrum metropole, vysílač Cukrák, Brdy, za dobré viditelnosti i Ještěd, Krkonoše nebo Šumavu. Na vrchol budovy návštěvníky vyveze rychlovýtah. Otevřeno je po celý rok, viz: https://aureole.cz. Vstupné se neplatí, obsluha ale předpokládá alespoň minimální útratu v restauraci 😊.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, město

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku město

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, silnice, dálnice, obří dopravní uzel

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, budova, město

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (květen 2022)

 

Kladno – muzeum věžáků                                                                                                                                 GPS: 50.1402606N, 14.0725236E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, obytný dům

Popis byl vytvořen automaticky

     Skupina šesti věžových domů v Kladně – Rozdělově tvoří neodmyslitelnou dominantu okresního města. Komplex těchto domů o celkové výšce 48 metrů byl vybudován v letech 1953 až 1957 pod názvem Sídliště Vítězného února v souvislosti se zdejším rychlým rozvojem těžkého průmyslu (těžba černého uhlí, hutnictví). Autorem věžáků byl tým architektů pod vedením světově uznávaného odborníka na bytovou výstavbu a výškové budovy Josefa Havlíčka (1899-1961, od roku 2019 čestný občan Kladna in memoriam). Ačkoli v návrhu věžových domů musel z důvodu tehdy sílící doktríny socialistického realismu, který otevřeně kritizoval, udělat řadu ústupků, neslevil ze zásad modernistické architektury. V době svého vzniku se rozdělovské věžáky staly symbolem moderního kolektivního bydlení a dodnes patří k nejcennějším architektonickým počinům své doby v celé ČR. V roce 1987 byly prohlášeny za kulturní památku. Od roku 2019 nesou název Sídliště architekta Havlíčka.

     V novém tisíciletí prošly věžáky čítající více než 400 bytů rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti patří do majetku města, které investovalo zhruba 20 mil. Kč, aby zde na jaře 2020 na základě původní iniciativy místního spolku Halda otevřelo Muzeum věžáků (krajní dům, nejvzdálenějším od centra města, ul. Vítězná 2955). Návštěvník v rámci komentované cca 90-ti minutové prohlídky navštíví vstupní halu, vzorový byt, expozici, kryt civilní obrany a ze střešní terasy si vychutná daleké výhledy (např. Říp, České Středohoří, Jizerské hory). Prohlídku je nutné dopředu zarezervovat na: https://www.muzeumvezaku.cz/vstupenky.

 

Obsah obrázku text, silnice, obloha, scéna

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (říjen 2019)

 

Třeboň – lázeňský dům Aurora                                                                                                                     GPS: 49.0017536N, 14.7506511E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, obytný dům

Popis byl vytvořen automaticky

 

     Historie lázeňství v Třeboni sahá až do 15. stol. a souvisí se zdejší hojnou zásobou slatiny z okolních rašelinišť. Novodobá tradice je spojena zejména s Václavem Huckem, který na svém pozemku u Zlaté stoky otevřel v květnu 1883 nové lázně pojmenované podle jeho nemocné dcery Berty (Bertiny lázně). V roce 1975 přibyl k lázním Berta nový lázeňský komplex Aurora. Sanatorium v roce 1998 přešlo do majetku města Třeboň pod jménem Lázně Aurora, s. r. o. a následně prošlo postupnou modernizací. V letech 2011 až 2012 byl na jižní straně lázeňské budovy A vybudován venkovní evakuační výtah se schodištěm, který návštěvníky vyveze do 9. patra, kde se nachází střešní vyhlídka. Z výšky 25m nabízí výhledy na část Třeboně, rybník Svět, Kleť, Slepičí hory a Novohradské hory. Vyhlídka ze střechy je volně a zdarma přístupná.

 

Obsah obrázku text, silnice, obloha, scéna

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, příroda

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, příroda

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (červenec 2020)

 

Díly – česko-německá vyhlídka                                                                                                                   GPS: 49.4461544N, 12.7873989E

 

Obsah obrázku tráva, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky

     Obec Díly (cca 400 obyvatel) se nachází na Domažlicku na okraji pohoří Český les. Daleké výhledy zejména směrem do vnitrozemí lze od července 2013 obdivovat z vyhlídkové plošiny, která je umístěná v úrovni střechy budovy zdejšího obecního úřadu. Vyhlídka vznikla z obce v rámci projektu Svazku Domažlicko (dobrovolný svazek obcí) na budování vyhlídkových míst v regionu. Projektovou dokumentaci zdarma dodala Stavební a znalecká kancelář P&L Domažlice. Stavební práce provedla firma Martina Marouška z Blatnice. „Česko-německá vyhlídka v Dílech“, jak byla pojmenována, přišla na cca 570 tis. Kč, většinu nákladů pokryla evropská dotace z fondu přeshraniční spolupráce (cíl 3, Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013). Vyhlídková terasa je volně přístupná, je umístěná za zadní stěnou obecního úřadu a vede k ní ulička podél sousední požární zbrojnice. Výhled je možný na železnorudskou část Šumavy, Brdy, Radeč, Sedmihoří, Chudenickou vrchovinu, vysílač Modřínovec aj.

 

Obsah obrázku budova

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku hora, obloha, exteriér, tráva

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, příroda

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: M.Veselý (červenec 2022)

 

Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku budova, dřevěné, zábradlí, paluba

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku text, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: J.Šlapák (říjen 2015)

  

Kadaň – observatoř                                                                                                                                                                                                                     GPS: 50.3896489N, 13.2625250E

 

Obsah obrázku budova, tráva, exteriér, kupole

Popis byl vytvořen automaticky

     Kadaňská observatoř se nachází na severním okraji města nad zahrádkářskou kolonií na Prostředním vrchu (399m). Nápad na její vybudování vzešel v roce 2015 od nadšenců z hvězdářského kroužku kadaňského gymnázia. Iniciativu následně podpořilo město Kadaň, které se stalo investorem stavby. Ta vznikla v roce 2021 podle projektu Jiřího Kučery. Náklady na stavbu, kterou provedla pražská firma Petrom Stavby, a.s., činily necelých 6 mil. Kč. Na vybavení získalo gymnázium grant ve výši 2,5 mil. Kč od Krajského úřadu Ústeckého kraje na rozvoj technických klubů, na projektovou dokumentaci přispěla Sev.en Energy v rámci svého interního grantu na podporu volnočasových aktivit zaměstnanců. Observatoř byla do užívání předána 5. února 2022. V současnosti slouží k vědeckému výzkum proměnných hvězd a exoplanet, ale také jako zázemí pro místní tematické kroužky. Nabízí rovněž prostory pro pořádání přednášek (rozpis akcí na observatoři je na: https://tk.gymka.cz). Vyhlídka na střeše observatoře (27 schodů) je přístupná každé odpoledne, nabízí výhledy na město Kadaň, Krušné hory, Doupovské hory, České Středohoří a do vnitrozemí (např. Rakovnická pahorkatina).

 

Obsah obrázku tráva, obloha, budova, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku strom, exteriér, rostlina, obklopený

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, strom, obloha

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: M.Veselý (září 2022)

 

Louny – budova pivovaru Zichovec                                                                                                                                                                GPS: 50.3509392N, 13.8182383E

 

Obsah obrázku exteriér, budova, věž, střecha

Popis byl vytvořen automaticky

     Historie pivovaru v Zichovci, malé obci na Lounsku, se píše od roku 2012. O jeho vznik se zasloužila místní rodina Husákových (firma 1. Zichovecká s.r.o.). Doslova na zelené louce vznikl v této obci areál, který kromě pivovaru s restaurací a penzionem zahrnuje také multifunkční sál s galerií, kapli a obecní úřad. Úspěšný pivovar postupně navyšoval výstav a pro tento účel potřeboval rozšířit provoz. Jako nejvhodnější místo byla vybrána budova bývalé střelnice pozemní pěchoty v Lounech. Po nezbytných stavebních úpravách, které navrhnul architekt Jaromír Veselák, se sem většina výroby přesunula v roce 2016. V budově vzniknul pivní bar a na její střeše (z bývalé kontrolní věže) vyhlídka, ze které má návštěvník jako na dlani město Louny a zejména nedaleké České Středohoří. Střešní vyhlídka je přístupná během otevírací doby pivního baru, viz zde: http://www.novanaves.cz/pivovar.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: vlastní archiv (březen 2022)

 

Liberec – budova krajského úřadu                                                                                                                                                                                    GPS: 50.7631797N, 15.0535403E

 

     Výšková budova Krajského úřadu Libereckého kraje je se svými 21 podlažími a celkovou výškou 78m nejvyšší dominantou centra Liberce. Jako experimentální stavba byla postavena v letech 1967 až 1976 podle návrhu uznávaného akademického architekta Zdeňka Plesníka z Centroprojektu Gottwaldov (následovník Baťova odboru výstavby, který projektoval „Baťův mrakodrap“ ve Zlíně). Tehdy sloužila Státnímu výzkumnému ústavu textilnímu a Výzkumnému ústavu textilní technologie, od roku 1998 pak Okresnímu úřadu Liberec, bance a několika firmám. Od nového tisíciletí se budova stala sídlem Krajského úřadu, který ji v letech 2000 až 2004 nechal pod vedením architektonické kanceláře SIAL zrekonstruovat (byla např. vyměněna skleněná okna za kvalitnější typ, změnil se vstup do budovy a proměnu doznaly i vnitřní dispozice).

     Vyhlídková terasa v 17. patře budovy byla zpřístupněna návštěvníkům v červenci 2005. V současnosti je přístupná ve všední dny zpravidla od června do konce září od 8. do 15. hod. Návštěvníky na ní dopraví buď osobní výtah nebo tzv. paternoster (se svojí celkovou obslužnou výškou 56,8 m, 16 stanicemi a 35 dřevěnými kabinami je největším v České republice), případě lze pěšky zdolat téměř čtyři sta schodů.

Sněžka – poštovna                                                                                                                               GPS: 50.7359319N, 15.7401636E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, země, budova

Popis byl vytvořen automaticky

     Česká Poštovna na Sněžce (1 602m) je nejvýše umístěnou stavbou v České republice. Moderní dřevostavba vystavěná v letech 2005 až 2007 stojí na místě bývalé České boudy z roku 1868, Ta byla pro svůj špatný technický stav v roce 1990 uzavřena a v roce 2004 odstraněna. Současná budova poštovny je dílem architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana (sdruženi v H.R.A. - architekti). Projekt pojmenovaný „Anežka“ je složený z cca 20 tis. dřevěných dílů. Poštovna nabízí listovní služby i prodej občerstvení a turistických suvenýrů. Budova byla 10. srpna 2007 vysvěcena arcibiskupem Karlem Otčenáškem ve jménu sv. Anežky české a otevřena prezidentem Václavem Klausem. Původním investorem a vlastníkem nové poštovny byla Jaroslava Skrbková, bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Koncem roku 2011 budovu koupil Milan Blaha z Moravské Třebové, který ji provozoval se svou rodinou až do ledna 2021, kdy poštovnu prodal firmě Piange s.r.o. italského podnikatele Eugenia Brameriniho.

     Vyhlídková střešní terasa je zpřístupněna v otevírací době poštovny od jara do podzimu (denně 10 až 16 hod.). Vstup na terasu je po vnějším točitém schodišti přes turniket.

 

    Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, země

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, země, špína

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku hora, exteriér, tráva, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku hora, exteriér, tráva, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku hora, exteriér, tráva, příroda

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: J.Šlapák (červen 2015)

 

Hradec Králové – muzeum východních Čech                                                                                                                           GPS: 50.2116761N, 15.8292508E

 

     Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí poblíž centra krajské metropole na Eliščině nábřeží. Secesní budova byla vystavěna v letech 1909 až 1912 podle návrhu významného českého architekta Jana Kotěry. Stavba má půdorys kříže nad jehož středem je vybudována prosklená kupole. Vstupní portál budovy je po stranách osazen pětimetrovými sochami sedících žen, představujících alegorie Historie a Průmysl. Před budovou se nachází kruhová fontána dokončená v roce 1934. V roce 1995 byla budova muzea prohlášena za kulturní památku a v letech 1999 až2002 prošla rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí. Další opravy proběhly v letech 2018 a 2019 a zaměřily se zejména na vnější plášť budovy. Došlo také ke zpřístupnění vyhlídkové terasy u kopule na střeše muzea.

     Vyhlídková terasa je přístupná v rámci prohlídky s průvodcem po předchozí rezervaci, více viz:  https://www.muzeumhk.cz/navstivte-nas/oteviraci-doba-a-vstupne.html.

 

Brno – Dům pánů z Lipé                                                                                                                                                          GPS: 49.1943517N, 16.6084508E

 

   Dům pánů z Lipé (též Schwanzův dům) nalezneme v centru Brna, na náměstí Svobody. Jeho vznik spadá do období mezi roky 1243 až 1260. Svůj název získal po zemském hejtmanovi Čeňkovi z Lipé, který dům zakoupil roku 1564. Následně jej v roce 1587 vyměnil za jiný dům. Novým majitelem se stal nejbohatší brněnský měšťan a obchodník s vínem Kryštof SchwanzRetzu. Ten nechal původní gotický dům zbourat a pod vedením Antonia Gabriho nechal vystavět třípatrový renesanční palác. Dalším významným majitelem byl polní maršál Luis Raduit de Souches, který dům získal jako odměnu za zastavení švédských vojsk, která Brno obléhala v roce 1645. V letech 1818 až 1853 pak palác vlastnil Josef Edler von Hayek, který v roce 1843 nechal zvýšit stavbu o jedno patro. Další významný vlastník byl na konci 19. stol. Franz Komarek, obchodník s koloniálním zbožím. V roce 1913 koupila dům společnost Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně. Na konci 2. sv. války byla stavba při osvobozeneckých bojích značně poškozena. Poté na dlouhá léta sloužila jako sklad sousední obchodní pasáže Rozkvět a postupně značně zchátrala. Roku 1995 dům koupila firma Unistav a.s. a v letech 2000 a 2001 jej nechala kompletně opravit. Od roku 2005 dům vlastní Radim Jančura, který sem umístil centrálu své firmy Student Agency Brno.

     V současnosti v domě sídlí kulturní a informační centrum, restaurace, čajovna a několik obchodů. V nejvyšším 7. patře se kromě kavárny nachází také vyhlídková terasa s dalekohledem. Otevírací hodiny kavárny a vyhlídky zde: https://www.dpl.cz/obchody-a-sluzby/terraza-kavarna.

 

Blansko – hotel Panorama, Češkovice                                                                                                       GPS: 49.3774081N, 16.6755114E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, střecha

Popis byl vytvořen automaticky

     Wellness hotel Panorama se nachází v kopcích nad okresním městem Blanskem, v místní části Češkovice. Hotel v této osadě funguje od roku 1992. Kromě ubytování (60 pokojů pro až 160 hostů) nabízí široké spektrum služeb, mimo jiné také výhled z menší veřejnosti přístupné střešní plošiny (na recepci půjčují klíče). Vyjede se výtahem do třetího patra a dále se vystoupá po kovových schodech na vyhlídkovou plošinu.

     Výhled se nabízí především do blízkého okolí a směrem na Drahanskou vrchovinu.

 

Obsah obrázku exteriér, budova

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, obloha, hora, pole

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: M.Veselý (duben 2022)

 

Čejkovice – vyhlídka Na Výsluní                                                                                                                                                                                             GPS: 48.9028067N, 16.9472136E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky

     Čejkovice jsou tradiční vinařská obec nacházející se zhruba 15km severozápadně od Hodonína. Obec je známá především svými templářskými sklepy, které propůjčily jméno i známé vinařské společnosti. Od 90. let minulého století zde rovněž sídlí společnost Sonnentor s.r.o., která se specializuje na zpracování bylin a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství. V roce 1999 zakoupila na východním okraji obce zchátralý areál bývalého JZD a postupně jej přebudovala v moderní sídlo společnosti s výrobní částí. V roce 2015 pak na střeše budovy svého sídla zpřístupnila návštěvníkům „vyhlídku Na Výsluní“.

     Střešní vyhlídka je přístupná je v době otevření prodejny (po–čt: 9–17 hod. a pá–ne: 9–18 hod.). Po zdolání 54 schodů nabízí výhledy např. na obec Čejkovice, okolní vinohrady, Pálavu, Chřiby, Bílé Karpaty nebo Malé Karpaty.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, tráva, hora, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, vysočina

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: P.Urbanec (listopad 2016)

 

Dobšice – vinařství Lahofer                                                                                                                                                                                                       GPS: 48.8601292N, 16.1012897E

 

    Zcela architektonicky unikátní budova vinařství Lahofer s vyhlídkovou střechou se nalézá u obce Dobšice nedaleko Znojma. Vinařství Lahofer vzniklo v roce 2003 tehdy  jako První znojemská vinařská a.s. V současnosti obhospodařuje přes 430ha vinic a produkuje ročně zhruba 800 tis. lahví vína. Název vinařství připomíná dobšického rodáka, uměleckého řezbáře Jana Lahofera, mimo jiné autora knihovny přenesené v 18. stol. ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma do pražského kláštera na Strahově.

     V letech 2017 až 2020 nechalo vinařství Lahofer vystavět za cca 120 mil. Kč nové reprezentativní sídlo v podobě výrobních hal a monumentální betonové vlny. Návrh areálu vznikl v brněnském studiu Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa a zahrnuje jak výrobní část a kanceláře, tak návštěvnické centrum. Technologicky náročná stavba si vyžádala přes 1 500 m3 betonu (dodala znojemská betonárna TBG Betonmix, a. s.). Generálním dodavatelem byla znojemská firma S-A-S Stavby spol. s r.o., dodavatelem betonového monolitu brněnská Brestt stavby a.s. Díky své jedinečnosti získal komplex vinařství cenu hlavního mediálního partnera časopisu Stavebnictví v soutěži Stavba roku 2020

     Pro veřejnost je objekt vinařství včetně střešní vyhlídkové plošiny (volně přístupné) otevřeno od 1. června 2020.

 

Obsah obrázku exteriér, obloha, pobřeží

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, tráva, exteriér, země

Popis byl vytvořen automaticky                                                   Obsah obrázku tráva, plot, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, most

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, scéna, dřevěné

Popis byl vytvořen automaticky

                                     Foto: M.Veselý (srpen 2022)                                                                                                    Foto: V.Vozka (únor 2022)

 

Hlohovec – Usedlost pod vinohrady                                                                                                       GPS: 48.7702200N, 16.7641900E

 

    Usedlost pod vinohrady je penzion (v provozu od roku 2008), který se nachází v obci Hlohovec nedaleko jihomoravských Valtic. V roce 2018 nechali jeho majitelé při silnici na Valtice na jižním okraji obce postavit přízemní objekt občerstvení, nad jehož střechou o dva roky později vybudovali kovovou vyhlídkovou plošinu přístupnou po vnějším točitém schodišti a krátké lávce. Na vyhlídku vede 23 schodů. Přehlédnout lze zejména okolní vinohrady, obec Hlohovec, zámek ve Valticích a vzdálenější Chřiby, Pálavu a Bílé Karpaty.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, pobřeží, podepsat

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva, pole

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva, pobřeží

Popis byl vytvořen automaticky         Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, podepsat

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku plot, strom, exteriér, obloha

Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, pole

Popis byl vytvořen automaticky 

                                  Foto: M.Veselý (leden 2022)                                                                                                      Foto: V.Vozka (říjen 2021)

                                                                   

Obsah obrázku text, tráva, exteriér, obloha

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, exteriér, obloha, budova

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku plot, obloha, exteriér, zábradlí

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, pole

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, silnice

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (září 2021)

 

Lednice – Apollonův chrám                                                                                                                                                 GPS: 48.7829300N, 16.8244903E

 

     Apollónův chrám je jednou z drobných historických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Klasicistní stavba z let 1817 až 1819 je umístěná na břehu Mlýnského rybníka cca 1km jihovýchodně od Lednice. Autorem původního návrhu chrámu byl dvorní lichtenštejnský stavitel Josef Kornhäusel, stavbu dokončil jeho nástupce Josef Franz Engel. Vrchním stavitelem byl mistr Poppelack. Za vzor posloužila slavná vila herečky Guimardové v Paříži. Nejvýraznějším prvkem přední strany chrámu jsou dórské sloupy, za nimiž je reliéf mytologického boha Apollóna na slunečním voze. V horní části chrámu je sousoší amoretů s Apollónovou lyrou a po stranách sochy múz. V letech 2006 až 2009 prošel Apollonův chrám, který byl do té doby dlouhodobě uzavřený a chátral, celkovou rekonstrukcí. Opravy za cca 6 mil. Kč se zaměřily především na venkovní plášť, restaurování sochařské výzdoby a opravu horní terasy.

     Vyhlídka na střeše chrámu je přístupná během otevíracích hodin, viz: https://www.chram-apollo.cz. Nabízí výhledy např. na Pálavu, lednické rybníky a zámek, kostel v Poštorné či břeclavský zámek.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, tráva, hora, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, vysočina

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, vysočina

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, vysočina

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (září 2021)

 

Valtice – kolonáda Rajstna                                                                                                                                 GPS: 48.7370358N, 16.7361800E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva

Popis byl vytvořen automaticky

    Kolonáda Rajstna na návrší Homole u Valtic byla vystavěna v letech 1810 až 1823 v podobě řeckého triumfálního oblouku knížetem Janem Josefem I. z Lichtensteinu. Polní maršál a velitel rakouské kavalérie v bitvě u Slavkova jí nechal postavit podle projektu Josefa Hardmutha (mimo jiné zakladatel známého podniku Koh-i-noor Hardtmuth) jako vyhlídku a zároveň na památku zesnulých bratří Filipa a Aloise I. a zesnulého otce Františka Josefa I. Stavbu kolonády vedl nejdříve Josef Kornhäusel, od roku 1813 Josef Poppelack. Již v 19. stol. byla kolonáda oblíbeným místem turistických výletů. Za komunistického režimu sloužila pohraniční stráži jako pozorovatelna a nebyla pro turisty přístupná. Byla poškozena a její obnova se uskutečnila až po roce 1989, kdy přešla do správy Národního památkového ústavu.

     V současnosti je kolonáda přístupná od dubna do konce září, blíže viz https://www.zamek-valtice.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy (provoz zajišťuje vinařství Château Valtice). Výhled je možný např. na Mikulov a Svatý kopeček, rybník Nesyt, Pálavu, Lednici, Bílé Karpaty, Malé Karpaty nebo na rakouské město Schattenberg.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, tráva, hora, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, hora, příroda, vysočina

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (září 2021)

 

Nová Lhota – hotel Háj                                                                                                                                              GPS: 48.8584786N, 17.5931378E

 

    Hotel Háj se nachází na okraji obce Nová Lhota v okrese Hodonín nedaleko česko-slovenské hranic. Původně se jednalo o objekt vystavěný pro wehrmacht, následně do něho byla umístěna škola, pak obecní úřad, a nakonec sloužil jako podnikové rekreační středisko bohumínských válcoven. Novodobá historie objektu se začala psát v roce 2009, kdy noví majitelé (manželé Němečkovi) oslovili za účelem přestavby zchátralé budovy na penzion architekta Svatopluka Sládečka z brněnského studia New Work s.r.o. Výsledkem byl příjemný hotel s 24 pokoji, wellness zázemím, restaurací a vyhlídkovou terasou. Samotné stavební práce provedla firma Lumber s.r.o. v letech 2010 až 2012.

     Vyhlídková plošina na střeše hotelu Háj je volně přístupná po venkovním točitém schodišti.

Spytihněv – vyhlídka v přístavišti Na rejdě                                                                                                    GPS: 49.1361242N, 17.5016108E

 

Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva

Popis byl vytvořen automaticky

    Přístav Spytihněv se nalézá na okraji stejnojmenné obce na břehu řeky Moravy (zároveň na trase Baťova kanálu). Slouží zejména ke krátkodobému kotvení plavidel a k rekreačním účelům. V jeho blízkosti se nachází rovněž plavební komora a malá vodní elektrárna. Areál u přístaviště je v majetku obce Spytihněv. Otevřelo se v roce 1997, kdy se na historickou vodní cestu začala vracet plavba. Kolem roku 2010 nechala obec opravit původní baťovské hrázné domky, kde vzniklo turistické centrum. Následně přibyla betonová přístavní hrana, parkoviště, amfiteátr a zázemí pro návštěvníky. V roce 2020 doplnila areál vyhlídková terasa (otevřena 7. července 2020) za cca 4 mil. Kč. Její přízemí funguje jako restaurační posezení, horní střešní část jako kavárna s vyvýšenou vyhlídkou.

 

Obsah obrázku obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, voda, tráva

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, obloha, země, silnice

Popis byl vytvořen automaticky     Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva, den

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, tráva, den

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, oblast, den

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: V.Vozka (únor 2022, říjen 2021)

 

Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, strom

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, den

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, voda, exteriér, řeka

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, pole

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (listopad 2020)

                                                                                                     

Zlín – Baťův mrakodrap, tzv. "Jednadvacítka"                                                                                                        GPS: 49.2231864N, 17.6569958E

 

Obsah obrázku text, budova, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

     Někdejší sídlo (správní budova č. 21) firmy Baťa patří mezi nejvýznamnější památky ve Zlíně. Budovu nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1939. Se svou výškou 77,5m se tehdy stala druhou nejvyšší v Evropě (nejvyšší byl palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách). Budova disponuje rychlovýtahy, páternosterem, potrubní poštou či podlahovými zásuvkami elektrického proudu. Technickým unikátem je pojízdná kancelář J. A. Bati o rozměrech 6 x 6 metrů s klimatizací a s umývadlem. Ve 2. patře se nachází expozice věnovaná popisu technických záležitostí souvisejících s výstavbou i rekonstrukcí budovy, v 8. patře pak expozice o historii firmy Baťa a satelitních městech. Po rekonstrukci v letech 2003 a 2004 v něm sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a Finanční úřad.

     V předposledním 16. podlaží budovy se nachází vyhlídková terasa a kavárna. Vstupné je zdarma, otevřeno denně od 8 do 21 hod. Hlavním exponátem terasy je model města Zlína ze 40. let 20. stol. (výtvarné dílo z litého bronzu).

 

 

Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, strom

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku tráva, obloha, exteriér, den

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: A.Průšová (duben 2018)

                                                                                                     

Čeladná – Beskydské rehabilitační centrum                                                                                                                     GPS: 49.5385500N, 18.3041922E

 

Obsah obrázku text, budova, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

     Beskydské rehabilitační centrum (BRC) v Čeladné bylo založeno v roce 2000 a navazuje na léčebnou tradici původních Lázní Skalka. O jejich vznik se zasloužil lékař Jan May (1869-1931), který v roce 1902 začal v Čeladné provozovat sanatorium pro ostravské horníky. Lázně Skalka svému účelu sloužily do roku 1952, kdy byly přeměněny v oblastní nemocnici. Dnes BRC poskytuje široké spektrum lázeňských služeb v rámci rehabilitace po akutních operacích a úrazech. V novém tisíciletí se podařilo postupně zrekonstruovat většinu budov, revitalizovat přiléhající lesopark či obnovit původní Ferdinandův pramen.

     Volně přístupná střešní rozhledna s dalekohledem v BRC Čeladná vznikla z podnětu majitelů společnosti (MUDr. Milan Bajgar, MUDr. Roman Dudys), a to na původním objektu vrátnice a dispečinku řidičů bývalé nemocnice. Návrh připravil Ing. Arch. Petr Lichnovský z Ostravy-Zábřehu. Rekonstrukce objektu a přístavba vyhlídkové věže byla dokončena v prosinci 2007. Ve spodních dvou podlažích budovy je nyní umístěna telefonní ústředna a příjmová kancelář. Na vyhlídku vede 28 schodů (po zdolání krátké rampy v zadní části budovy). Výhled se nabízí z výšky 9m na okolní areál BRC, severním směrem na blízký kopec Skalka a především jižním směrem na protější beskydský hřeben (Lysá hora, Smrk, Radhošť, Stolová, Kněhyně).

 

Obsah obrázku strom, exteriér, obloha, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku text, hodiny, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku strom, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

Foto: P.Derka (srpen 2021)

 

Obsah obrázku obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, budova, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku obloha, exteriér, sníh, hora

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku exteriér, obloha, hora, silnice

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku strom, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky                Obsah obrázku obloha, budova, exteriér, dům

Popis byl vytvořen automaticky  Obsah obrázku hora, strom, obloha, exteriér

Popis byl vytvořen automaticky

                                                  Foto: A.Průšová (březen 20105, únor 2016)                                                                                                         Foto: P.Urbanec (červen 2012)  

    

Hrabyně – Národní památník 2. sv. války                                                                                                                               GPS: 49.5385500N, 18.3041922E

 

     Monumentální památník ve slezské obci Hrabyně připomíná nejtěžší boje tzv. ostravské operace z konce 2. sv. války. Jednalo se o vojenskou ofenzívu Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a o průnik na území Československa. Památník byl budován v letech 1976 až 1980 podle plánů architektů ze Stavoprojektu Ostrava (Rudolf Spáčil, Josef Kupka a Bronislav Firla), od roku 1992 je součástí Slezského zemského muzea. V letech 2005 až 2009 prošel rekonstrukcí za cca 190 mil. Kč. Po znovuotevření v dubnu 2009 se expozice rozšířila o exponáty československých legií, československých letců v Anglii a Francii a další zajímavosti. Součástí areálu je symbolický hřbitov s více než 13 tis. jmény příslušníků Rudé armády a obyvatel Slezska a severní Moravy, kteří padli na všech frontách 2. sv. války nebo byli umučeni v koncentračních táborech.

     Střešní vyhlídka je umístěná na jednom ze dvou betonových klínů památníku. Po zdolání 104 schodů lze z výšky 18,5m spatřit obec Hrabyni, Opavsko, Hlučínsko, ostravskou aglomeraci, Praděd nebo Moravskoslezské Beskydy. Otevírací doba památníku je uvedena na: http://www.szm.cz (střecha bývá zpřístupněná pouze v předem stanovené časy). Z důvodu rekonstrukce a přípravy nových expozic je však jeho interiér od prosince 2021 uzavřený, předpokládaný termín otevření je jaro 2023.