Střešní vyhlídkové terasy

Přehled obsahuje stavby se střešní vyhlídkovou terasou, která je běžně přístupná veřejnosti

(nejsou zahrnuty střešní restaurace, stavby otevřené pouze výjimečně a některé industriální vyhlídkové stavby již uvedené v této samostatné sekci).

Víte o nějaké další střešní vyhlídkové terase? Pak pište na ziky@email.cz...

Praha – Národní památník na Vítkově (GPS: 50.0884561N, 14.4494894E)
	Národní památník na vrchu Vítkov je jednou z dominant Prahy. Prvotní snahy o jeho vybudování spadají do období po 1. sv. válce, kdy vznikla myšlenka postavit na Vítkově památník československým legionářům. K položení základního kamene monumentální stavby, kterou navrhnul Jan Zázvorka, došlo v roce 1928. Slavnostní otevření se plánovalo na výročí založení státu v roce 1938. Zůstalo však jen u plánu, neboť památník obsadila německá armáda, která uvnitř zřídila skladiště. Po válce zde byli pohřbíváni významní představitelé KSČ, v letech 1953 až 1962 zde bylo vytvořeno mauzoleum prezidenta Klementa Gottwalda. V roce 1950 došlo před památníkem ke slavnostnímu odhalení největší jezdecké sochy ve střední Evropě – plastiky Jana Žižky z Trocnova od tehdy již zesnulého sochaře Bohumila Kafky. V roce 2001 památník přešel do správy Národního muzea a po rozsáhlých opravách byl v říjnu 2009 otevřen veřejnosti. Dnes je zde instalována stálá expozice věnovaná mezníkům české a československé státnosti 20. stol., v podzemích prostorách pak expozice Laboratoř moci věnovaná období, kdy byl památník zneužit komunistickou propagandou a sloužil jako mauzoleum. Památník je otevřen celoročně, viz: https://www.nm.cz/navstivte-nas/objekty/narodni-pamatnik-na-vitkove. Foto: vlastní archiv (březen 2022)
Praha – Národní muzeum (GPS: 50.0790775N, 14.4307881E)
	Národní muzeum v Praze je největší a nejvýznamnější českou muzejní institucí. Jako "Vlastenecké muzeum v Čechách" bylo založené v roce 1818. U jeho zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty. Před postavením vlastní budovy muzea sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846) a následně v Nostickém paláci (1846–1892) v ulici Na příkopě. Dnešní novorenesanční historická budova Národního muzea - v horní části Václavského náměstí - byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Svého otevření se dočkala v roce 1891. V letech 2011 až 2018 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí za cca 4,5 mld. Kč, během které byla např. zastřešena nádvoří, nově zpřístupněna vyhlídková střešní kupole a postaven podzemní propojovací tunel do Nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění). Otevírací doba Národního muzea je uvedena na: www.nm.cz/navstivte-nas/objekty... Foto: M.Veselý (říjen 2022) Foto: vlastní archiv (březen 2022)
Praha – palác Lucerna (GPS: 50.0808906N, 14.4264072E)
	Secesní palác Lucerna byl vystavěn v letech 1907 až 1921 podle návrhu ing. Stanislava Bechyně a projektu J. Čamského a Vácslava Havla (dědečka pozdějšího českého prezidenta) jako velmi unikátní a zároveň první pasážová stavba v Praze. Původně měl sloužit jako hokejový stadion po vzoru berlínského Eispalastu, avšak kvůli nevyhovujícím rozměrům byl projekt narychlo přepracován na společenský sál, který je dodnes považován za významné kulturní a společenské středisko. Po roce 1948 byla Lucerna znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové, která palác postupně rekonstruuje a snaží se ho oživit. Od 1. července 2017 je palác Lucerna národní kulturní památkou. V květnu 2019 zpřístupnil nastálo střechu paláce Lucerna (po cca tříleté rekonstrukci) kavárník Ondřej Kobza. Střecha slouží jako vyhlídková, je zde umístěna i komunitní zahrada. Pořádají se zde výstavy, přednášky, lekce jógy, koncerty a další doprovodný program. Otevírací doba je uvedena na: https://www.facebook.com/strechalucerny, vstupné činí 150 Kč, na střechu se jezdí výhradně páternosterem. V roce 2023 je střecha Lucerny v rekonstrukci, pro veřejnost bude opět otevřena v prvních měsících roku 2024. Foto: vlastní archiv (březen 2022) Foto: J.Fábera (červen 2020)
Praha – Sovovy mlýny (GPS: 50.0838494N, 14.4087053E)
	První zmínky o mlýnech na Kampě se datují k roku 1393, předpokládá se však, že mlýny zde založil už v 10. století klášter benediktinek u sv. Jiří. Stavba často měnila majitele i jméno. V roce 1478 věnovali měšťané Starého města pražského objekt konšelu Václavu Sovovi (odtud dnešní pojmenování) z Liboslavi, který zde kromě mlýna provozoval také např. brusírnu, pilu a valchu. U mlýna vznikla ovocná a zelinářská zahrada. Poté, co převážně dřevěný mlýn vyhořel, byl na jeho místě vystavěn v roce 1598 nový, kamenný v renesančním stylu. Další výrazné změny proběhly v polovině 19. stol., kdy mlýn provozoval František Odkolek. Postavil dvopatrovou budovu, ve které zřídil pekárnu. V roce 1896 mlýn podlehl požáru. Vyhořelou část objektu odkoupila pražská obec, která v roce 1920 provedla její základní opravu. Po 2. sv. válce zde sídlila Československá akademie věd, část objektu sloužila jako truhlářské a klempířské dílny. Koncem 90. let 20. stol. získala zchátralé Sovovy mlýny Meda Mládková, která nechala v letech 2000 a 2001 provést jejich generální rekonstrukci. Od té doby slouží jako galerie moderního umění (Museum Kampa). Na střešní vyhlídkovou terasu v podobě velké skleněné otevřené krychle (navrhnul výtvarník Marian Karel) vede 88 schodů. Vstupné činí 30 Kč. Otevírací doba je po celý rok od úterý do neděle od 10 do 18 hod. Výhled se nabízí jižním a západním směrem od Smíchova, přes Petřín až k Pražskému hradu (v opačném směru brání výhledu střecha budovy). Kromě střešní vyhlídky lze navštívit i prosklenou vyhlídkovou lávku od Václava Cíglera (přístupná po ocelovém schodišti ze dvora) vystupující nad vody plavebního kanálu Foto: vlastní archiv (březen 2023)
Praha – Tančící dům (GPS: 50.0754469N, 14.4141908E)
	Tančící dům – ikonická budova na pražském Rašínově nábřeží byla postavena v letech 1994 až 1996 na místě proluky, kde stával činžovní dům (omylem zničen zásahem americké bomby při leteckém bombardování Prahy v únoru 1945). Devítipodlažní Tančící dům navrhnul Vlado Milunić spolu s Frankem O. Gehrym, kterého k projektu přizval investor – pojišťovna Nationale Nederlanden, dnes ING (pozemek zakoupila v roce 1992). Interiéry kanceláří byly zčásti svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné. Průčelí budovy tvoří dvě věže připomínající taneční pár. Stavba je proto také označována jako Ginger a Fred (podle slavného meziválečného tanečního páru Fred Astair a Ginger Rogersová). Uvnitř se nacházejí zejména kanceláře. V přízemí jsou umístěny výstavní prostory, recepce a kavárna, v předposledním patře restaurace Ginger & Fred, a ještě výše vyhlídková terasa. Té dominuje kopule potažená nerezovou síťovinou – hlava medúzy. Od roku 2013 budovu vlastní Pražská správa nemovitostí (PSN). Vyhlídková terasa je přístupná výtahem od recepce do 7. patra a dále po schodišti o patro výš, kde se nachází GLASS Bar. Vstup na terasu stojí 100 Kč, při konzumaci v baru je zdarma. Otevírací doba je denně od 10 do 22 hod. Foto: vlastní archiv (březen 2022)
Praha – dům Radost (GPS: 50.0845833N, 14.4425858E)
	První pražská výšková budova (52m) - palác Všeobecného penzijního ústavu – byla postavena v letech 1932 až 1934 na Žižkově (na místě původní obecní plynárny) podle návrhu architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka (později projektoval např. věžové domy v Kladně-Rozdělově). Kromě cca 700 kanceláří se v ní nacházely i byty (v přilehlém křídle). V současnosti velmi ceněná ukázka důmyslné funkcionalistické stavby má křížový půdorys a je obložena světlými keramickými deskami (odtud její přezdívka „kachlíkárna“). Celkové náklady na její stavbu činily 64 mil. korun. V roce 1958 byla prohlášena za kulturní památku. V budově dlouhá desetiletí sídlila centrála odborových svazů (odtud tehdejší pojmenování DOS, Dům odborových svazů). V roce 2018 byla nepříliš využívaná a dlouho zanedbávaná stavba za více než 1 mld. Kč prodána novým majitelům (rodina Valova z koupelnového impéria Siko), kteří jí hodlají zrekonstruovat a vrátit věhlas a život (kino, umění, bary, lázně, dlouhodobé nájemní bydlení, kanceláře, obchodní prostory, sklady). Objekt byl přejmenován na Dům Radost a v červenci 2019 otevřel na své střeše vyhlídkovou terasu s kavárnou. Aktuální otevírací doba je zveřejněna na: www.dumradost.cz/cs/pronajem/strecha-radosti ....... Foto: vlastní archiv (červen 2022, červenec 2023) Foto: J.Fábera (červen 2020)
Praha – OD Kotva (GPS: 50.0881889N, 14.4253269E)
	Obchodní dům Kotva vyrostl na místě původní proluky na pražském náměstí Republiky v letech 1970 až 1975 podle návrhu manželů architektů Věry Machoninové a Vladimíra Machonina. Za jeho výstavbou stála švédská stavební společnost SIAB. Půdorys stavby v podobě včelí plástve tvoří mnoho vzájemně propojených šestihranů. Železobetonová konstrukce stavby je vyjma okenních ploch uzavřená do tmavých hliníkových plechů. Stavba byla pojata jako symbol hojnosti a bohatství socialismu. Prodejní plocha činila v době otevření přes 22 tis. m^2 (tehdy největší obchodní dům v ČSSR). V roce 2019 byl obchodní dům Kotva jako výjimečný počin české architektury (zástupce tzv. českého brutalismu) prohlášen za kulturní památku. Od roku 2020 je ve vlastnictví Generali Real Estate. Vyhlídková střešní terasa OD Kotva je přístupná výtahem z boku budovy z ulice Králodvorská (výtah končí v 5. patře přímo na terase) nebo systémem vnitřních eskalátorů, popř. vnitřním výtahem (přístup na terasu vede přes restauraci T-anker). Otevřená je denně od 11 do 22 hod. a nabízí výhledy na centrum Prahy včetně Pražského hradu. Některými směry jsou výhledy značně omezené, a to díky zástavbě v nejbližším okolí, jakož i nástavbami na střeše obchodního domu. Foto: vlastní archiv (únor 2022)
Praha – OC Nový Smíchov (GPS: 50.0726772N, 14.4016203E)
	Obchodní centrum Nový Smíchov (Praha 5 – Smíchov) je se svojí rozlohou 60 tis. m^2 jedním z největších v České republice. Centruum bylo vybudováno v letech 1999 až 2001 francouzskou společnosti Delcis na místě bývalé Ringhofferovy továrny známé zejména výrobou železničních vozů a tramvají (po znárodnění známá jako Vagónka Tatra Smíchov). Střecha obchodního centra je převážně pokrytá travními záhony a stromy. Na její západní části se nachází terasa, kde od roku 2019 funguje střešní bar a pořádají se hudební akce. Samotná terasa není primárně pojata jako vyhlídková, nabízí jen omezený výhled západním směrem na přilehlou zástavbu Smíchova a nedaleké strahovské návrší. Otevřená bývá zpravidla od poloviny května či začátku června do poloviny / konce září denně mezi 13. až 23. hod. Přístupná je ze 2. patra obchodního centra nebo venkovním schodištěm z ulice Kartouzská. Foto: vlastní archiv (únor, červen 2022)
Praha – Národní zemědělské muzeum (GPS: 50.0970450N, 14.4231061E)
	Národní zemědělské muzeum na pražské Letné je funkcionalistická budova vystavěná v letech 1937 až 1939 (společně se sousedním Technickým muzeem) podle projektu architekta Milana Babušky. Expozice muzea zde byly umístěné do roku 1950, kdy budovu převzala Státní dislokační komise a veškeré sbírky se přemístily na zámek Kačina a zámek Konopiště (odtud posléze na jihočeský zámek Ohrada). Do budovy na Letné se muzeum vrátilo až v roce 1994. V letech 2015 až 2020 prošla budova muzea rekonstrukcí zahrnující také úpravu interiérů, do kterých byly umístěny nové expozice. Součástí oprav bylo vybudování a zpřístupnění (od roku 2017) střešní terasy s vyhlídkou, výstavním prostorem, trávníkem pro posezení či piknik, včelími úly a malým políčkem. Muzeum včetně vyhlídkové střechy (s expozicí „Živá zahrada výhledů“) jsou přístupné celoročně od úterý do neděle od 9 do 17 hod. Foto: vlastní archiv (květen 2022)
Praha – City Tower (GPS: 50.0504189N, 14.4361381E)
	Výšková budova City Tower na pražském Pankáci je se svými 109 metry druhá nejvyšší v Česku (po brněnské AZ Tower) a nejvyšší v Praze. Její výstavbu zahájila firma Spojprojekt pod vedením Františka Šmolíka v roce 1983. Stavba se měla stát sídlem Československého rozhlasu. O deset let později byla budova téměř dokončena, avšak pro nově vzniklý Český rozhlas byla příliš veliká, navíc technologicky zastaralá a s materiály obsahující azbest. V letech 2005 až 2008 proběhla rozsáhlá rekonstrukce budovy, na které se podílel americký architekt Richard Meier a Václav Aulický (jeden z autorů návrhu Žižkovského vysílače). Budova dostala nový název „City Tower“. Většinu z téměř 49 tis. m² kancelářských ploch si pronajala Raiffeisenbank. City Tower v současnosti vlastní nemovitostní fond České spořitelny. Ve 27. patře budovy se nachází nejvýše položená restaurace v Česku (restaurace Aureole), jejíž součástí je samostatná vyhlídková terasa s dalekohledem nabízející (vyjma východního směru) pohled na centrum metropole, vysílač Cukrák, Brdy, za dobré viditelnosti i Ještěd, Krkonoše nebo Šumavu. Na vrchol budovy návštěvníky vyveze rychlovýtah. Otevřeno je po celý rok, viz: https://aureole.cz. Vstupné se neplatí, obsluha ale předpokládá alespoň minimální útratu v restauraci 😊. Foto: vlastní archiv (květen 2022)
Kladno – muzeum věžáků (GPS: 50.1402606N, 14.0725236E)
	Skupina šesti věžových domů v Kladně – Rozdělově tvoří neodmyslitelnou dominantu okresního města. Komplex těchto domů o celkové výšce 48 metrů byl vybudován v letech 1953 až 1957 pod názvem Sídliště Vítězného února v souvislosti se zdejším rychlým rozvojem těžkého průmyslu (těžba černého uhlí, hutnictví). Autorem věžáků byl tým architektů pod vedením světově uznávaného odborníka na bytovou výstavbu a výškové budovy Josefa Havlíčka (1899-1961, od roku 2019 čestný občan Kladna in memoriam). Ačkoli v návrhu věžových domů musel z důvodu tehdy sílící doktríny socialistického realismu, který otevřeně kritizoval, udělat řadu ústupků, neslevil ze zásad modernistické architektury. V době svého vzniku se rozdělovské věžáky staly symbolem moderního kolektivního bydlení a dodnes patří k nejcennějším architektonickým počinům své doby v celé ČR. V roce 1987 byly prohlášeny za kulturní památku. Od roku 2019 nesou název Sídliště architekta Havlíčka. V novém tisíciletí prošly věžáky čítající více než 400 bytů rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti patří do majetku města, které investovalo zhruba 20 mil. Kč, aby zde na jaře 2020 na základě původní iniciativy místního spolku Halda otevřelo Muzeum věžáků (krajní dům, nejvzdálenějším od centra města, ul. Vítězná 2955). Návštěvník v rámci komentované cca 90-ti minutové prohlídky navštíví vstupní halu, vzorový byt, expozici, kryt civilní obrany a ze střešní terasy si vychutná daleké výhledy (např. Říp, České Středohoří, Jizerské hory). Prohlídku je nutné dopředu zarezervovat na: https://www.muzeumvezaku.cz/vstupenky. Foto: J.Fábera (září 2022) Foto: vlastní archiv (říjen 2019)
Vlašim - hvězdárna (GPS: 49.6919100N, 14.8947014E)
	Hvězdárna na jižním okraji Vlašimi byla vybudována v akci Z v letech 1958 až 1961 z podnětu místního astronomickému kroužku (založen v roce 1953 pod hlavičkou Sdruženého závodního klubu při Blanických strojírnách). Spoluzakladatelem a jejím dlouholetým ředitelem byl Jan Zajíc, který získal řadu ocenění za celoživotní přínos oboru astronimie. V roce 1992 byl objekt pronajat soukromé osobě, která však neumožnila zachování dosavadní činnosti. Neudržované stavbě hrozila demolice. V roce 1996 proto objekt odkoupilo Město Vlašim a pronajalo jej občanskému sdružení Vlašimská astronomická společnost. Po půlroční rekonstrukci byla hvězdárna slavnostně znovuotevřena 31. 5. 1997. Pravidelná pozorování s výkladem pro veřejnost se konají na vlašimské hvězdárně každý pátek od začátku května do konce září, blíže viz: www.vas.cz/otviraci-doba. Mimo tuto pravidelnou otevírací dobu je možno domluvit si návštěvu hvězdárny telefonicky. Na střeše hvězdárny se nachází vyhlídková terasa přístupná po železném schodišti se 17 schody. Výhled do kraje se nabízí převážně severozápadním směrem, především na město Vlašim a Vlašimskou pahorkatinu. Foto: D.Voříšková (srpen 2023, geocachingová akce)
Třeboň – lázeňský dům Aurora (GPS: 49.0017536N, 14.7506511E)
	Historie lázeňství v Třeboni sahá až do 15. stol. a souvisí se zdejší hojnou zásobou slatiny z okolních rašelinišť. Novodobá tradice je spojena zejména s Václavem Huckem, který na svém pozemku u Zlaté stoky otevřel v květnu 1883 nové lázně pojmenované podle jeho nemocné dcery Berty (Bertiny lázně). V roce 1975 přibyl k lázním Berta nový lázeňský komplex Aurora. Sanatorium v roce 1998 přešlo do majetku města Třeboň pod jménem Lázně Aurora, s. r. o. a následně prošlo postupnou modernizací. V letech 2011 až 2012 byl na jižní straně lázeňské budovy A vybudován venkovní evakuační výtah se schodištěm, který návštěvníky vyveze do 9. patra, kde se nachází střešní vyhlídka. Z výšky 25m nabízí výhledy na část Třeboně, rybník Svět, Kleť, JE Temelín, Slepičí hory a Novohradské hory. Provozní doba schodiště a výtahu pro veřejnost je denně od 7 do 22 hod. Foto: vlastní archiv (červenec 2020) Foto: A.Průšová (červenec 2020)
Díly – česko-německá vyhlídka (GPS: 49.4461544N, 12.7873989E)
	Obec Díly (cca 400 obyvatel) se nachází na Domažlicku na okraji pohoří Český les. Daleké výhledy zejména směrem do vnitrozemí lze od července 2013 obdivovat z vyhlídkové plošiny, která je umístěná v úrovni střechy budovy zdejšího obecního úřadu. Vyhlídka vznikla z obce v rámci projektu Svazku Domažlicko (dobrovolný svazek obcí) na budování vyhlídkových míst v regionu. Projektovou dokumentaci zdarma dodala Stavební a znalecká kancelář P&L Domažlice. Stavební práce provedla firma Martina Marouška z Blatnice. „Česko-německá vyhlídka v Dílech“, jak byla pojmenována, přišla na cca 570 tis. Kč, většinu nákladů pokryla evropská dotace z fondu přeshraniční spolupráce (cíl 3, Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013). Vyhlídková terasa je volně přístupná, je umístěná za zadní stěnou obecního úřadu a vede k ní ulička podél sousední požární zbrojnice. Výhled je možný na železnorudskou část Šumavy, Brdy, Radeč, Sedmihoří, Chudenickou vrchovinu, vysílač Modřínovec aj. Foto: M.Veselý (červenec 2022) Foto: J.Šlapák (říjen 2015)
Přeštice – Dům historie Přešticka (GPS: 49.5704919N, 13.3293456E)
	Město Přeštice nechalo v letech 1999 a 2000 ve svém centru vybudovat Dům historie Přešticka, a to jako náhradu za Okresní zemědělské muzeum zaniklé v 70. letech 20. stol. Dům historie Přešticka vznikl rekonstrukcí původní městem odkoupené budovy a k ní vybudované nové přístavby (dle projektu plzeňské AVE architekt a.s. provedla stavební firma Václav Klaus - Stavos za částku necelých 10 mil. Kč). V interiéru Domu nalezneme expozici zdejších historických řemesel a obchodu, originální kupecký krám, výstavu starých předmětů z vybavení domácností a prostory pro pořádání výstav. V horní části Domu lze pak navštívit střešní vyhlídkovou terasu, která je běžně přístupná v rámci prohlídky expozic. Otevírací doba a další informace o Domu historie Přešticka jsou na: https://www.dumhistorie.cz/). ............. Foto: M.Veselý (červen 2023), J.Fábera (březen 2008)
Kadaň – observatoř (GPS: 50.3896489N, 13.2625250E)
	Kadaňská observatoř se nachází na severním okraji města nad zahrádkářskou kolonií na Prostředním vrchu (399m). Nápad na její vybudování vzešel v roce 2015 od nadšenců z hvězdářského kroužku kadaňského gymnázia. Iniciativu následně podpořilo město Kadaň, které se stalo investorem stavby. Ta vznikla v roce 2021 podle projektu Jiřího Kučery. Náklady na stavbu, kterou provedla pražská firma Petrom Stavby, a.s., činily necelých 6 mil. Kč. Na vybavení získalo gymnázium grant ve výši 2,5 mil. Kč od Krajského úřadu Ústeckého kraje na rozvoj technických klubů, na projektovou dokumentaci přispěla Sev.en Energy v rámci svého interního grantu na podporu volnočasových aktivit zaměstnanců. Observatoř byla do užívání předána 5. února 2022. V současnosti slouží k vědeckému výzkum proměnných hvězd a exoplanet, ale také jako zázemí pro místní tematické kroužky. Nabízí rovněž prostory pro pořádání přednášek (rozpis akcí na observatoři je na: https://tk.gymka.cz). Vyhlídka na střeše observatoře (27 schodů) je přístupná každé odpoledne, nabízí výhledy na město Kadaň, Krušné hory, Doupovské hory, České Středohoří a do vnitrozemí (např. Rakovnická pahorkatina). Foto: M.Veselý (září 2022)
Louny – budova pivovaru Zichovec (GPS: 50.3509392N, 13.8182383E)
	Historie pivovaru v Zichovci, malé obci na Lounsku, se píše od roku 2012. O jeho vznik se zasloužila místní rodina Husákových (firma 1. Zichovecká s.r.o.). Na zelené louce vznikl v této obci areál čítající pivovar s restaurací a penzionem, multifunkční sál s galerií, kapli a obecní úřad. Úspěšný pivovar postupně navyšoval výstav a brzy potřeboval rozšířit provoz. Jako nejvhodnější místo byla vybrána budova bývalé střelnice pozemní pěchoty v Lounech. Po nezbytných stavebních úpravách, které navrhnul architekt Jaromír Veselák, se sem většina výroby přesunula v roce 2016. V budově vzniknl pivní bar a na její střeše (bývalá kontrolní věž) vyhlídka, ze které má návštěvník jako na dlani město Louny a zejména nedaleké České Středohoří. Střešní vyhlídka je přístupná během otevírací doby pivního baru, viz zde: http://www.novanaves.cz/pivovar. Foto: vlastní archiv (březen 2022) Foto: vlastní archiv (září 2018)
Liberec – budova krajského úřadu (GPS: 50.7631797N, 15.0535403E)
	Výšková budova Krajského úřadu Libereckého kraje je se svými 21 podlažími a celkovou výškou 78m nejvyšší dominantou centra Liberce. Jako experimentální stavba byla postavena v letech 1967 až 1976 podle návrhu uznávaného akademického architekta Zdeňka Plesníka z Centroprojektu Gottwaldov (následovník Baťova odboru výstavby, který projektoval „Baťův mrakodrap“ ve Zlíně). Tehdy sloužila Státnímu výzkumnému ústavu textilnímu a Výzkumnému ústavu textilní technologie, od roku 1998 pak Okresnímu úřadu Liberec, bance a několika firmám. Od nového tisíciletí se budova stala sídlem Krajského úřadu, který ji v letech 2000 až 2004 nechal pod vedením architektonické kanceláře SIAL zrekonstruovat (byla např. vyměněna skleněná okna za kvalitnější typ, změnil se vstup do budovy a proměnu doznaly i vnitřní dispozice). Vyhlídková terasa v 17. patře budovy byla zpřístupněna návštěvníkům v červenci 2005. V současnosti je přístupná ve všední dny zpravidla od června do konce září, 9-16 hod. (mimo tuto dobu pouze po předchozí domluvě). Návštěvníky na ní dopraví buď osobní výtah nebo tzv. paternoster (se svojí celkovou obslužnou výškou 56,8 m, 16 stanicemi a 35 dřevěnými kabinami je největším v České republice), případě lze pěšky zdolat téměř čtyři sta schodů. Foto: J.Fábera (červen 2010)
Sněžka – poštovna Anežka (GPS: 50.7359319N, 15.7401636E)
	Česká Poštovna na Sněžce (1 602m) je nejvýše umístěnou stavbou v České republice. Moderní dřevostavba vystavěná v letech 2005 až 2007 stojí na místě bývalé České boudy z roku 1868, Ta byla pro svůj špatný technický stav v roce 1990 uzavřena a v roce 2004 odstraněna. Současná budova poštovny je dílem architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana (sdruženi v H.R.A. - architekti). Projekt pojmenovaný „Anežka“ je složený z cca 20 tis. dřevěných dílů. Poštovna nabízí listovní služby i prodej občerstvení a turistických suvenýrů. Budova byla 10. srpna 2007 vysvěcena arcibiskupem Karlem Otčenáškem ve jménu sv. Anežky české a otevřena prezidentem Václavem Klausem. Původním investorem a vlastníkem nové poštovny byla Jaroslava Skrbková, bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Koncem roku 2011 budovu koupil Milan Blaha z Moravské Třebové, který ji provozoval se svou rodinou až do ledna 2021, kdy poštovnu prodal firmě Piange s.r.o. italského podnikatele Eugenia Brameriniho. Vyhlídková střešní terasa je zpřístupněna v otevírací době poštovny od jara do podzimu (denně 10 až 16 hod.). Vstup na terasu je po vnějším točitém schodišti přes turniket. Foto: J.Šlapák (červen 2015) Foto: J.Fábera (říjen 2012)
Hradec Králové – muzeum východních Čech (GPS: 50.2116761N, 15.8292508E)
	Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí poblíž centra krajské metropole na Eliščině nábřeží. Secesní budova byla vystavěna v letech 1909 až 1912 podle návrhu významného českého architekta Jana Kotěry. Stavba má půdorys kříže nad jehož středem je vybudována prosklená kupole. Vstupní portál budovy je po stranách osazen pětimetrovými sochami sedících žen, představujících alegorie Historie a Průmysl. Před budovou se nachází kruhová fontána dokončená v roce 1934. V roce 1995 byla budova muzea prohlášena za kulturní památku a v letech 1999 až2002 prošla rozsáhlou vnitřní rekonstrukcí. Další opravy proběhly v letech 2018 a 2019 a zaměřily se zejména na vnější plášť budovy. Došlo také ke zpřístupnění vyhlídkové terasy u kopule na střeše muzea. Vyhlídková terasa je přístupná v rámci prohlídky s průvodcem po předchozí rezervaci, více viz: https://www.muzeumhk.cz/navstivte-nas/oteviraci-doba-a-vstupne.html.
Kuroslepy – centrum Kalimeta (GPS: 49.1566506N, 16.2174856E)
	Nevšední rekreační, společenské a hotelové centrum Kalimeta vyrostlo v roce 2014 na okraji obce Kuroslepy (okres Třebíč). Představuje dvě budovy nazvané podle svých půdorysů: budovu Měsíce, kde jsou umístěné především pokoje pro hosty a kanceláře, a hlavní budovu Slunce, která má tři patra a zahrnuje sál s pódiem, restaurační část, hotelové pokoje a střešní vyhlídkovou terasu o průměru 14m. Na vyhlídku ve výšce cca 10m vede 48 schodů. Přístupná je po předchozí dohodě na recepci, popř. ideálně předem dle kontaktů uvedených na: www.kalimeta.cz/kontakt. Foto: J.Šlapák (září 2018) Foto: Gep
Brno – Dům pánů z Lipé (GPS: 49.1943517N, 16.6084508E)
	Dům pánů z Lipé (též Schwanzův dům) nalezneme v centru Brna, na náměstí Svobody. Jeho vznik spadá do období mezi roky 1243 až 1260. Svůj název získal po zemském hejtmanovi Čeňkovi z Lipé, který dům zakoupil roku 1564. Následně jej v roce 1587 vyměnil za jiný dům. Novým majitelem se stal nejbohatší brněnský měšťan a obchodník s vínem Kryštof Schwanz z Retzu. Ten nechal původní gotický dům zbourat a pod vedením Antonia Gabriho nechal vystavět třípatrový renesanční palác. Dalším významným majitelem byl polní maršál Luis Raduit de Souches, který dům získal jako odměnu za zastavení švédských vojsk, která Brno obléhala v roce 1645. V letech 1818 až 1853 pak palác vlastnil Josef Edler von Hayek, který v roce 1843 nechal zvýšit stavbu o jedno patro. Další významný vlastník byl na konci 19. stol. Franz Komarek, obchodník s koloniálním zbožím. V roce 1913 koupila dům společnost Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v markrabství moravském v Brně. Na konci 2. sv. války byla stavba při osvobozeneckých bojích značně poškozena. Poté na dlouhá léta sloužila jako sklad sousední obchodní pasáže Rozkvět a postupně značně zchátrala. Roku 1995 dům koupila firma Unistav a.s. a v letech 2000 a 2001 jej nechala kompletně opravit. Od roku 2005 dům vlastní Radim Jančura, který sem umístil centrálu své firmy Student Agency Brno. V současnosti v domě sídlí kulturní a informační centrum, restaurace, čajovna a několik obchodů. V nejvyšším 7. patře se kromě kavárny nachází také vyhlídková terasa s dalekohledem. Otevírací hodiny kavárny a vyhlídky zde: https://www.dpl.cz/obchody-a-sluzby/terraza-kavarna. Foto: A.Průšová, K.Průšová (květen 2023)
Brno – vyhlídka Grand-Prix (GPS: 49.1971111N, 16.5356111E)
	Brněnská čtvrť Kohoutovice se v průběhu 70. a 80. let 20. stol. rozrostla díky výstavbě sídliště pro více než deset tisíc obyvatel. Jednu z dominant té doby představuje nástavba s vyhlídkovou restaurací Grand-Prix (název podle původního nedalekého závodního okruhu) na třináctipodlažním domě v ulici Voříškova z roku 1978. Restauraci navrhnul architekt Jaroslav Černý, autor velké části obytných domů na sídlišti. Jako exkluzivní vyhlídková kavárna sloužila nástavba hlavně do konce 80. letech, poté zde byla krátce umístěna diskotéka a následně se prostor začal využívat jako kanceláře. V současnosti je nástavba ve správě městské části Kohoutovice, která v roce 2022 provedla její rekonstrukci (část dnes využívá svatební agentura a část je určena jako společenská místnost pro krátkodobé pronájmy). Městská část má dále v plánu opravit také vyhlídkovou terasu (o patro níže) a zpřístupnit ji v běžném režimu. Bývalá vyhlídková kavárna Grand-Prix (ve výšce cca 44m) je v současnosti přístupná pro předem objednané skupiny, pro jednotlivce pak v květnu při akci Open House Brno. Kromě brněnského panorama nabízí výhledy např. na Pálavu, Bílé Karpaty či Českomoravskou vrchovinu. Odkaz na videoupoutávku: youtube.com/watch?v=ltYjarsF8gs. Foto: Gep (2019)
Blansko – hotel Panorama, Češkovice (GPS: 49.3774081N, 16.6755114E)
	Wellness hotel Panorama se nachází v kopcích nad okresním městem Blanskem, v místní části Češkovice. Hotel v této osadě funguje od roku 1992. Kromě ubytování (60 pokojů pro až 160 hostů) nabízí široké spektrum služeb, mimo jiné také výhled z menší veřejnosti přístupné střešní plošiny (na recepci půjčují klíče). Vyjede se výtahem do třetího patra a dále se vystoupá po kovových schodech na vyhlídkovou plošinu. Výhled se nabízí především do blízkého okolí a směrem na Drahanskou vrchovinu. Foto: M.Veselý (duben 2022)
Čejkovice – vyhlídka Na Výsluní (GPS: 48.9028067N, 16.9472136E)
	Čejkovice jsou tradiční vinařská obec nacházející se zhruba 15km severozápadně od Hodonína. Obec je známá především svými templářskými sklepy, které propůjčily jméno i známé vinařské společnosti. Od 90. let minulého století zde rovněž sídlí společnost Sonnentor s.r.o., která se specializuje na zpracování bylin a koření z kontrolovaného ekologického zemědělství. V roce 1999 zakoupila na východním okraji obce zchátralý areál bývalého JZD a postupně jej přebudovala v moderní sídlo společnosti s výrobní částí. V roce 2015 pak na střeše budovy svého sídla zpřístupnila návštěvníkům „vyhlídku Na Výsluní“. Ocelové konstrukce vyhlídky vyrobila a smontovala firma Lemonta s.r.o. z Tisové nedaleko Sokolova. Střešní vyhlídka je přístupná je v době otevření prodejny (po–čt: 9–17 hod. a pá–ne: 9–18 hod.). Po zdolání 54 schodů nabízí výhledy např. na obec Čejkovice, okolní vinohrady, Pálavu, Chřiby, Bílé Karpaty nebo Malé Karpaty. Foto: A.Průšová (únor 2023) Foto: P.Urbanec (listopad 2016)
Dobšice – vinařství Lahofer (GPS: 48.8601292N, 16.1012897E)
	Zcela architektonicky unikátní budova vinařství Lahofer s vyhlídkovou střechou se nalézá u obce Dobšice nedaleko Znojma. Vinařství Lahofer vzniklo v roce 2003 tehdy jako První znojemská vinařská a.s. V současnosti obhospodařuje přes 430ha vinic a produkuje ročně zhruba 800 tis. lahví vína. Název vinařství připomíná dobšického rodáka, uměleckého řezbáře Jana Lahofera, mimo jiné autora knihovny přenesené v 18. stol. ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma do pražského kláštera na Strahově. V letech 2017 až 2020 nechalo vinařství Lahofer vystavět za cca 120 mil. Kč nové reprezentativní sídlo v podobě výrobních hal a monumentální betonové vlny. Návrh areálu vznikl v brněnském studiu Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa a zahrnuje jak výrobní část a kanceláře, tak návštěvnické centrum. Technologicky náročná stavba si vyžádala přes 1 500 m^3 betonu (dodala znojemská betonárna TBG Betonmix, a. s.). Generálním dodavatelem byla znojemská firma S-A-S Stavby spol. s r.o., dodavatelem betonového monolitu brněnská Brestt stavby a.s. Díky své jedinečnosti získal komplex vinařství cenu hlavního mediálního partnera časopisu Stavebnictví v soutěži Stavba roku 2020 Pro veřejnost je objekt vinařství včetně střešní vyhlídkové plošiny (volně přístupné) otevřeno od 1. června 2020. Foto: Foto: M.Veselý (srpen 2022), V.Vozka (únor 2022)
Hlohovec – Usedlost pod vinohrady (GPS: 48.7702200N, 16.7641900E)
	Usedlost pod vinohrady je penzion (v provozu od roku 2008), který se nachází v obci Hlohovec nedaleko jihomoravských Valtic. V roce 2018 nechali jeho majitelé při silnici na Valtice na jižním okraji obce postavit přízemní objekt občerstvení, nad jehož střechou o dva roky později vybudovali kovovou vyhlídkovou plošinu přístupnou po vnějším točitém schodišti a krátké lávce. Na vyhlídku vede 23 schodů. Přehlédnout lze zejména okolní vinohrady, obec Hlohovec, zámek ve Valticích a vzdálenější Chřiby, Pálavu a Bílé Karpaty. Foto: M.Veselý (leden 2022), V.Vozka (říjen 2021) Foto: A.Průšová (září 2021)
Lednice – Apollonův chrám (GPS: 48.7829300N, 16.8244903E)
	Apollónův chrám je jednou z drobných historických staveb v Lednicko-valtickém areálu. Klasicistní stavba z let 1817 až 1819 je umístěná na břehu Mlýnského rybníka cca 1km jihovýchodně od Lednice. Autorem původního návrhu chrámu byl dvorní lichtenštejnský stavitel Josef Kornhäusel, stavbu dokončil jeho nástupce Josef Franz Engel. Vrchním stavitelem byl mistr Poppelack. Za vzor posloužila slavná vila herečky Guimardové v Paříži. Nejvýraznějším prvkem přední strany chrámu jsou dórské sloupy, za nimiž je reliéf mytologického boha Apollóna na slunečním voze. V horní části chrámu je sousoší amoretů s Apollónovou lyrou a po stranách sochy múz. V letech 2006 až 2009 prošel Apollonův chrám, který byl do té doby dlouhodobě uzavřený a chátral, celkovou rekonstrukcí. Opravy za cca 6 mil. Kč se zaměřily především na venkovní plášť, restaurování sochařské výzdoby a opravu horní terasy. Vyhlídka na střeše chrámu je přístupná během otevíracích hodin, viz: https://www.chram-apollo.cz. Nabízí výhledy např. na Pálavu, lednické rybníky a zámek, kostel v Poštorné či břeclavský zámek. Foto: A.Průšová (září 2021)
Valtice – kolonáda Rajstna (GPS: 48.7370358N, 16.7361800E)
	Kolonáda Rajstna na návrší Homole u Valtic byla vystavěna v letech 1810 až 1823 v podobě řeckého triumfálního oblouku knížetem Janem Josefem I. z Lichtensteinu. Polní maršál a velitel rakouské kavalérie v bitvě u Slavkova jí nechal postavit podle projektu Josefa Hardmutha (mimo jiné zakladatel známého podniku Koh-i-noor Hardtmuth) jako vyhlídku a zároveň na památku zesnulých bratří Filipa a Aloise I. a zesnulého otce Františka Josefa I. Stavbu kolonády vedl nejdříve Josef Kornhäusel, od roku 1813 Josef Poppelack. Již v 19. stol. byla kolonáda oblíbeným místem turistických výletů. Za komunistického režimu sloužila pohraniční stráži jako pozorovatelna a nebyla pro turisty přístupná. Byla poškozena a její obnova se uskutečnila až po roce 1989, kdy přešla do správy Národního památkového ústavu. V současnosti je kolonáda přístupná od dubna do konce září, blíže viz https://www.zamek-valtice.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy (provoz zajišťuje vinařství Château Valtice). Výhled je možný např. na Mikulov a Svatý kopeček, rybník Nesyt, Pálavu, Lednici, Bílé Karpaty, Malé Karpaty nebo na rakouské město Schattenberg. Foto: A.Průšová (září 2021) Foto: J.Fábera (srpen 2009)
Nová Lhota – hotel Háj (GPS: 48.8584786N, 17.5931378E)
	Hotel Háj se nachází na okraji obce Nová Lhota v okrese Hodonín nedaleko česko-slovenské hranic. Původně se jednalo o objekt vystavěný pro wehrmacht, následně do něho byla umístěna škola, pak obecní úřad, a nakonec sloužil jako podnikové rekreační středisko bohumínských válcoven. Novodobá historie objektu se začala psát v roce 2009, kdy noví majitelé (manželé Němečkovi) oslovili za účelem přestavby zchátralé budovy na penzion architekta Svatopluka Sládečka z brněnského studia New Work s.r.o. Výsledkem je příjemný hotel s 24 pokoji, wellness zázemím, restaurací a vyhlídkovou terasou. Samotné stavební práce provedla firma Lumber s.r.o. v letech 2010 až 2012. Vyhlídková plošina na střeše hotelu Háj je volně přístupná po venkovním točitém schodišti (55 schodů), umožňuje výhledy např. na Chřiby, Babí lom nebo Vizovické vrchy. Foto: M.Veselý (leden 2023) Foto: A.Průšová (listopad 2022)
Olomouc - Regionální centrum Olomouc (GPS: 49.5907897N, 17.2774506E)
	Regionální centrum Olomouc (RCO2) je jedna z výškových dominant krajského města. Dvacetipodlažní moderní administrativně-obchodní objekt o výšce 71 metrů byl poblíž hlavního vlakového nádraží otevřen v roce 2003. Uvnitř výškové budovy se nachází např. kongresové centrum, kanceláře Krajského úřadu Olomouckého kraje, klientská centra některých velkých společností, pobočky bank, kavárna nebo restaurace, která nabízí z 18. patra dokonalý výhled na Olomouc a daleké okolí. Na vyhlídku návštěvníky volně doveze výtah. Rozhled se nabízí již po výstupu z výtahu (celá jedna stěna je prosklenná), popř. z balkonu zde sídlící čínské restaurace. Foto: A.Průšová (srpen 2020)
Horka nad Moravou - Dům přírody Litovelského Pomoraví (GPS: 49.6412953N, 17.1995889E)
	Dům přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou byl vybudován v letech 2005 až 2006 podle projektu pražského Projektil Architekti, s.r.o. Autoři objekt navrhnuli jako obydlenou terénní vlnu plynule zapadající do terénu. Na jih je fasáda prosklená, od severu je objekt chráněn zemním valem - zelenou střechou. Na jižní osluněné straně nabízí polyfunkční sál s kapacitou až 120 lidí, jídelnu, klubovnu a pokoje pro ubytování 42 lidí. Náklady na vybudování objektu včetně vnitřního vybavení dosáhly téměř 78 mil. Kč. Většinu investic zajistilo město Olomouc a dotace Státního fondu životního prostředí. Středisko poskytuje návštěvníkům informace o ekologicky unikátní krajině lužních lesů kolem řeky Moravy (oblast CHKO Litovelské Pomoraví). V jeho okolí se nachází "galerie v přírodě" s řadou uměleckých instalací, herních prvků a nevšedních staveb (Rajská zahrada, Sluneční hora, Lesní chrám, Ohniště zlaté spirály, hliněné pece). Středisko provozuje Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s. Bližší informace lze dohledat na https://slunakov.cz. Střešní vyhlídka ekocentra je zatravněná, zajištěna zábradlím a pro návštěvníky volně přístupná. Foto: M.Veselý (únor 2022)
Spytihněv – vyhlídka v přístavišti Na rejdě (GPS: 49.1361242N, 17.5016108E)
	Přístav Spytihněv se nalézá na okraji stejnojmenné obce na břehu řeky Moravy (zároveň na trase Baťova kanálu). Slouží zejména ke krátkodobému kotvení plavidel a k rekreačním účelům. V jeho blízkosti se nachází rovněž plavební komora a malá vodní elektrárna. Areál u přístaviště je v majetku obce Spytihněv. Otevřelo se v roce 1997, kdy se na historickou vodní cestu začala vracet plavba. Kolem roku 2010 nechala obec opravit původní baťovské hrázné domky, kde vzniklo turistické centrum. Následně přibyla betonová přístavní hrana, parkoviště, amfiteátr a zázemí pro návštěvníky. V roce 2020 doplnila areál vyvýšená vyhlídková terasa (otevřena 7. července 2020) za cca 4 mil. Kč, která zároveň částečně zastřešuje posezení pro návštěvníky nedalekého občerstvení. Foto: V.Vozka (únor 2022, říjen 2021) Foto: A.Průšová (listopad 2020)
Zlín – Baťův mrakodrap, tzv. "Jednadvacítka" (GPS: 49.2231864N, 17.6569958E)
	Někdejší sídlo (správní budova č. 21) firmy Baťa patří mezi nejvýznamnější památky ve Zlíně. Budovu nechal postavit Jan Antonín Baťa podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1936 až 1939. Se svou výškou 77,5m se tehdy stala druhou nejvyšší v Evropě (nejvyšší byl palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách). Budova disponuje rychlovýtahy, páternosterem, potrubní poštou či podlahovými zásuvkami elektrického proudu. Technickým unikátem je pojízdná kancelář J. A. Bati o rozměrech 6 x 6 metrů s klimatizací a s umývadlem. Ve 2. patře se nachází expozice věnovaná popisu technických záležitostí souvisejících s výstavbou i rekonstrukcí budovy, v 8. patře pak expozice o historii firmy Baťa a satelitních městech. Po rekonstrukci v letech 2003 a 2004 v něm sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a Finanční úřad. V předposledním 16. podlaží budovy se nachází vyhlídková terasa a kavárna. Vstupné je zdarma, otevřeno denně od 8 do 21 hod. Hlavním exponátem terasy je model města Zlína ze 40. let 20. stol. (výtvarné dílo z litého bronzu). Foto: A.Průšová (duben 2018) Foto: J.Fábera (srpen 2013)
Kroměříž - kolonáda Květné zahrady (GPS: 49.2984031N, 17.3807128E)
	Raně barokní park (Květná zahrada, pův. Libosad) v Kroměříži nechal v letech 1665-75 založit olomoucký biskup Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castelcornu. Práce na vybudování zahrady řídil italský architekt Filiberto Luchese, po jeho smrti pak Giovanni Pietro Tencalla. Jedinečná zahrada sloužila k prezentaci biskupského dvora, k pořádání slavností nebo pěstování ovoce. Na okraji zahrady se nachází 244 metrů dlouhá kolonáda, která dnes umožňuje návštěvníkům výhled ze své střechy. Ve výklencích kolonády se nachází 44 soch z antické mytologie. V roce 1998 byla Květná zahrada spolu s nedalekým Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V letech 2021 a 2022 prošla kolonáda celkovou rekonstrukcí. Bližší informace jsou k dohledání zde: http://kvetnazahrada-kromeriz.cz. Foto: J.Fábera (duben 2018)
Kroměříž - 1. selský pivovárek (GPS: 49.2827992N, 17.3635364E)
	Budova 1. selského pivovárku byl na jižním okraji Kroměříže (v bývalém výzkumném zemědělském areálu) vystavěn v roce 2013. Objekt pivovaru navržený architekty z Ellement architects s.r.o. (H.Maršíková a J.Ressová) a vystavěný stavební firmou Roos Kroměříž s.r.o. zahrnuje výrobní prostory a podnikovou prodejnu. V letních měsících (denně 8-16 hod., v pondělí do 14 hod.) je na ploché střeše - přístupné po vnějším (32 schodů) i vnitřním točitém schodišti - otevřena zahrádka umožňující výhled zejména na Kroměříž, Chřiby a Hostýnské vrchy. Bližší informace o pivovaru zde: www.selsky-pivovarek.cz/. Foto: M.Veselý (listopad 2022) Foto: mapy.cz (2016 a 2021)
Čeladná – Beskydské rehabilitační centrum (GPS: 49.5385500N, 18.3041922E)
	Beskydské rehabilitační centrum (BRC) v Čeladné bylo založeno v roce 2000 a navazuje na léčebnou tradici původních Lázní Skalka. O jejich vznik se zasloužil lékař Jan May (1869-1931), který v roce 1902 začal v Čeladné provozovat sanatorium pro ostravské horníky. Lázně Skalka svému účelu sloužily do roku 1952, kdy byly přeměněny v oblastní nemocnici. Dnes BRC poskytuje široké spektrum lázeňských služeb v rámci rehabilitace po akutních operacích a úrazech. V novém tisíciletí se podařilo postupně zrekonstruovat většinu budov, revitalizovat přiléhající lesopark či obnovit původní Ferdinandův pramen. Volně přístupná střešní rozhledna s dalekohledem v BRC Čeladná vznikla z podnětu majitelů společnosti (MUDr. Bajgar, MUDr. Dudys), a to na původním objektu vrátnice a dispečinku řidičů bývalé nemocnice. Návrh připravil Ing. Arch. Petr Lichnovský z Ostravy-Zábřehu. Rekonstrukce objektu a přístavba vyhlídkové věže byla dokončena v prosinci 2007. Ve spodních dvou podlažích budovy je nyní umístěna telefonní ústředna a příjmová kancelář. Na vyhlídku vede 28 schodů (po zdolání krátké rampy v zadní části budovy). Výhled se nabízí z výšky 9m na okolní areál BRC, severním směrem na vrch Skalka, jižním směrem na protější beskydský hřeben (Lysá hora, Smrk, Radhošť, Stolová, Kněhyně). Foto: P.Derka (srpen 2021) Foto: A.Průšová (březen 20105, únor 2016), P.Urbanec (červen 2012)
Hrabyně – Národní památník 2. sv. války (GPS: 49.5385500N, 18.3041922E)
	Monumentální památník ve slezské obci Hrabyně připomíná nejtěžší boje tzv. ostravské operace z konce 2. sv. války. Jednalo se o ofenzívu Rudé armády a jednotek 1. čs. armádního sboru směrem na severní Moravu a o průnik na území Československa. Památník byl budován v letech 1976 až 1980 podle plánů architektů ze Stavoprojektu Ostrava (Rudolf Spáčil, Josef Kupka a Bronislav Firla), od roku 1992 je součástí Slezského zemského muzea. V letech 2005 až 2009 prošel rekonstrukcí za cca 190 mil. Kč. Po znovuotevření v dubnu 2009 se expozice rozšířila o exponáty československých legií, československých letců v Anglii a Francii a další zajímavosti. Součástí areálu je symbolický hřbitov s více než 13 tis. jmény příslušníků Rudé armády a obyvatel Slezska a severní Moravy, kteří padli ve 2. sv. válce nebo byli umučeni v koncentračních táborech. Střešní vyhlídka je umístěná na jednom ze dvou betonových klínů památníku. Po zdolání 104 schodů lze z výšky 18,5m spatřit obec Hrabyni, Opavsko, Hlučínsko, ostravskou aglomeraci, Praděd nebo Moravskoslezské Beskydy. Otevírací doba památníku je uvedena na: http://www.szm.cz (střecha bývá zpřístupněná pouze v předem stanovené časy). Z důvodu rekonstrukce a přípravy nových expozic je však jeho interiér od prosince 2021 uzavřený, předpokládaný termín otevření je jaro 2023. Foto: J.Fábera (květen 2009, červenec 2021)