Suchý vrch

Rozhledna na Suchém vrchu u Jablonného nad Orlicí

Typ/materiál: betonová věž

Lokalita: Suchý vrch, cca 8km východně od Jablonného nad Orlicí, cca 30km severovýchodně od Ústí nad Orlicí

GPS: 50.0521558N, 16.6896733E

Nadmořská výška: 975m

Okres: Ústí nad Orlicí

Období výstavby: 1931-32

Oficiální zpřístupnění:

Celková výška: 33m

Výška vyhlídkové plošiny: 25m

Počet schodů: 117

Otevírací doba: celoročně od 9:00 do 17:00

Přístup: Na Suchý vrch vede řada turistických tras, např. z Jablonného nad Orlicí, Mladkova, Králík, Červené Vody aj. Vždy je však nutné počítat s větším převýšením. Autem se na Suchý vrch dostaneme odbočkou na Červenovodském sedle, ze silnice spojující Jablonné n. O. s Červenou Vodou. Zaparkovat lze vedle rozhledny.

Výhled: Praděd, Kralický Sněžník, Lázek, Červenohorské sedlo, Soví hory v Polsku

Historie: Suchý vrch (995 m) se nachází na pomezí Hrubého Jeseníku a Orlických hor. Je nejvyšší horou Bukovohorské pahorkatiny a dříve nesl jméno Černá hora.

Zájem turistů přitahoval tento vrcholek již před první světovou válkou, kdy zde odbor KČT z Jablonného nad Orlicí hodlal postavit turistickou chatu. Plány však přerušila válka. Dobrá myšlenka ale nezanikla. V roce 1924 zakoupil KČT na Suchém vrchu pozemky a o rok později zde nechal vystavět jednoduchý dřevěný přístřešek pro turisty k ochraně před nepohodou. S výstavbou honosnější turistické chaty podle projektu pražského architekta Jaroslava Stejskala bylo započato v roce 1926 a dne 6. července 1928 byla slavnostně otevřena. Jejímu otevření byl přítomen i prvorepublikový předseda vlády dr. Karel Kramář, po němž získala chata své jméno. Náklady na její pořízení činily cca 10 tisíc Kčs.

Rozhledna sloužící zároveň jako 33m vysoká vodárenská věž byla ke Kramářově chatě přistavěna v letech 1931-32 podle plánu A. Parkmanna. Měla dva nad sebou umístěné vyhlídkové ochozy (ty byly zrušeny v 60. letech). Po roce 1938 chata vystřídala chata s rozhlednou řadu majitelů a několikrát změnila jméno i podobu. V březnu 1939 byl Suchý vrch zabrán německou armádou, která zde zřídila rehabilitační ústav pro zraněné letce. Po válce byla chata s rozhlednou opět otevřena veřejnosti. Do roku 1953 ji provozovalo družstvo Vzlet, oblastní správa tělovýchovy Pardubice. Chata byla přejmenována na Tyršovu. Poté sloužila až do roku 1961 jako armádní rekreační středisko. V 60. letech byla věž osazena anténami a vyhlídkový ochoz byl zasklen. Chatu do roku 1990 provozovaly Restaurace a jídelny Vysoké Mýto. V září 1984 byla nedaleko chaty postavena z dálky viditelná ocelová šestiboká věž, 48 m vysoká, sloužící jako telekomunikační zařízení.

V roce 1986 získala rozhledna nové kuželové zastřešení. Do roku 1996 se zde vystřídalo několik soukromých majitelů. Budova se stala předmětem častých soudních sporů. Na jaře roku 1996 byla trvale uzavřena, věž však nadále sloužila jako rozhledna. O obnově zašlé slávy Kramářovy chaty tehdy začalo uvažovat Sdružení obcí Orlicko. Nedohodlo se však s tehdejším majitelem a objekt zůstal nadále uzavřený.

V červenci 2003 byla Kramářova chata poničena požárem (naštěstí rozhledna zůstala nepoškozená). Ještě do konce roku 2003 proběhla částečná demolice poškozených částí. Chatu následně získal nový majitel – soukromý podnikatel z Letohradu, který ji následně prodal žamberské společnosti CVS, která naplánovala její rekonstrukci za cca 42 mil. Kč. Věž s fungujícím bufetem ve vstupní hale zůstala ve vlastnictví jiné letohradské firmy: Skyrent s.r.o. zabývající se informačními technologiemi a internetem.

Dobrá zpráva dorazila ze Suchého vrchu na počátku roku 2011, kdy vlastník chaty získal na její rekonstrukci evropskou dotaci ve výši 60% celkových nákladů. Obnova chaty byla firmou Testa s.r.o. z Letohradu zahájena v březnu 2011 demolicí části původní stavby. Podle projektu ing. Němce z Lanškrouna vyrostla do léta 2012 na Suchém vrchu obdoba původní čtyřpodlažní turistické chaty nabízející služby pro turistiku (ubytování s wellness a stravování). Slavnostně se otevřela 5. července 2012.

Suchý vrch je kultovním turistickým místem pro několik generací obyvatel Orlických hor a Podorlicka. Jeho okolí láká v létě k pěším a cyklistickým výletům, v zimě zase k běžeckému lyžování díky strojově upravovaným stopám, které využívají desítky tisíc běžkařů. Místní parkoviště je i výchozím bodem přístupové cesty k dělostřelecké tvrzi Bouda, která ročně přiláká až 15 tisíc návštěvníků.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení