Vodárenská věž v Třeboni

Vodárenská věž v Třeboni

Typ/materiál: vyhlídková cihlová vodárenská věž

Lokalita: východní okraj města Třeboň (část Na Kopečku), cca 25km jihozápadně od Jindřichova Hradce

GPS: 49.0121289N, 14.7867789E

Nadmořská výška: 440m

Okres: Jindřichův Hradec

Období výstavby: 1909

Oficiální zpřístupnění: 19. května 2013

Celková výška: 36m

Výška vyhlídkové plošiny: 27,5m

Počet schodů: 145

Otevírací doba: https://www.trebonsko.cz/galerie-mongolskeho-buddhistickeho-umeni

Přístup: Vodárenská věž se nachází v blízkosti mimoúrovňové křižovatky (ve směru na Jindřichův Hradec, resp. Suchdol nad Lužnicí) na východním okraji Třeboně – část Na Kopečku. Po odbočení směrem na Suchdol nad Lužnicí nutno odbočit za benzínovou stanicí první ulicí (ulice Na Kopečku) vpravo a po cca 200m opět vpravo (do slepé ulice) k věži. Z centra města (z hlavního Masarykova náměstí) vede k věži ve směru modré, červené a žluté TZT Dukelská ulice (kolem nádraží Třeboň-lázně) a dále ulice Pod Kopečkem a Na Kopečku (celkem cca 1,6km). U vodárenské věže je několik míst určených k parkování.

Výhled:

Historie: Cihlová vodárenská věž stojí na východním okraji Třeboně od roku 1909. Tehdy byl ve městě vybudován nový vodovod, neboť dosavadní dřevěný přivádějící vodu ze Zlaté stoky již kapacitně nevyhovoval. Cihlová věž byla postavena pražskou firmou Karel Kress podle architektonického návrhu významného českého architekta Jana Kotěry a představuje autorskou repliku Kotěrovy věže na Zelené lišce v Praze-Michli.

Třeboňská vodárenská věž nesoucí 300m3 ocelovou nádrž byla nejdříve vybavena čerpadlem, které poháněl benzínový motor. Jako zdroj vody sloužila původně 10m hluboká studna. Po poklesu vody ve 20. letech 20. stol. se věž napojila na novou studnu. Benzínový motor byl vyměněn za nový elektromotor. Koncem 60. let však s rozvojem města a dostavbou lázeňského sanatoria přestává tento systém zásobování vodou stačit. Z tohoto důvodu došlo v roce 1966 k odstavení vodárenské věže mimo provoz. Městu začala sloužit nová úpravna vody Hamr, nový přívodný řad, dále dva velké zemní vodojemy v blízkosti věže a nová čerpací stanice. Vodárenská věž byla uzavřena. Přístupná byla pouze během ojedinělých prohlídek a exkurzí.

Od roku 1988 je věž památkově chráněná.

V roce 2005 město Třeboň nevyužívanou věž dlouhodobě pronajalo místnímu rodákovi RNDr. Milanu Klečkovi. V květnu 2013 ve věži, kterou nechal podle studie Ing. Arch. Stanislava Tomana a projektu Štěpána Klečky na své náklady opravit, zprovoznil expozici mongolského budhistického umění a vyhlídkovou část ve vrchní lunetě. Jedinečnou sbírku tohoto umění nashromáždil během 70. a 80. let 20. století, kdy v Mongolsku pracoval jako geolog. V sousedící budově založil Asijské kulturní centrum a relaxační centrum s čajovnou. Volně přístupná je „Zahrada soucitu", meditační park se sochou ženského bódhisattvy uzdravení a soucitu Kuan-jin a památníkem obětem 2. světové války. Věž však byla návštěvníkům přístupná spíše výjimečně nebo po předchozí domluvě. V roce 2017 se část sbírky (39 maleb) stala majetkem Národního muzea - Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Od roku 2018 vodárenskou věž a galerii provozuje Turistické informační centrum Třeboň. Otevřená je pro návštěvníky od května do konce září již v pravidelných časech.

Fotogalerie:

klikni na daný obrázek pro zvětšení